V zimních horách existuje několik způsobů pohybu na sněhu a ledu, z nichž si každý může vybrat podle vlastního uvážení. Mezi nejrozšířenější patří skialpinismismus (resp. ski touring nebo lyžařská turistika), sněžnice a různé varianty snowboardu.
Výběr způsobu pohybu na sněhu závisí na našich preferencích, dostupné výbavvě a požadavcích na rychlost. Mezi nejdrsnější a psychicky nejodolnější patří ti, kteří za jakýchkoliv zimních podmínek volí vždy striktně pohyb pěšky bez jakýchkoliv „umělých“ pomůcek. Pokud je sníh dobře nosný, může být pěší pohyb rychlý a pohodlný. Většinou je v případě nového sněhu nebo mokrého jarního sněhu pěší pohyb těžký. Proto je vhodné se na sníh přiměřeně vybavit.
Nejrozšířenějším způsobem pohybu v zimních horách jsou různé varianty lyží, které v případě vybavení skialpinistickým (pevná pata na sjezd) nebo telemarkovým (volná pata na sjezd) vázáním a stoupacími pásy usnadňují přístup do hor a výstupy do sedel a na vrcholy. Navíc jsou fantastické pro cestu dolů po svazích s různým sklonem a terénní modulací.
S lyžemi jsou srovnatelné dělené snowboardy – splitboardy a triboardy, na nichž se do kopců chodí na stoupacích pásech. Sjezd je potom obdobný jako u klasického snowboardu.
Poslední možností na výstup a sjezd je jít nahoru na sněžnicích se snowboardem nebo lyžemi bez „chodícího“ vázání a dolů sjíždět na snowboardu nebo lyžích.
Další možnou kombinací sněhového vybavení je výstup nahoru na sněžnicích se snowboardem připevněným na batohu, a sjezd na snowboardu se sněžnicemi připevněnými na batohu. Sněžnice jsou také obecně velmi vhodné pro jakýkoliv přesun na sněhu, i při absenci sjezdu.
Backcountry lyže
Na první pohled širší běžky s hranami, které jsou výborné v mírně zvlněném terénu, nevelkým převýšením a náročností. Po rovině bývají výrazně rychlejší než skialpinistické nebo telemarkové lyže. Při sjezdu je možné jezdit telemarkovou technikou s volnou patou, a nebo jednoduše stát na lyžích a jet klasicky. Hodně rozšířené jsou v severských zemích jako je Norsko, Švédsko a Finsko, kde se používají také k několika denním přechodům. Ve verzi pro přechody bývají vybaveny krátkými integrovanými stoupacími pásy.
Výhody:
- velmi rychlý pohyb po rovině a v mírných stoupáních- možné použití i bez stoupacích pásů
- po rovině bez stoupacíh pásů rychlost můžou být velmi rychlé
- cena – většinou levnější než ostatní způsoby sjezdu
Nevýhody:
- lyže jsou užší
- hrany nemusí být po celé délce lyže
- nízké boty – ne skelety, tudíž bývá zima a technika sjezdu je náročnější na rovnováhu (hlavně s batohem)
Skialpinismus, ski-touring
Nejrozšířenějším způsobem sjezdu ve volném terénu na sněhu i mimo něj. Spolu s telemarkovým lyžováním to je nejstarší způsob sjíždění. Skialpinistická výstroj umožňuje sjíždění jakýchkoliv svahů od nejmírnějších až po extrémní sklony s velkou expozicí. Výstroj se dělí podle použití – závodníci mají něco jiného než tzv. skialpoví turisté, a ti se zase poněkud liší od sjížděčů žlabů nebo extrémů a výškových sjezdů.
Výhody:
- univerzální nářadí na jakýkoliv svah a sníh
- největší výběr ve výstroji
Nevýhody:
- těžší výstroj než na backcountry lyže
- v krustě se na užších lyžích sjíždí hůře než na snowboardu
Telemark
Název je podle oblasti v Norsku, kde byl telemark založen. Sjíždí se s volnými patami, které umožňují poklek na jednu z lyží, předozadní posun lyží vůči sobě a tím i podstatné snížení těžiště. Telemark je velmi elegantní styl nejenom pro mírné a střední svahy, ale až po extrémy.
