Splitboard existuje už více než čtvrt století a otevřel libovolné volné terény i snowboardistům, kteří byli do té doby odkázáni na výstup na sněžnicích s prknem na zádech. V posledním desetiletí zažil splitboard obrovský boom a spousta firem se věnuje vývoji a výrobě vázání i „rozříznutých“ prken.
Splitboard je snowboard, který je podélně rozdělen na dva (splitboard), nebo tři (triboard) díly. Při jízdě dolů zůstává snowboardem, zatímco pro výstup ho rozdělíme na dvě až tři části, čímž získáme lyžiny, na nichž s pomocí tuleních pásů pohodlně stoupáme vzhůru. U dvojdílného vzniknou lyže široké, u trojdílného splitboardu (též zvaného triboard) jsou od běžných lyží téměř k nerozeznání, prostřední díl pak neseme nahoru na zádech.
Článek připraven s využitím knihy Hory a sníh (Jan Pala, Iva Filová a kol., Epocha 2010), kde je část věnována všem aspektům pohybu se splitboardem. Od roku 2010 nastal obrovský rozmach veškerého vybavení pro splitboard.
Historie snowboardu, splitboardu a triboardu
Těžko můžeme říci, kdo byl prvním vynálezcem snowboardu (dnes už asi nikdo neurčí, kdo jako první zkusil sjet zasněžený nebo pískový svah na nějakém „prkně“), jsou známy již pokusy z dvacátých let minulého století. Tehdy ale ještě nedošlo k masovému rožšíření snowboardu. K postupnému rozšíření snowboardu došlo až po roce 1964, kdy Sherman Poppen sestrojil pro svou dceru první prkno tak, že spojil dvě lyže dohromady.
Jeho „snurfer“ se pak vyráběl od roku 1965, kdy si ho mezi jinými jezdci oblíbil i Jake Burton, který jeho konstrukci dále zdokonalil a stal se zakladatelem značky snowboardů.
Ve světle uvedených historických faktů se tak zdá, že splitboard je jen návrat k dřívější konstrukci prapůvodního předka dnešních snowboardů. Přesto však nelze upřít zásluhy tvůrcům dnešních splitboardů, kteří v osmdesátých, resp. devadesátých letech dvacátého století uzpůsobili snowboard pro výstup na tuleních pásech a na svět tak přišly dva unikátní systémy, které přiblížily svět snowboardingu skialpinismu.
Ten první se zrodil na starém kontinentě, kde Stefan Shiele vyvořil a otestoval svoje první prototypy již v zimní sezóně 1986-1987. Po pokusech s dvojdílnou konstrukcí, kterou nakonec zavrhl, dospěl k řešení, kde prkno je složeno ze tří dílů, tedy výše zmiňovaný triboard. Nepostradatelným pro oba systémy je používané vázání, bez něhož by nebyly ani jeden typ děleného snowboardu použitelný.
Amerika pak prostřednictvím Bretta Kobernicka a Roberta Atheye dala světu splitboard, jenž vzniknul podélným rozříznutím snowboardu na dvě poloviny, a který se stal základem dnešních splitboardů značky Voilé. Kobernickův první splitboard vznikl v roce 1994, pro výstup byl vybaven lyžařským skialpinistickým vázáním a pro jízdu dolů se spojoval pomocí dveřních pantů. Teprve po dalším a dalším vylepšování vznikl „Voilé Split Decision“, tak jak ho známe dnes. Systém, který pomocí několika háčků a hlavně kovových destiček pod snowboardovým vázáním, spojuje obě poloviny splitboardu pevně k sobě a který je velice jednoduchý na ovládání.
Výstroj a výzbroj ke splitboardům, výroba vlastního
První otázkou je, zda zvolit splitboard dvoudílný nebo třídílný. Většího rozšíření nejen ve světě, ale i v českých zemích se dočkal dvoudílný americký systém firmy Voilé, snad i proto, že kromě koupě kompletního hotového splitboardu nabízel od začátku i možnost si pomocí takzvaného Split Decision Kitu sám vyrobit splitboard z vlastního snowboardu. Trojdílný triboard jsem nikde na kopci neviděl, vždy jen na michovském veletrhu ISPO, kde bývá k vidění na stánku Salomonu společně se splitboardem (viz foto).
Jaký systém si vybrat? Pokud hodláte investovat do hotového kompletního vybavení a chystáte se trávit většinu dnů na sněhu při pohybu na tuleních pásech, tak jedinou možností je pořízení kompletního splitboardu, např. od české firmy GARA.
Pokud chcete za rozumný peníz co nejvíce muziky, jste alespoň trochu manuálně zruční a jste ochotni obětovat trochu času a jeden snowboard, pak je vlastnoruční vytvoření dvoudílného splitboardu to pravé!
Výroba vlastního splitboardu
Vlastnoruční výroba splitboardu není vůbec složitá, kit od Voilé totiž obsahuje nejen všechny součásti vázání a potřebný spojovací materiál, ale i výborně připravené šablony pro montáž v podobě průhledných samolepek.
U vlastní výroby je nejdůležitější vzít co nejtvrdší prkno s dřevěným jádrem. Čím tvrdší tím lepší. Na jízdních vlastnostech z kopce dolů po spojení prkna se všechny splitboardy vzniklé z původně jednodílných prken budou chovat víceméně, jak jste byli zvyklí předtím. ALE, když splitboard rozdělíte, a začnete šlapat po rovném ledovci nebo stoupat do kopců, rozdílnou tvrdost okamžitě poznáte. Na měkkém prkně se budete cítit jako na prohnutých měkkých prknech ze sudu. S výjimkou tvrdého sněhu a ledu se na všech ostatních podkladech budete bořit ve středu „prknolyží“ zatímco špičky a paty budou výhružně trčet do vzduchu.
Pokud tedy máte k dispozici dostatečně tvrdé prkno, nezbývá než se zamáčknutím slzy v oku začít řezat. Po vlastních zkušenostech se nedá doporučit čistě ruční práce pilkou ocaskou. I přes veškerou snahu nebude to, co rozřežete, ideálně rovné. Navíc to psychické utrpení při dlouhém „krájení“ prkna. Jediné vhodné domácí řešení je elektrická pilka, pevné uchycení prkna na ponku, vymezení, chvíle soustředění – A je to. Řez je čistý, hladký a na dočištění stačí chvíle s pilníkem. Zbývá nalakovat vnitřní stěny, aby dřevěné jádro splitboardu nenasávalo při jeho používání vlhkost ze sněhu.
Následuje montáž splitboard kitu, tedy podkladu pro vázání a všech spojovacích prvků. Na podklad vázání je možné následně namontovat jakékoliv klasické snowboardové vázání. V prvním kroku si musíte dobře rozmyslet, jestli vázání chcete umístit jako regular nebo jako goofy a také úhel jeho natočení pro jízdu z kopce. Úhel vázání se totiž následně nedá měnit jako na klasickém snowboardu. Poté části splitboardu přiložíte k sobě, polepíte je šablonami dodanými s vázáním a vrtáte a vrtáte.
Bohužel se při takovéto výrobě splitboardu nevyhnete tomu, že budete nuceni vrtat i do skluznice, ale nebojte se, ještě dost vám jí zbude a při zapuštění šroubů do úrovně skluznice, nebo jejich zatmelení to při jízdě z kopce vůbec nepoznáte a s tou drobnou vadou na kráse už se snad nějak smíříte.
Prkna mají tedy do ementálu ještě daleko a už končíme a připevňujeme jednotlivé součásti splitboard kitu. Na obou koncích prkna to jsou plastové spojky na zaklesnutí do jejich protikusů na druhé části prkna. Pak samotný podklad pro vázání. Mezi ním a oběma konci prkna je pak dvojice kovových háčků určená na spojení obou částí splitboardu pro jízdu z kopce. Při jejich montáži buďte obzvlášť pečliví, aby při spojení prkna části držely pevně u sebe. Po namontování všech těchto součástí je splitboard hotov, stačí doplnit tuleními pásy a vzhůru do hor!
Doma vyrobený splitboard oproti továrnímu výrobku nemá kovové hrany v místě rozříznutí prkna, což pro vás bude znamenat nevýhodu při traverzech.
