Zimní outdoorové aktivity

Současné mobilní telefony mají téměř neomezené možnosti použití při pohybu ve sněhem pokrytých horách. Existují desítky různých aplikací, které mohou pohyb na sněhu nejenom ulehčit z hlediska navigace a plánování túry, ale také z hlediska lavinové prevence. V první dílu představíme některé z nich, které se můžou hodit při plánování túr a sjezdů.

Nápad strávit jarní prázdniny se čtyřmi slečnami ve věku 9 – 15 let na lyžích v horách Bosny a Hercegoviny se mi pozdával, stejně jako to, že sjezdové lyže a ježdění lanovkou prostřídáme se skialpovými výstupy a sjezdy ve volném terénu. K tomu se dala očekávat nostalgie, neboť v navštívených oblastech se jely olympijské disciplíny můžů a žen ZOH 1984 Sarajevo.

V článku Skialp pro každého – jak a kde začít? je uveden obecný úvod do skialpových aktivit s možnostmi v České republice. V Evropě je však řada hornatých zemí, které stojí za to navštívit se skialpovou nebo splitboardovou výstrojí. Makedonie, resp. nově Severní Makedonie, patří mezi země, v nichž jsou zimní hory téměř liduprázdné a jen na málo místech je možné narazit na někoho ve volném sněhovém terénu.

Ve skialpinistické sezóně 2018-2019 jsem se zaměřil především na krásné sjezdy a na první místo byl samozřejmě zařazen tento velkolepý sjezd s převýšením celý kilometr až na Mořské oko na polské straně Vysokých Tater. Ačkoli je sjezd o stupeň lehčí než ty opravdu těžké sjezdy, které jsem slyžoval o rok předtím, celkově je hodně náročný a hlavně komplikovaný.

Třetí lednový týden 2020 se uskutečnil další ročník freeridového a skialpinistického setkání SNOWfest. Místem konání byl poněkolikáté švýcarský Davos v předvečer Světového ekonomického fóra. Celý týden dokonale přálo počasí, když nepřetržitě svítilo slunce. To se však negativně projevilo na vlastnostech sněhu.

O Islandu toho bylo napsáno už mnoho. Je to krásná země plná úchvatných scenérií, kterou rozhodně stojí za to navštívit a procestovat. Po celé délce Ring Road – 1300 km okružní silnice ostrova – je toho opravdu hodně k vidění. Drtivá většina turistů však vidí Island právě z této hlavní silnice. Co takhle se podívat na Island z ptačí perspektivy a ještě si u toho dobře zalyžovat? Heliskiing na Islandu vám zaručí zážitek do konce života.

Dálněvýchodní ruský poloostrov Kamčatka je u nás znám pro své aktivní a vyhaslé sopky, termální prameny, zemětřesení, velké množství medvědů a lososů, a třeba dolinu Gejzírů. Většina návštěvníků z České republiky zatím míří na Kamčatku pouze v letním období. Poloostrov přeplněný sopkami je ovšem mnohem zajímavější v zimních nebo jarních měsících, kdy nabízí dokonalé podmínky pro jakékoliv pohybové aktivity na sněhu.

Na Island jsme se vypravili na letní sezónu a původní plán byl vzít s sebou jen kolo. Protože náš trajekt měl připlout koncem dubna, což zdaleka není konec skialpové sezóny na Islandu, a v autě jsme měli ještě nějaké místo, rozhodli jsme se přibalit i lyže. Trajekt z Dánska přes Faerské ostrovy je nezapomenutelný a kromě nekonečného čtyřdenního čekání a houpání na vlnách, dává prostor k plánování vysněných lajn.

V seriálu GIRLS ON SKIS se premiérově představuje splitboardistka. Je jí Olga Bespalova z Novosibirska. Ke splitboardu se dostala oklikou od běžeckých lyží na základní škole přes intenzivní průpravu ve sjezdovém lyžování až v roce 2004 přešla na snowboard. Od  něj už to bylo jenom kousek ke splitboardu.

Ve sněhem pokrytém zimním terénu se stále můžeme setkat se staršími typy lavinových vyhledávačů. Ať již mezi aktivními skialpinisty, freeridery nebo snowboardisty, tak často i v půjčovnách outdoorového vybavení. Pojďme se podívat, jak je používání těchto lavinových vyhledávačů bezpečné, či nikoliv. A jaká jsou s použitím starších lavinových vyhledávačů možná úskalí a rizika.

Poprvé v historii československých firnových memoriálů v Norsku došlo k posunu termínu konání na přelom května a června, neboť v obvyklém termínu nevycházely nejlépe norské státní svátky. Stejně jako v roce 2018, jsme i na výroční memoriál přijeli předčasně s cílem se „rozehřát“ na kopcích s výhledy na fjordy.

Norsko a obecně Skandinávie je zaslíbenou oblastí pro všechny možné druhy lyžařských a snowboardových aktivit. V případě skialpu nebo splitboardu je k dispozici neuvěřitelné množství vrcholů a sedel s různě obtížnými výstupy a sjezdy. Vybrat si tak může každý zájemce o pohyb na sněhu ať už v prašanu nebo na jarním firnu. Mnohé výstupy přitom mohou být i ledovcové.

Vesnička Wildalpen ležící na severním úpatí rakouského pohoří Hochschwab a její okolí jsou dobře známé vodácké veřejnosti především díky řece Salze. V zimě krajinu přikryje sněhová peřina, která promění zdejší svahy na dosud neobjevený ráj pro zimní turisty a milovníky skialpu.

Od roku 2008 pořádá časopis SNOW festival zaměřený na freeride, skialp, lavinovou prevenci a obecně vše, s čím je možné se setkat v zimních horách. Stejně tak tomu mělo být i letos, kdy byl za místo konání již po několikáté zvolen švýcarský Davos.

Jako skialpová novicka jsem se po krátkém úvodním zaškolení na Setkání skialpinistů 2017 odhodlala pustit do první pořádné skialpinistické akce. Řekli mi: “pojeď do Bosny”, tak jsem jela. Vydána napospas bandě lidí, které jsem nikdy dřív neviděla. Začalo to už odjezdem z Prahy. V autě jsme si všichni sedli tak dobře, že hlavní řidič palič byl už na hranicích se Slovenskem jaksepatří zpruzený – bylo veselo.