Chorvatsko nabízí krom tradiční dovolené u moře i nádherné traily a hned několik zajímavých trailových závodů. Přečtěte si zážitky a zkušenosti Joži Mackové, která si vyzkoušela Risnjak Trail.
Většina lidí si spojuje Chorvatsko s letní dovolenou a aktivitami u moře, horolezci pak třeba s lezením v Paklenici a cyklisté s najížděním prvních kilometrů v jarních měsících na Makarské. Jen málokdo si už spojí Chorvatsko s horskou turistikou nebo sky-runningovým závodem. Červencový Risnjak trail nabízí krásnou trať v Národním parku s výhledy na Jadran.
Prohlédněte si i další fotografie k článku…
Ano a to byl přesně ten hlavní důvod, proč jsme my letos zamířili do této země na “dovolenou” v jim tradičním duchu – “nejdřív se zničit pořádně na závodě a pak zregenerovat pár dní u moře lehčími sportovními aktivitami”. Tenhle nápad v mé hlavě kvetl už několik let. Vlastně od doby, kdy mě moje kamarádka Lenka – vynikající bězkyně – na jednom z Kilpi trail podniků vyprávěla o “úžasném technickém horském závodě Risnjak, při kterém vystoupala až na vrcholky hor, kde se ji naskytly nádherné výhledy na Jadran jako z letadla ”.
Letos konečně nastal ten správný čas a my jsme v prvním červencovým týdnu vyrazili směrem do Chorvatska – ne k moři, ale do Národního parku Risnjak, který se nachází asi půl hodinky cesty severovýchodně od Rijeky. Zde se take koná již zmínený stejnojmenný závod Risnjak Trail, který Vás provede hlubokými lesy Gorského Kotaru, kde můžete narazit na vlka, rysa nebo dokonce i medvěda. Ale i vystoupáte na nejvyšší body trati jako třeba Snježnik (1505 m) nebo chatu Schlosserov dom na hřebeni těsně pod Veliki Risnjak (1528 m). Trasa závodu vede primárně po malých horských pěšínách, na asfalt můžete rovnou zapomenout a větší lesní cestu potkáte velmi zřídka. Risnjak trail je tak pořádný závod, přesně jak má být.
Start závodu je v malé horské malebné vesničce Crni Lug v nadmořské výšce 679 metrů na úpatí NP Risnjak. Na výběr je ze dvou tratí 16K a 30K. Kratší varianta je ale spíš jen takový závod do vrchu a dolů – tedy jeden kopec a do cíle a nezahrnuje ty nejhezčí místa, která může národního park nabídnout. Technicky je určitě zvládnutelná i pro méně zkušené horské běžce. Šestnáctka představuje vlastně lehčí půlku delší 30 kilometrové trasy.
Já jsem se samozřejmě musela přihlásit na delší trať- i když 30K je pro mě už hodně. Mnohem lepší výkony podávám na tratích horských půlmaratonů, a těch 10K navíc je trochu přes čáru. Ale chtěla jsem si to pořádně užít, když už jsme vážili tak dlouhou cestu.
Na startu Risnjak trailu silná mezinárodní účast
Na start se postavila docela pestrá mezinárodní směsice běžců – Chorvati, Slovinci, Italové, Černohorci, Němci, Norové, Holanďani, Američani, Poláci, Srbové, Češi, atd. – zkrátka všichni dovolenkáři, kteří nechtěli sedět na pláži. Start byl hromadný pro obě kategorie 16K a 30K.
My s Járou jsme zvolili strategii “radši hezky pomalu ze začátku a pak se uvidí, jak to sedne”, ale to bych pro ambiciozní běžce nedoporučovala. Na prvních 6,5 km nastoupáte 800 výškových metrů. První tři kilometry se dá předbíhat a pak se cesta nenávratně zužuje na srnční pěšinku v brutálním terénu, kde nemáte šanci nikoho předejít. Tempo se řídí tím nejpomalejším a vy všichni hezky v řádce hromadně klopýtáte přes kameny a kořeny. Proto, pokud na to máte, tak se nebojte stoupnout si na startu hezky dopředu a trochu se hecnout.
Od Schlosserva domu opravdový závod začíná
Na Schlosserově domě (7 km – cca 1500 metrů) se kratší závod odděluje a vrací se zpět do prostoru startu a cíle. A vy už zůstáváte jen s vytrvalcema na delší trati – zde teprve opravdový závod začíná. Najednou kolem sebe máte dost prostoru, ale brzy zjistíte, že zase tolik zrychlit nemůžete – vápencové skalky, kořeny, bahno, listí a pod tím bahno, vysoká tráva a pod ní nevyzpytatelné kameny – chvíli běžíte po dvou, pak lezete po čtyřech, někdo jede bahnem po zadku a týpek, co běžel se mnou dokonce skočil na strom, který se sním ohnul a pak dojel listím po břiše.
Nejvyšší vrchol trati je krásná polonina, kde si užijete i kousek lezení po vápencové skalce na úplný vršek. Odtud se naskýtá překrásný výhled na Jadranské moře jako z letadla. Uroníte slzu dojetí (nebo bolesti), sklopíte hlavu, a dál sledujete, co máte pod nohama, abyste se nepřerazili.
Doporučila bych si vzít dostatek vody, protože přece jenom v letním žáru sluníčka v jižní krajině Vám hrdlo vyschne trochu rychleji než obvykle a kšiltovku. Občerstvovací stanice pak nabízí dostatek pochutin od ovoce, přes sladké, po sůl a salámy.
V pětadvaceti téměř nejmladší účastnice
Mě osobně se první půlka běžela výborně, a pak s přibývajícími hodinami jsem tam bojovala o to dostat se zpátky do cíle a k autu. Přece jenom je těch 30K v takovémto terénu pro mě hrana, a jsem jeden z nejmladších (i ve svých 25) ženských účastníků na delších tratích. Přesto však jsem se spíše pomalu sunula startovním polem dopředu. Nakonec mě to dalo na krásné celkové 6. místo v ženách a 3. místo v kategorii Women Senior.
Kvarner Trails pro horské běžce
Na závěr tedy mohu shrnout, že jsem si závod opravdu užila se vším všudy. A dovolím si tvrdit, že jsme tu rozhodně nebyli naposled. Ikdyž se mi ta 30 kilometrová trat zdála dostatečně vydatná, místní zkušený Chorvat tvrdil, že Risnjak trail je pouze střední obtížnosti a že bychom určitě měli zkusit i další závody pod hlavičkou Kvarner Trails jako třeba Učka Trail nebo Hahlici Trail.
Pokud je někdo stejné povahy a nedokáže si představit jen “válecí” dovolenou u moře, mohu potvrdit, že toto je ideální kombinace – jak se protáhnout po horách a pak chytit trochu bronz v rámci regenerace u moře.
Joží Macková je studentkou outdoorového oboru Adventure Performance and Coaching na univerzitě ve Skotsku. Již v útlém věku se věnovala lyžování, závodní cyklistice/skateboardingu a horolezectví. Vášeň pro hory a dobrodružství ji vydržela až do dospělosti a posledních pár let si zalíbila především skialpinismus a běhy v horách. V těchto dvou disciplínách se každoročně zúčastňuje národních i mezinárodních soutěží za tým Dynafit CZ. |
