Ropákův prosincový vysokotatranský memoriál 2016 – od vichřice po prašanové orgie

Fotogalerie Ropákův memoriál 2016 >>

Vysokotatranský povánoční memoriál organizuje 155. Horolezecký oddíl Vsetín a v současné době se jej zúčastňují lezci, skialpinistické a splitboardisté z celé České republiky. V tomto ročníku byla největší skupinou pětičlenná splitboardová přerovská úderka Proti větru.

Přerováci z Proti větru si na zimu 2016-2017 pořídili i povedený dron, takže se dá očekávat, že jejich dosavadní „pozemní“ splitboardová videa budou vylepšena o letecký záznam.

Do Vysokých Tater většina z nás vyrazila s ohledem na předpověď počasí až v dopoledních hodinách 26. prosince, což se později ukázalo jako chyba. Na Zbojnickou chatu dorazi jako první bruder, který byl ve Starém Smokovci už ráno. Stihnul tak pojezdit některé nasluněné terény nad Zbojnickou chatou v době, kdy se ostatní teprve blížili k Vysokým Tatrám.

Už hodně let se nestalo, aby bylo možné přímo od auta v Dolném Smokovci šlapat na lyžích. Až letos, když jsme to vylepšili a šli jsme podél kolejí TEŽ. Přes davy lidí na trase Starý Smokovec – Hrebienok jsme se rychle dostali na přeplněný Hrebienok. Naštěstí po odbočení do Velké Studené doliny jsme potkali už jen pár pěšáků a skialpinistů. Odpočinkovým tempem nám to z Dolného Smokovca trvalo včetně zastávek necelé čtyři hodiny, takže jsem dorazili až za tmy.

Do 28. prosince nás bylo na Zbojnické chatě málo

Na chatě nás bylo jen pár, a hlavní důvod byl, že se u Ružomberoka na jeden den zdrželi splitboardisté z Proti větru kvůli problému s autem. V úterý 27. prosince 2016 byli Přerováci jednou ze dvou skupin, co vůbec dorazila na chatu. Proč? V noci na sedmadvacátého došlo k výraznému zhoršení počasí – vítr se silou vichřice doprovázela hustá mlha. O pár hodin později se k tomu přidalo ještě husté sněžení, a sníh byl větrem okamžitě navát do závětrných částí dolin.

Základní otázkou tak nebylo, co a jak lézt nebo jet na lyžích, ale: „Dostanu se v pořádku na WC vedle chaty? Pokud ano, dostanu se potom i zpátky do chaty?“. Někteří dokonce uvažovali o tom, že kus zábradlí nestačí a úsek mezi chatou a suchými WC by měl být vylepšen o fixní lano.

Ve večerních hodinách vyrážela z chaty vždy směrem do údolí záchranná úderka kvůli dopomoci dalším účastníkům, kteří za velmi špatných povětrnostních podmínek měli dorazit na chatu. Všichni i přes víceméně nulovou viditelnost dorazili na chatu v pořádku. Mohli se tak fyzicky připravit na následující prašanové slunečné dny.

Prašanové orgie 29. prosince

V noci z 28. na 29. prosince se počasí ve Vysokých Tatrách diametrálně změnilo. Místo vichřice a téměř nulové viditelnosti jsme se tak ráno probudili do vymetené oblohy a BEZVĚTŘÍ. Nebylo nutné kontrolovat lavinovou předpověď, neboť bylo jasné, že stupeň lavinového nebezpečí bude po dvou předchozích dnech minimálně na trojce. Návětrné strany (a okolí Zbojnické chaty k nim také patří) jsou vyfoukané na kamenný podklad, zatímco na závětrných stranách musí být uloženy spousty sněhu. Bylo jasné, že do ničeho strmého nepůjdeme a budeme se pohybovat velmi konzervativně s tím, že přinejmenším s námi budou jezdit splazy.

Po prohlédnutí jižní stěny Javorového štítu (o dva dny pozdějí sjel jejím středem Karel Svoboda z Beton Ski Teamu na lyžích) míříme do nejbezpečnější oblasti pod Svišťové sedl (2192 m). Opatrně jsme v úsporných traverzech nastoupali do sedla, které bylo vyfoukané. Během výstupu jsem vyzkoušel nějaké pasivní testy stability sněhové pokrývky používané běžně v Britské Kolumbii (tj. víceméně neuznávané v Evropě) do hloubky přibližně 130-140 cm.

V závěru doliny se nakonec sešlo několik skialpinistů a splitboardistů, takže jsme všechny vhodné svahy v okolí sedla na obě strany pořáadně rozjezdili. Předposlední prosincový den jsme pokračovali ve stejném duchu, akorát o kousek vedle. Naším cílem se stal Svišťový štít (2382 m), na nějž jsme s výjimkou krátkého vyfoukaného a přemrzlého úseku vystoupili na lyžích. Z vrcholu byly nejenom fantastické panoramatické výhledy, ale také neporušený svah do Kotliny pod Divým sedlem. Nezbývalo nám, než to tady také pořádně rozjezdit.

MEMORIAL „ROMAN ROPAK TYL“ V MILOVANÝCH TATRÁCH 26-30.12.2016 – RAW RUN / ROVIENKOVÁ STĚNA/PRIEHYBA od PROTI VĚTRU na Vimeo.

Trochu odlišnou taktiku zvolil Karel Svoboda a Pavol, kteří se se na Svišťový štít dostali hřebenem od Zbojnické chaty s obejítím skalních výšvihů. Další čtveřice včetně EURoženy si to chtěla ztížit, takže skalní výšvihy přelézali s jištěním. Oblast okolo Svišťového štítu jsme opět pořádně rozjezdili a následně sjeli na Zbojnickou chatu. Po dobalení věcí a rozloučení se s personálem chaty jsme sjeli pěknou alternativou pod Generál a následně na Hrebienok. Mezi davy lidí bylo nutné se doslova probojovat do Starého Smokovca, odkud jsme nikým nerušeni sjeli až do Dolného Smokovca.

Další fotky Ropákův memoriál na Zbojnické chatě 2016