Vyhlídková skialpová túra přes Schönwieshütte na Hohe Mut Alm (2670 m)

Auto necháváme na placeném parkovišti v Obergurglu a přesunujeme se k dolním stanicím sedačky Rosskarbahn a kabinky Hohe Mut Bahn I. Sněhové podmínky mají v polovině listopadu do ideálu daleko.

Fotogalerie Skialp Hohe Mut Alm >>

Pokud za silného větru z mlhy vystupují okolní svahy, je na nich krásně vidět, že sníh tvoří na svazích mnohdy dost nesouvislou sněhovou pokrývku. Původní záměr dojít na tuleních pásech na Langtalereckhütte (2450 m) a pokračovat do dolinky pod Eiskögele (3228 m) zavrhujeme a při šlapání se poohlížíme po občas z mlhy vystupujících okolních svazích. Počasí zdaleka není ideální, déšť se mění ve sněžení, do toho mlha a vítr.

Na tuleních pásech na Hohe Mut Alm (2670 m)

Podohodovým tempem s malým převýšením docházíme k chatě Schönwieshütte (2266 m) a vydáváme se kousek za ní. Severozápadní svah na Hangerer (3020 m) je také pokryt nesouvislou sněhovou pokrývkou, takže nahoru by to na tuleních pásech bylo kus možné, ale dolů by musely jít lyže na batoh. Místo chození nahoru a dolů s lyžemi připevněnými na batohu se jednomyslně shodujeme na výstupu do horní části lyžařského střediska Obergurgl k chatě Hohe Mut Alm (2670 m).

Od chaty Schönwieshütte (2266 m) to vypadalo, že na lyžích bude možné stoupat jenom v dolní části svahu, a že většinu výstupu budeme mít lyže na batohu. Vojta vyrazil ostře do svahu nejprve přímo a poté strmým traverzem vlevo. Následně jsme různě traverzovali podle sněhových podmínek, přičemž traverzy by za slunečného počasí byly dokonale vyhlídkové. V horní části byl místy sníh velmi tvrdý a pohyb na tuleních pásech bez stoupacích želez na vázání obtížný. Lyže jsme připevnili na batohy a v silném větru pokračovali dále pěšky.

Po občerstvení na Hohe Mut Alm sjezd do Obergurglu

Před napojedním na červenou sjezdovku číslo jedna jsme opět nasadili lyže a za chvilku jsme byli u chaty Hohe Mut Alm. Od chaty pokračuje hřeben jihovýchodním směrem s přibližně o sto výškových metrů nižším sedlem a pokračováním strmým hřebenem přes vrchol asi 3170 metrů a další sedlo na Liebenerspitze  (3400 m).

Občerstvení na chatě je výborné a u krbu je i teplo. Sjezd během listopadového začátku skialpové sezóny je reálně možný pouze po upravených vysněžených sjezdovkách. Sjíždíme po tvrdém podkladu nejprve po červené sjezdovce číslo jedna, z níž se níže napojujeme na modrou šestku, po níž dlouhými oblouky dojíždíme do Obergurglu na konec sněhu.

Celkově má tento (za pěkného počasí) vyhlídkový okruh necelých devět kilometrů s převýšením přibližně osm set metrů. S přestávkami nám pohodový pohyb na tuleních pásech, výstup na botách a sjezd zpátky do Obergurglu trval tři hodiny.