Sněhové a horské střípky na začátku roku 2022

Zatímco většina lidí se umí na horách chovat, ví, co a jak mají dělat, tak stále existuje nezanedbatelný počet těch, kteří by se nad sebou měli minimálně hodně zamyslet. Jen pár příkladů, co se stalo.

Jsem pěšák a běžkařům vše rozšlapu

Téměř na všech místech v České republice, kde jsou strojově upravovány stopy na běžecké lyžování se i přes zákazové značky na těchto stopách pohybují velké davy pěšáků. Jen minimum z nich jde po okraji upraveného pásu na bruslení, většina z nich šlape po celé jeho šíři. Když už si někde běžkaři vyšlapali stopu stopa (např. po nedávném sněžení na hřebenu Javorníků), tak ji pěšáci v doprovodu psů úplně rozbijí, i když mají spoustu místa okolo.

Na lidmi obsypaném hřebenu mezi Pustevnami a Radhoštěm se po vzoru alpských zemí pravidelně upravují stopy pro běžkaře a vedle nich i pro ty, co pohyb na běžkách nebo sněžnicích nezvládají. I jedincům s méně rozvinutými rozumovými schopnostmi tak musí být jasné, že jeden pruh je určen lyžařům, zatímco jiný pěšákům. Pustevny ovšem magicky přitahují i jedince jiného ražení, kteří se zásadně vyhýbají stopám určeným pro pěší a chodí jen tam, kde je to upravené pro běžkaře.

Do zimy a silného větru jako Wim Hof aneb předpověď počasí mě nezajímá

Je neuvěřitelné, co je v době všeobecně rychle dostupných informací možné. Během pár vteřin až minuty si dnes každý může velmi rychle zjistit aktuální předpověď počasí a jeho vývoj na následující hodiny a dny. Ve dnech na přelomu ledna a února byla předpověď počasí povětšinou nepříznivá pro hřebenové túry. Přesto se řada různě (ne)zkušených lidí do hor vydala. Někteří si rovnou mysleli, že se vyrovnají známému „ledovému muži“ Wimu Hofovi a 2. února 2022 vyrazili na hřeben Jeseníků oblečeni jako na podzimní slunečný výlet s teplotami vysoko nad bodem mrazu – Záchrana špatně oblečených turistů.

„Muž se třásl zimou, měl pouze legíny, přes ně kraťasy, větrovku a na nohou měl tenisky a sněžnice. Neměl ani rukavice. Podobně na tom byla jeho družka, která ležela na zemi zabalená v izolační alu-fólii, kterou dostali od kolemjdoucích skialpinistů, kteříi poté pomáhali se zásahem,“ uvedl Ondřej Šimko z HS Jeseníky.

Vytáhnout děti 2-7 let na hřeben Krkonoš při výstraze horské služby

Jen o pár dnů později se v neděli 6. února 2022 vydala skupina tří dospělých a tří děti ve věku 2-7 (!!!) let na hřeben Krkonoš, když Horská služba už několik dnů varovala před počasím a nedoporučovala hřebenové túry. I přes to vyrazila trojice dospělých s malými dětmi na hřeben. Nedokázali se zorientovat, i když měli mobilní telefony a byli schopni z mobilního telefonu s pomocí aplikace Záchranka odeslat svoji polohu na dispečink Horské služby:

„Byli pouze 40 metrů od orientačních tyčí, přesto se dnes nedaleko Mohyly Hanče a Vrbaty ztratili. Jak ukazuje fotka z místa zásahu Horské služby, příčinou dezorientace byla nulová viditelnost. Prostě nebylo vidět na krok. Skupina 3 dospělých a 3 dětí ve věku 2-7 let byla kolem 11 hodiny dopoledne na Labské louce na cestě směr Mísečky, když sešla z tyčí a zcela ztratila směr. Kombinace větru, sněhu a mlhy udělala své a skupina už nebyla schopná nalézt správnou cestu. Jejich reakce ale byla velmi správná. Neváhali a zavolali si Horskou službu o pomoc. I když nejdříve přes pevnou linku a teprve následně přes aplikaci Záchranka, kterou měl jeden ze členů skupiny nainstalovanou. Dva horští záchranáři je lokalizovali velice rychle a pomohli jim se v bezpečí dostat na Mísečky. Celá akce trvala dvě hodiny a skončila úsměvem u čaje. Přesto je potřeba zopakovat, že v takovém počasí, jako panovalo na horách dnes, Horská služba hřebenové túry nedoporučuje. Pokud si voláte o pomoci, je dobré volat Horskou službu vždy přes aplikaci Záchranka. Stačí stisknout tlačítko s logem Horské služby.“

Horská záchranná služba v Malé Fatře jako taxi

V odpoledních hodinách v pátek 4. 2. 2022 byla přijata žádost o pomoc pro osmnáctiletou „skialpinistku“, která přišla na Chatu pod Chlebom se svými kamarády. Z oficiální zprávy vyplývá, že tímto výstupem byla natolik vyčerpaná, že nedokázala v teple a suchu na Chatě pod Chlebom ani sedět, ani ležet. Museli dorazit členové horské záchranné služby, kteří se nechali do Snilovského sedla vyvézt lanovkou a se saněmi pokračovali 1,8 km na Chatu pod Chlebom na skialpinistických lyžích:

„Po príchode vyčerpanú ženu vyšetrili a po poskytnutí pomoci zahájili transport pacientky pomocou saní akija. Po stretnutí sa s druhou skupinou záchranárov bola pacientka naďalej pomocou saní akija a zároveň snežného skútra transportovaná do Trusalovej, odkiaľ bola terénnym vozidlom HZS prevezená do Vrátnej. Z Vrátnej pokračovala mladá žena na vlastnú žiadosť v sprievode priateľa.“

V reálu to znamená, že dvě skupiny záchranářů ji svezli na saních a se skútrem do Trusalové (cca 5 km) a poté s ní objeli půlku Malé Fatry (přes 40 km), aby ji ve Vrátné odevzdali jejímu příteli. Nebyla převezena k nemocničnímu ošetření, jen se projela na saních a následně autem HZS, aby ve Vrátné odešla po svých.

Co se k Malé Fatře objevilo?

Roman: „Tak ja neviem, vyzera to vseliako. No neboli sme tam, nevieme. Co ked ma nejaky problem so srdcom abo take daco. Nevieme. Nehejtujme, ked nemame vsetky info. Mozno jej fakt nic nebolo, mozno mala panic attack abo take daco. Proste ju dostali dole a ak je podozrenie na nieco, tak ti, co maju vsetky info budu hadam aj konat a mozno jej pride sek, ale takto to je len mutenie vody“

Iva Sikulová (horská záchranářka, pracuje na RZP, organizuje kurzy horské první pomoci a lavinové kurzy): „Tiež ma to napadlo, že veď je normalne mať z vyčerpania následne aj ďalšie zdravotne potiaže, lenže ak by tam boli, tak by mala byť po zvezení odovzdaná RZP na prevoz na ďalšie vyšetrenia. Kedže bola schopná sama pokračovať tie zdrav.potiaže tam neboli. Z jej strany zneužitie, ale len preto, že to system dovoľuje, lebo veď aj HZS si rado spraví takýto transport (zinkasujú a maju čiarku do štatistiky koľko ročne zásahov majú). Vieš ako blbo by to vyzeralo v štatistike, že MF počet zásahov v teréne za rok (mimo zjazdovky) 1 či 2? Tak to je, biznis musí bežať, tak ako už RZP je vysielaná ku všetkému, len zato že pacient nahlasi na operačné, že sa nemá ako dostať do nemocnice k svojmu lekárovi, tak zneužije urgent, tak to funguje aj v horách. Problém by bol až vtedy keby v tom čase došlo napr k lavinovej nehode, a zachranny tím by bol vyťažený takýmto neindikovaným transportom, kým na inom mieste by ozaj niekto zomieral.“

Co z toho plyne?

I přes snadnou dostupnost jakýchkoliv informací k počasí na Internetu, v rádiu a televizi, stále existuje nezanedbatelný počet jedinců, kteří zcela ignorují veškerá varování a výstrahy. Navíc se v horách neumí chovat. Vydávají se do hor za značně nepříznivého počasí a nedostatečně vybaveni. Množí se také zbytečné zásahy horské služby, u nichž jsou jediným viníkem sami zachraňovaní.