Na přelomu listopadu a prosince uspořádala Komise tradičního skialpinismu ČHS Setkání skialpinistů 2013 v Krkonoších na Dvoračkách (1140 m) h zaměřené na tradiční skialpinistické aktivity. Účastníci se do Krkonoš sjížděli během pátečního večera a noci.
Část dorazila až v sobotu. Po mnoha letech vyšly dokonale sněhové podmínky, zatímco obecně počasí bylo o něco horší…
V Horní Rokytnici jsem zaparkoval až v sedm večer kvůli zastavené dálnici u Mladé Boleslavi. Všude kolem bylo trochu bílo, takže jsem do batohu hodil běžkařské boty a běžky připnul na batoh. Výstup na chatu byl v různě hustém sněžení a za horší viditelnosti. V dolní části se ještě snažili nějací automobilisté vyjet někam do vyšších poloh s řetězy na pneumatikách. Nevím, nakolik se jim to podařilo, nicméně po víkendu asi měli trochu problém sjet zpátky dolů do civilizace.
Na hotel Štumpovka (1140 m) jsem dorazil teprve jako sedmý v pořadí za 53 minut. Akorát jsem stihnul večeři a začal se shánět po ostatních, kteří měli dorazit ještě v pátek večer. Stále byli na cestě ať už z Brna či severní Moravy. Nevadilo to, neboť díky vstřícnosti personálu hotelu Štumpovka, kde se kuchyň zavírá v 20.00 hodin, nebyl problém se plnohodnotně navečeřet až do jedenácté hodiny večerní, kdy dorazili poslední opozdilci. Plnohodnotnou večeří se v tomto případě rozumí sled jídel o čtyřech chodech – předkrm, polévka, hlavní jídlo a zákusek. Po takové kalorické bombě se objevily vážné úvahy, že by bylo vhodné to jít ještě rozběhat ven.
Zůstali jsme v hotelu a věnovali se aktuálním problémům tradičního skialpinismu, zhodnocení aktivit v roce 2013 a orientačně výhledu na léta následující. Restaurace byla hodně po půlnoci uzavřena, nicméně v malé skupině jsme důkladně probíraly výše zmíněná témata na recepci až do půl čtvrté ráno.
Přes noc nasněžilo hodně sněhu, a tak jsme se ráno probudili do prašanové sněhové pohádky. Pohádka by byla dokonalá, kdyby bylo něco vidět. Viditelnost se trochu nepříjemně limitně blížila téměř nule, a proto to na žádné velké výlety nevypadalo. Vyhrála to tak jen krátká hřebenovka na nedalekou Labskou boudu (1340 m). Většina účastníků se na hřebenu pohybovala pěšky, protože nevěřila, že sněhu bude místy až nadbytek. V šesti lidech jsme vyrazili na běžkách s tím, že minimálně mě počáteční výstup na hřeben moc nebavil.
Na Labskě boudě (1340 m) jsme se občerstvili, potkali se s dalšími účastníky setkání z Jizerských hor (prozřetelně si vzali skialpy) a vyrazili zpět ve vlastních stopách. Viditelnost se nezlepšila a v husté mlze jsme v pozdním odpoledni dorazili zpátky na Dvoračky. Restaurace byla hodně přeplněná i přes značně nepříznivé počasí, takže to vypadalo, že první větší sněhová nadílka namotivovala řadu lidí na výlet do hor, přestože nic nemohli vidět.Po čtvrté hodině jsme se v menší skupince věnovali saunování. Díky pochopení personálu hotelu Štumpovka jsme se mohli chladit místo ve sprše v čerstvém prašanu – nemělo to chybu!
Po večeři (opět čtyři chody) jsme se věnovali původně navrhovanému programu:
- současné vývojové trendy tradičního skialpinismu – orientačně probrané zaměření na extrémní a výškové sjezdy, odlehlé lokality s možností prvosjezdů, apod.
- schůze Komise tradičního skialpinismu ČHS – byla v neděli ráno za účasti všech členů s vyjímkou omluveného Pavla Pospíšila, který se nemohl krkonošského setkání zúčastnit ze závažných rodinných důvodů
- plán akcí pro příští rok v Evropě a mimo Evropu – Himaláje, Grónsko, Island, apod.
- metodické a školicí dny, propagace tradičního skialpinismu
- promítání z aktivit v roce 2013 v pořadí: heliski a skialp v Kanadě (premiéra filmu), Kamčatka, Kejda Ski Team Tatry, Alpy a Lofoty, možná nebezpečí při lyžování a SNB v Britské Kolumbii, a jako hlavní hřeb večera půlhodinový film Kejda Ski Teamu z jejich letošního působení v Peru
- minutou ticha jsme uctili kolegy z České republiky a Slovenska, kteří letos zůstali v zahraničních velehorách – Tono Dobeš, Peter Šperka, Zdeněk Hrubý, Jakub Macek a Petr Machold
Prohlédněte si všechny fotografie k článku…
Oficiální část večer skončila po desáté hodině, a poté už následovala volná zábava s vyměňováním zkušeností z různých zahraničních horských a velehorských oblastí, a podrobné plánování aktivit na rok 2014.
Přes noc ze soboty na neděli opět připadl sníh, viditelnost se ovšem nezlepšila. Členové Komise tradičního skialpinismu se sešli na dlouhé jednání po deváté hodině ráno. Bylo probráno to, co se doposud podařilo, návrhy na vzdělávání a metodiku, možnosti a způsoby podpory vyjímečných a extrémních akcí, a mnoho dalšího. Kolem jedenácté hodiny opustili hotel už i poslední – ať už pěšky, na běžkách, a nebo pár prozřetelných na skialpech.
Setkání skialpinistů se celkově velmi vydařilo. Sněhové podmínky k aktivitám na lyžích byly na začátek prosince téměř dokonalé. Byla jen škoda, že nebylo téměř nic vidět… Odpoledne se hustá mlha trochu protrhala, takže bylo krásně vidět na pády na skialpech.
