Ve středu 6. ledna 2021 jsme po skončení online výuky vyjeli po D8 směrem na Teplice. Na místě jsme se nejprve zastavili v Koloshopu, abychom si postupně popůjčovali dětské skialpové sety. Následně jsme se přesunuli do skialpinistického areálu Skialp nad Hrobem, který nabízí řadu zajímavých výstupových i sjezdových tras.
Z hlediska sjezdů jsou možnosti vzhledem k aktuálnímu množství sněhu omezeny na pohyb na sjezdovkách Hrobská a červená čtyřka. Hlavní černá sjezdovka Slalomák je v dolní části zcela rozbita od sáňkařů a bobistů. Na parádní sjezdy po sjezdovce Stará je potřeba si počkat na větší množství sněhu. K výstupu jsme si zvolili trasu Serpentiny pro Macholda, které začínají krásným strmějším výstupem se samými zatáčkami. Od překřížení s vrstevnicovou cestou je pokračování starou úvozovou cestou s mírným stoupáním. Vše obklopují krásně zasněžené stromy.
V teplickém Koloshopu toho mají aktuálně na půjčení opravdu hodně – kromě řady dětských skialpových setů jsou to například i splitboardy. Dětské skialpové sety jsou složeny z lyží Dynafit SL80 v délkách 130 až 150 cm, vázání Dynafit ST Rotation 7, tuleních pásů Pomoca a bot Dynafit a Fischer.
Před silnici se stáčíme vlevo a rovnoběžně s ní docházíme pod nasněženými stromy k překřížení s červenou čtyřkou. Nestoupáme po ní nad hranici lesa, ale traverzujeme i s mírným klesáním k mostku přes potok. Za ním jednou serpentinou prudce nastoupáme nad hranici lesa kousek pod chatou Horské služby. Od ní je to na vrchol Bouřňáku už jenom kousek.
U hotelu Bouřňák sundáváme pásy a sjíždíme po sjezdovce Hrobská v úseku mezi vlekem a lesem. Dole nasazujeme tulení pásy a stoupáme opět na vrchol Bouřňáku. Následuje sjezd po turistické sjezdovce k červené Pařezovce. Celý tento sjezd je úplně potmě a na svah svítí pouze osvětlení Mikulova.
Anička (12 let)
Výstup na Bouřňák byl poněkud náročný, protože jsme byli po dlouhé době poprvé na skialpech a museli jsme si to trochu zopakovat. Cestou na vrchol Bouřňáku jsme museli vylézt nahoru v úseku, kde byl blízko potok. Trochu mi to klouzalo, takže jsem se bála, že do toho potoku spadnu, ale nakonec jsem to zvládla. Když jsme došli nahoru, sundali jsme pásy a po sjezdovce Hrobská dojeli kousek před konec, protože už bylo hodně hodin a začínala být tma. Povrch sjezdovky byl trochu zledovatělý, byly tam hromady technického sněhu, takže se nám i hůř nasazovaly lyže. K autu jsme jeli po červené sjezdovce, na které byli kamínky a nebylo moc vidět a měli jsme jenom jednu čelovku, takže to bylo takové trochu znepokojující, ale nakonec jsme to zvládli.
Lada (10 let)
Půjčila jsem si boty z Koloshopu a byly fantastické. Byly to ty nejlepší boty, co jsem kdy měla a ještě byly velmi lehké a úzké, akorát na moji nohu. Sice jsme ušli jen 6,5 km, ale unavila jsem se protože jsem byla hodně navlečená a bylo mi horko. S Aničkou a Klárkou jsme shazovaly sníh z větví nad náma a byla to celkem zábava. A nakonec když už jsme jeli už dolů po tmě tak to bylo dobrodružné, ale jeli jsme po hezké sjezdovce a tak to bylo dobré.
Klárka (10 let)
Moje máma přišla s nápadem jet na skialpy.Tak jsme teda jeli. Jeli jsme s Honzou, Jitkou, Aničkou a Ladou. Začalo to tím, že máma zapomněla v autě batoh s rukavicemi, čajem, svačinou a s vaječným likérem. Zjistila to, až když jsme přijeli do Krušných hor. Zachránila nás Jitka a půjčila nám rukavice. Nejdřív nám Honza zařídil lyže, hůlky, tulení pásy a lyžáky v Koloshopu. Anička s Ladou mi vysvětlily jak na to. Přitom nás máma furt fotila. Začali jsme stoupat do kopce. Šlo to celkem rychle. Došli jsme na kopec Bouřňá. Tam jsme si sundali pásy, dali čaj a jeli jsme dolů po rozbité sjezdovce.To se mi moc nelíbilo, bylo to úzké a byl tam neuježděný sníh a spadla jsem. Dolů jsem pak dojížděli potmě s čelovkou. Líbilo se mi to.
