Letošní zimní sezónu se konal již 3. ročník skialpového závodu – Skialp Koruna Beskyd. Tento závod je určen jak pro širokou veřejnost v nabízených rozličných kategoriích Hobby, tak pro elitní závoďáky v kategoriích Elite.
Seriál skialpinistických závodů Skialp Koruna Beskyd 2017-2018 byl zakončen královským maratonem
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerieFotogalerie Skaialp Koruna Beskyd 2017-8 >>
Já jsem se v předešlé sezóně coby novopečený majitel skialpového setu, zúčastnila Verticalu na Lysou horu a od té doby na tyhle závody v domácích Beskydech nedám dopustit. A jakmile se na podzim rozjela výhodná registrace zahrnující celou sérii, neváhala jsem, a přihlásila se. Celá série se navíc rozrostla o lákavý vytrvalostní závod. Koruna Beskyd tedy v sezóně 2017/18 zahrnovala prosincový Madeja Sprint na Bílé, lednový Dynafit Vertical na Lysé hoře a samozřejmě i únorový Montura Skialp Maraton opět na Lysé hoře.
Skialp Koruna Beskyd začala sprintem a verticalem
V prosinci jsem nakonec byla časově natolik vytížená, že jsem Sprint na Bílé musela vynechat, a tak jsem se závodně naladila až Verticalem na Lysé hoře. Zajímavá trať večerního Verticalu o délce asi 5 km a převýšení nějakých +700 m začíná pod sjezdovkou na Zlatníku a navazuje na přímou linku lesní pěšiny protínající na několika místech asfaltovou cestu z Papežova (sloužící jako zásobovací spojnici Lysé hory), a končící pod jižní sjezdovkou. Ta už účastníky dovede až na samotný vrchol Lysé hory. Sečteno a podtrženo, vystoupáte si dvě sjezdovky, protnete několik lesíků, projedete dva kratší traverzíky a jednou přelézáte svodidla podél silnice – prostě naše klasická skialpinistická lysohorská magistrála.
Verticalu s pěším začátkem
Jako každý rok se největším strašákem nejen pořadatelů, ale i nás závoďáků, ukázalo počasí a nedostačující sněhová pokrývka. Na Vertical nám nasněžilo pár dnů před závodem, nicméně kvantita sněhu nedovolila plnohodnotný start na pásech už zespod sjezdovky na Zlatníku, a tak se první kilometr po startu vynášely lyže na batohu až na dostatečně zasněženou lesní stezku, kde jsme mohli nazout a šlapat na pásech až do cíle na vrcholu Lysé hory. Já – klasicky dva dny před závodem narychlo sháním 20l batoh na závodění a nakonec vše klaplo na jedničku.
Ukázalo se, že vynášení lyží dodalo Verticalu skialpovější punc. Tento krásný závod i přes nepříznivé meteorologické prognózy přilákal více než 80 závodníků. Já si v etapovém startu nahoru vyšlapala pro první umístění mezi ženami, v mužích za Elite kategorii dominoval Skalický Pavel, v Hobby mužích Damek Milan. Jediné co mi oproti loňsku při Verticalu chybělo, byla jasná obloha plná hvězd a ledově mrazivá noc, která by mi letos brala dech. Možná proto se mi podařilo zvítězit, mlha mi regulovala pravidelné funění do kopce.
Termín maratonu pokazilo teplé počasí
První únorový víkend byl ve znamení třetího a asi také nejnáročnějšího závodu z celé beskydské trilogie. Co čert nechtěl, prakticky celý leden vládly v Beskydech neutěšené sněhové podmínky, které nezažehnalo ani úpěnlivé modlení nás všech sportáků, kteří na sníh v kopcích za svými domy čekali jako na smilování.
Montura Skialp Maraton byl proto pár dnů před startem o týden posunut a zvědavě se čekalo na následující předpovědi počasí. Nakonec si s námi náš beskydský Perun pěkně zahrával, místo nad Beskydy nahnal sněhové mraky na Ostravu. Ale co nás nezabije, to nás posílí. Lehce se pozměnila trasa závodu, přesněji řečeno cíl. Ten musel být přesunut o pár set metrů níže podél úpatí hory, kam se dalo sjet na lyžích zasněženou asfaltkou, aniž by někde hrozilo sundávání lyží a šlapání v botech.
Benevolentní časový limit na start maratonu
Start závodu byl naplánován na 15 hod s velmi benevolentním časovým limitem, který měl limitovat opozdilce nastupující do druhého kola. Startovalo se opět pod sjezdovkou na Zlatníku. Po překonání sjezdovky a lesíku, na prvním křížení s cestou sundáváme pásy a sjíždíme pár set metrů níže ke stanovišti, kde začíná notoricky známá lysohorská skialpová trasa tzv. “K Papežovi”. Od Papeže si dáme chvilku rovinku po cestě, střihneme to lesíkem, přeskočíme svodidla a nad další úrovní nás už čeká odpočívadlo u Zimného. Za běžného zimního provozu tudy vede oblíbená běžkařská lysohorská magistrála, obtáčí se totiž pěkně po vrstevnici a vede až k severnímu cípu Lysé hory, kde protíná taky turistickou trasu z Krásné po žluté Po ní dnes také míříme. Svážnice od Zimného je dlouhá asi dva kilometry, je prohrnuta ratrakem a tak nemusíme “běžkovat” na pásech, ale pohodlněji bruslit po skluznicích až k odbočce do dalšího stoupání po již zmíněné žluté značce.
Tenhle úsek dává pěkně zabrat všem neběžkařům jako já, člověk si furt opakuje, používej ruce, píchej, makej, ale upřímně si myslím, že kdybych se jednou rukou šťourala v nose a druhou škrábala na zadku, rychlost by byla stejná. Podobnou komedii předvedu taky u křížení tras, kde se snažím rychle nahodit pásy na skluznici a ještě rychleji vůbec rozepnout vázání. Vše se mi podaří až ve chvíli, když už mě dojíždí další dvě holky Rampírovy. Trasa nyní stoupá po žluté směr Malchor, podstupujeme vrcholek a už se vynořujeme pod severní sjezdovkou. Vrchol dnes poprvé zahalen do mlžného mrazivého oparu, ale přesto obklopen neúnavnými turisty. Před chatou Maraton pípám čip, sundám pásy, kopnu nabízený horký čaj, sroluju si pásy do kombinézy a šup po jižní sjezdovce dolů.
Sjezd z Lysé hory s hopsáním na začátku
Tady si pár lidí hned ze startu rozhodí sandály nenápadnými skoky podél prohrnuté cesty, ale nohy se rychle srovnají a trasa pak pokračuje už jen po klikaté zasněžené silnici s příjemně zarovnaným povrchem. Dá se bezstarostně stočit do klubíčka a fičet dolů. Cestou níže už míjím rychlíky sprintující na vrchol podruhé, mě ještě čeká mírné stoupání, a tudíž vyčerpávající bruslení před nasazovacím stanoviště – opět u křížení nad sjezdovkou na Zlatníku a asfaltové cesty.
Po nějaké hodině a třičtvrtě od startu nastupuju druhé kolo už po známé trase lednového Verticalu s tím rozdílem, že nad Papežem už rozsvěcuju čelovku a na vrchol Lysé vystupuju za tmy po další necelé hodince. Už to bude jen dolů, když odmyslím ten nekonečný bruslící pahorek. Po 15 minutovém sjezdu už brzdím v cíli na Papežově a raduju se z vítězství v ženách.
Pořadatelé nám zajistili plynulý převoz v mikrosbusech zpět na základnu na Zlatníku, a poté taky autobusem na pension Partyzán, kde probíhá vyhlášení výsledků nejen dnešního závodu, ale celé série Koruny Beskyd, bohatá tombola a after party. Celkové zajištění závodu bylo organizačně bez chyby, trať byla čitelná a pěkně označená a na důležitých místech postávali take organizátoři.
Nezbývá než poděkovat a take popřát mnoho energie do dalších ročníků a především neproblematické sněhové podmínky. Letošní Montura Skialp Maraton vyhrál v mužské kategorii Elite Pavel Skalický, v ženách Julie Rampírová. V kategorii Hobby zvítězili v mužích Milan Damek, v ženách pak Marie Zelená.
foto: Aleš Krecl