Skialpový kurz Klubu Hedvábná stezka v husté malofatranské mlze

I přesto, že pro oblast Malé Fatry bylo vyhlášeno zanedbatelné lavinové nebezpečí, nic se neponechalo náhodě a plnou lavinovou výbavu Pieps zapůjčila firma Total Outdoor. Z Brna jsme odjeli v pátek dopoledne a po krátké zastávce ve Starém Městě jsme přejeli Slovensko do Malé Fatry. Občerstvení v kolibě bylo využito k bližšímu seznámení se s účastníky a jejich dosavadními zkušenostmi se skialpem a lavinovou prevenci. V pátek byla ještě dobrá viditelnost, takže všichni se mohli na vlastní oči přesvědčit o tom, proč musel být už předem upraven předpokládaný program – sníh do cca 1100 metrů jednoduše chyběl.

Fotogalerie Skialp kurz Hedvábka >>

Chata na Grúni

Absence sněhu způsobila, že jediný reálný přístup (a to ještě ne kompletní) na hřeben Malé Fatry byl možný po sjezdovce na Chatu na Grúni. Stoupat na tuleních pásech jsme začali před tím, než začala úprava svahu. Pouze v horní části už jezdila rolba zavěšená na laně, která začala s úpravou části svahu. U horní stanice sedačky jsme byli dříve, než se rolbař stihl propracovat k naší výstupové stopě.

Od horní stanice se nám naskytnul velmi smutný pohled, kdy mezi touto stanicí a Chatou na Grúni poněkud chyběl sníh. K chatě jsme tak všichni dorazili jako bahňáci. Během výstupu jsme se stihli poněkud roztrhat, takže s první rychlejší skupinou jsme opět nazuli lyže a pokračovali pravým okrajem další sjezdovky ke koncové stanici pomy pod Poludňovým Grúňom. Nahoře jsme se stihli krátce pokochat zapadajícím sluncem a čekal nás sjezd.

Bylo překvapivé, že přes dost tristní sněhové podmínky jsme mimo sjezdovku našli i nerozjěžděný sníh. Tak jsme ho po trojúhelník lesa rozjezdili a zbytek k chatě dojeli středními a dlouhými oblouky. Ostatní se mezitím občerstvovali na terase s vyhlídkou na zasněžené malofatranské vrcholky a zelené níže položené svahy a údolí.

Po večeři na Chatě na Grúni jsme stihli zopakovat spoustu věcí týkajících se zimního pohybu v horách od plánování túry po lavinovou prevenci. Vzhledem ke sněhovým podmínkám v okolí Chaty na Grúni to bylo vše v teoretické rovině a praxi jsme si nechali na další dny.

Chata pod Chlebom

Po ranním probuzení a vydatné snídani jsme již pohledem z okna zhodnotili, že sobota bude ve znamení oblíbené hry: “Najdi svého bludišťáka v mlze, která by se dala krájet a kterou by záviděl i Rákosníček”. A tak to také bylo. Na sjezdovce jsme se při výstupu rozehřáli, aby zábavnější část přišla na program nad sjezdovkou, kde nebyla nouze o zábavné situace při opakování různých způsobů otáčení na svahu v závislosti na sněhových podmínkách.

Na hřebenu jsme v mlze sbalili pásy – na ně vidět bylo, ale konec skupiny se už ztrácel v mlze. Při nacvakávání do vázání jednomu z přítomných nějak ujela lyže do mlhy. Na druhé lyži se vydal za ní (normálně se v takovém případě a na takto orientovaném svahu počká do jara a poté se jde lyže hledat), takže jsme lehce změnili směr prvního sjezdu a vydali se za ním. K všeobecnému překvapení lyží o pár set metrů níže našel. Po dojezdu na konec sněhu jsme nenasazovali pásy, ale lyžepřipnuli na batoh, abychom mohli procvičit překonávání vodních toků a strmých sněhových výšvihů. Všichni to zvládli výborně.

Na pásech jsme se dostali na hřeben a zahráli si další oblíbenou hru: “Najdi svoji tyč”.  Po různých dalších aktivitách jsme se dostali na vrchol Chlebu, kde se pásy přestěhovaly z lyží do batohů. Viditelnost byla dokonalá – když jsme se kumulovali na malém prostoru, viděli jsme na sebe. O něco horší to bylo při sjezdu, kdy se muselo po pár desítkách metrů zastavovat, aby někdo někam nevhodně neujel. Na Chatu pod Chlebom jsme se dostali v pořádku k večernímu programu.

Po večeři a zamezení dehydratace jsme se opět ve zvýšené míře věnovali lavinové problematice včetně odpálení lavinového batohu Pieps JetForce a následně i praktického zkoušení pekelné čelovky Led Lenser XEO 019R. Kromě lavin se probírala spousta dalších zajímavých témat z prostředí sněhu a lyží. Přidružili se k nám kolegové ze skialpinista.sk, což nemohlo skončit jinak než značně posunutou večerkou.

Metodická neděle

Po ranní snídaní – a že se díky večerní družbě některým nevstávalo úplně lehce, jsme díky lavinovému testovacímu centru na pláni před chatou napřed vyzkoušeli jednotlivé dohledávání s lavinovým vyhledávačem, načež bylo pro celou skupinu zapojenou několik vysílajících vyhledávačů, které byly navíc v průběhu hledání cvičně přepínány.

Z Chaty pod Chlebom jsme se vystěhovali a přes Snilovské sedlo zamířili na Velký Kriváň. I přes mlhu jsme snadno došli na jeho vrchol. Na sjezd v husté mlze se všichni těšili a náležitě si to užili. Od Kriváně jsme se přes různé další aktivity přesunuli na svahy vedoucí k Chatě na Grúni, abychom podrobně probrali různé varianty pasivních a aktivních testů stability sněhové pokrývky. Jako vždy to bylo doplněno o zakopání několika zájemců pod sníh…

Po vykopání “zasypaných” jsme sjeli na Starý Dvor, abychom se před cestou do Brna občerstvili v kolibě. Do Brna jsme následně dorazili o půl deváté večer s tím, že část zúčastněných byla i trochu unavena.