Už o ní mluvíme roky… Akci necháváme na přelom dubna a května. Cílíme na delší dny, stabilnější počasí a hlavně na menší davy lidí. Parkujeme auto ve Vispu (Švýcarsko), vlakem přes Martigny do Argentiere (Francie), odkud máme nastoupit klasickou šestidenní variantu věhlasné Vysoké cesty (Haute Route).
Komise tradičního skialpinismu ČHS společně s ředitelem memoriálu zvou na pátý ročník československého firnového memoriálu v Norsku ve dnech 29.5. až 2.6.2019. Oblast konání memoriálu bude upřesněna na základě vývoje sněhových podmínek a počasí. Na výběr bude tradiční Jotunheimen, Strynefjell nebo Trollstigen.
Od druhé zářijové soboty roku 2018 začal pilotní premiérový Kurz horské medicíny pro horolezce se zaměřením na horské záchranáře, horské průvodce, instruktory lyžování a všechny, kteří se aktivně pohybují po horách. Po první části na Jizerce pokračoval kurz druhou částí ve francouzském horském středisku Avoriaz.
Pátého dubna 2019 směřuje naše auto za posledním důkladným provětráním se na skialpech, a také cílem letošní skialpové sezóny. Opět jedeme do Špindlu na akci Den Nahoru a Dolů pořádaném spolkem Špindl sportuje.
Přejít druhé nejvyšší pohoří Slovenska jsem se chystal už dlouho. Nízké Tatry jsou ale pověstné větrným počasím a mlhami a na exponovaný hřeben je dobré se vydat za hezkého počasí. Když na konci března konečně předpovědní modely hlásily slunečno a bezvětří, sedl jsem do nočního vlaku a brzy ráno už mě vítal Liptovský Mikuláš.
Vyhlídka na vytrvalostní skialpový závod mě lákala čím dál víc, tím spíš, když se měl konat v mých milovaných Dolomitech. V lednu jsem tedy začala řešit registraci místo na Bokami Západných Tatier, kde byl výběr velmi nejistý, raději na Sellarondu, kde se dalo vecpat do celkových 650 startujících dvojic.
Po zimě 2018 jsem ukončil závodění na nejvyšší úrovni a chtěl jsem si jen užívat skialpů a občas si něco oběhnout pro radost. Roky přibývají a přeci jenom je třeba to tělo trochu šetřit! Zakázal jsem si jít jediný závod Českého poháru, aby mne to zase nechytlo.
Poslední závod třídílného beskydského skialpinistického seriálu Koruna Beskyd se na nejdelší trati v ČR uskutečnil mezi Zlatníkem a Lysou Horou 16. února 2019.
Norsko a obecně Skandinávie je zaslíbenou oblastí pro všechny možné druhy lyžařských a snowboardových aktivit. V případě skialpu nebo splitboardu je k dispozici neuvěřitelné množství vrcholů a sedel s různě obtížnými výstupy a sjezdy. Vybrat si tak může každý zájemce o pohyb na sněhu ať už v prašanu nebo na jarním firnu. Mnohé výstupy přitom mohou být i ledovcové.
Na jaře 2018 jsem poprvé přičichla ke skialpinismu, který mě úplně dostal. V létě jsem se vrátila nadšená z makedonských hor, a bylo jasné, že zimního výjezdu do Makedonie se musím zúčastnit.
Vesnička Wildalpen ležící na severním úpatí rakouského pohoří Hochschwab a její okolí jsou dobře známé vodácké veřejnosti především díky řece Salze. V zimě krajinu přikryje sněhová peřina, která promění zdejší svahy na dosud neobjevený ráj pro zimní turisty a milovníky skialpu.
V sobotu 26. ledna 2019 se ve Ski areálu Dolní Morava konal skialpový závod Slamník Vertical 2019. Trasa závodu vedla z areálu „U Slona“ na Dolní Moravě na vrchol Slamník (1232 m), částečně po sjezdovkách a částečně po cestách okolo sjezdovek. Na 4 km se nastoupalo 600 výškových metrů.
Jak už to tradičně bývá, na beskydské Lysé hoře se poslední víkend v lednu 2019 koná 24 hodinovka LH 24, přesněji Renault Kilpi 24 hodin na Lysé hoře. Jedná se o extrémní zimní vytrvalostní závod jednotlivců a dvojic soutěžících o to, kdo nejvíce během 24 hodin vystoupá na vrchol Lysé hory.
Mrazivější, masovější, kouzelnější a vymazlenější. Tak taková letos byla další Noc Tuleních pásů v Peci pod Sněžkou – skialpový večerní závod určený jak pro elitní závodníky, tak pro hobby veřejnost.
Od roku 2008 pořádá časopis SNOW festival zaměřený na freeride, skialp, lavinovou prevenci a obecně vše, s čím je možné se setkat v zimních horách. Stejně tak tomu mělo být i letos, kdy byl za místo konání již po několikáté zvolen švýcarský Davos.