Skialp a freeride metodika 2 – základní pojmy

V metodice sjezdu na lyžích, stejně jako při výstupech a obecně jakémkoliv pohybu na lyžích se často opakuje několik základních pojmů. Aby nedošlo k případnému nedorozumění, některé z těchto pojmů uvedeme.

Často se bude objevovat pojem zatížení lyže, které je průvodním jevem vlivu lyžaře a jeho buď jen na vnější lyži, na obě lyže nebo na vnitřní lyži. Zatížení vnější lyže více než vnitřní v průběhu vedení oblouku je typické zejména na tvrdém sněhu a ve strmějším terénu, kdy vnější lyže musí být přesně vedená. Naopak v měkkém a hlubokém sněhu a na mírných svazích jsou obě lyže zatěžovány stejně. Poloha těžiště těla lyžaře má také vliv na zatížení lyže ve směru předozadním. Při standardním postoji a vertikálním pohybu těla (změna těžiště nahoru a dolů) je vyvíjen větší tlak na prsty ve skeletech, a tím roste i zatížení lyže vepředu. Toto je typické pro jízdu v tvrdším sněhu a ve strmějším terénu, kde není žádoucí, aby došlo k záklonu lyžaře. V hlubokém a těžkém sněhu se hmotnost lyžaře přenáší na paty. Tím se zatíží lyže vzadu, aby se špičky lyží dostaly nad sníh a „plavaly“ na povrchu.

Hraněním rozumíme postavení lyže nebo lyží na hrany tak, že kontakt se sněhem mají převážně hrany a skluznice je ve vzduchu, případně v měkčí svrchní vrstvě sněhu. Hranění se využije při zahájení oblouku, při brzdění v traverzu nebo naopak plynulým hraněním při jízdě do oblouku můžeme dosáhnout zrychlujícího účinku.

Pohyb těla při jízdě do oblouku můžeme rozdělit na tři různé pohyby – vertikální pohyb celého těla, točení nohou a trupu, a vyrovnávací pohyb trupem. Vertikální pohyb těla (změna těžiště) směrem nahoru a dolů vede k plynulému navazování oblouků, udržení rytmu jízdy a vyrovnávání nerovností při jízdě v boulích nebo volném terénu.

Přívrat je obecně známý spíše jako pluh. V základním provedení přívratu jsou špičky lyží u sebe, paty lyží od sebe pod vhodným úhlem. Lyže jsou postaveny na vnitřní hrany a kolena tlačí lyžař k sobě.

Skok je základní dovedností ve volném terénu, kde se využívá v různých formách:

• Překonávání překážek
• Seskakování z převějí
• Přeskok v oblouku na strmých svazích

Sníh, konzistence sněhu, kvalita sněhu, atd. je nejčastějším námětem rozhovorů lyžařů a snowboardistů. Všichni by rádi jezdili v bezedném prašanu, s nímž se ovšem ve skutečnosti setkávájí spíše výjimečně. Častěji je sníh např. tvrdý, přemrzlý, zledovatělý, nerovně hrudkovitý (slangově přemrzlý květák), firnovitý, krustovitý, kašovitý, břečkovitý, kejdovitý, atd.

Výše uvedený výčet pojmů je neúplný a základní, kdy další pojmy budou vysvětleny v příslušných dílech Skialp a freeride metodiky při jejich prvním použití. V dalším části bude podrobněji uvedeno využití přívratu.

Článek připraven s využitím knihy Hory a sníh (Jan Pala, Iva Filová a kol.), Epocha 2010.

Metodický seriál:

• Skialp a freeride metodika 1 – úvod do technik sjezdu