Lavinové vybavení zahrnuje v prvé řadě podle současných znalostí základní lavinovou trojici – lavinový vyhledávač, sněhovou lopatu a lavinovou sondu. V tomto článku je podrobněji uvedena důležitost jednotlivých částí této trojice.
Základní lavinovou trojici není potřeba blíže představovat, a každý, kdo se vážně věnuje pohybu v zimních horách, ji perfektně zná. Naprosto nepostradatelný je lavinový vyhledávač, který pracuje na mezinárodně standardizované frekvenci 457 kHz s možnou odchylkou od střední frekvence +/-82 Hz. Lavinové vyhledávače byly původně čistě analogové s možnou odchylkou od střední frekvence +/-200 Hz. S rozvojem elektroniky byly postupně jednoanténové analogové vyhledávače vytlačeny víceanténovými digitálními vyhledávači. Dnes jsou v České republice dostupné různé modely lavinových vyhledávačů těchto firem v abecedním pořadí – Arva, BCA, Mammut, Ortovox a Pieps. Mezi nimi si skutečně vybere každý. Výhodnost toho či onoho lavinového vyhledávače pro vlastní použití je nejlepší vyzkoušet při půjčení na víkendový výlet.
Lavinový vyhledávač je v současné době jediným zařízením pro rychlou, tj. kamarádskou, záchranu v lavinovém terénu, neboť dostupnost místní horské služby nebo některé z jednotek Search and Rescue na místě pádu laviny je v tom nejlepším případě v řádu desítek minut. Nesmíte však zapomenout, že bez dalších částí lavinové trojice – sněhové lopaty a lavinové sondy, je samotný lavinový vyhledávač k ničemu. Proč? Zkuste si v zimě změřit čas potřebný pro vyhrabání metr hluboké díry:
- Lopatou s krátkou násadou
- Lopatou s teleskopickou násadou
- Lyží, snowboardem nebo sněžnicí
- Jenom rukama
Důležitos lopaty je pochopitelná po pár minutách. Podobně je to s lavinovou sondou. Zakopejte vypnutý lavinový vyhledávač a poté ho zkuste najít bez pomocí lavinové sondy. Kolik kubických metrů překopete, než ho najdete? Se sondou je to mnohem rychlejší.
Rychlost je při lavinové nehodě jedním z nejdůležitějších parametrů záchrany z laviny.
Sněhová lopata – je základní pomůckou pro pohyb a pobyt v zasněženém terénu. Bez lopaty jste při případné lavinové nehodě nahraní, neboť nemáte šanci kohokoliv vykopat. Navíc, bez lopaty si nepostavíte záhrab, jen obtížně vykopete plošinu pro stan, nezjistíte sněhový profil a stabilitu sněhu.
Lopata prošla v průběhu svého používání v zimním období dlouhým vývojem a různými variantami. Pouze v posledním období jsou kamenné a internetové obchody přeplněny mnoha typy lopat různých výrobců. Dříve tomu tak nebylo a prim hrála domácí výroba.
Pro výběr lopaty v současné široké nabídce je nutné vzít v úvahu její následné použití. Pokud budeme lopatu používat i pro kopání záhrabu, plošin pro stan, apod. je dobré mít teleskopickou rukojeť a případně možnost záměny listu lopaty pro hrabání.
Lavinová sonda – urychluje nalezení zasypaného v lavině pomocí tzv. sondování. To ovšem předpokládá, že zasypaný je vybaven lavinovým vyhledávačem a je přibližně dohledán svými nezasypanými kolegy pomocí lavinových vyhledávačů. Po přibližném určení zasypaného v závislosti na jeho hloubce je přesné dohledání a hlavně určení orientace těla zasypaného možná jen pomocí lavinové sondy. Bez tohoto sondování se může zbytečně ztratit čas nevhodným výkopem, při výkopu může dojít k poškození vzduchové kapsy, apod. Význam sondy roste s hloubkou zasypaného. Pokud je zasypaný těsně pod povrchem laviny, tj. orientačně do půl metru, je mnohdy rychlejší začít rovnou kopat. Je-li zasypaný více než půl metru hluboko, sondování je nepostradatelné a teprve po něm přichází ke slovu lopata. Z hlediska důležitosti má tak základní vybavení pořadí lavinový vyhledávač, sněhová lopata a lavinová sonda. Bez sondy zasypaného vykopete, ale bez lopaty nikoliv.
V současné době nejrozšířenější jsou klasické vícedílné sondy z různých materiálů. Lavinové sondy se liší v několika důležitých vlastnostech, z nichž hlavními jsou celková délka, délka jednoho dílů, vnější a vnitřní průměr dílu, zakončení dílu, tvar hrotu, způsob aretace, spojovací materiál a hmotnost.
Variantou klasických lavinových sond jsou sondy z lyžařských hůlek přímo od výrobce, kdy ušetříte na jedné části základního vybavení – nemusíte s sebou tahat extra sondu, jelikož ji máte pořád v ruce.
Inteligentní sonda se poprvé objevila jako novinka na zimu 2007-2008 u firmy Pieps modelem iProbe. Záměrem pro vývoj inteligentní sondy bylo zrychlení přesného dohledání a zlepšení vyhledávání v případě více zasypaných. Detekce signálu z vyhledávače zasypaného a jeho vzdálenost od hrotu sondy je opticky a akusticky, když je hrot sondy ve vzdálenosti menší než půl metru od zasypaného vyhledávače. Tato sonda neuvěřitelně urychluje jemné dohledání zasypaného. Proto ji nepoužíváme při lavinovém výcviku, neboť by nalezení dvou zakopaných vyhledávačů bylo nevhodně rychlé.
Posledním výkřikem techniky je elektronická sonda AvaTech SP1 představená v září 2014. AvaTech SP1 není určen na dohledávání zasypaných, ale na velmi rychlé zjišťování přesného sněhového profilu až do hloubky půl metru. Podrobněji k této sondě je pojednáno na Inteligentní sonda AvaTech SP1 – převrat v lavinové prevenci?
Lavinové vybavení:
Článek připraven s využitím knihy Hory a sníh (Jan Pala, Iva Filová a kol.), Epocha 2010
