Všechny ostatní pomůcky kromě lavinového batohu, tedy lavinový vyhledávač, sněhová lopata, lavinová sonda, Avalung, Avalanche Ball, Fast Avalanche a lavinová šňůra, pouze pasivně a dodatečně řeší lavinovou nehodu. To znamená, že lavina spadne, někdo zůstane pod sněhem a pasivní lavinové pomůcky urychlí jeho nalezení. Oproti tomu, lavinový batoh aktivně pomáhá zůstat u standardní skialpinistické laviny na povrchu.
Lavinový batoh není samospása
Co rozumíme pod pojmem standardní skialpinistická lavina? Jedná se o lavinu v lavinovém terénu, kdy lavinový batoh funguje velmi dobře: splazy, laviny malého i velkého rozsahu na otevřeých svazích s dojezdem do širokého údolí, ne moc pokroucené žlaby končící na širokých suťovištích, řídký les až jednotlivé stromy. Je to také lavina, kterou si stržený uvolnil sám na své úrovni nebo nevhodným zatížením svahu kus od sebe. Za dodržení standardních bezpečnostních podmínek pro pohyb v lavinovém terénu by nemělo dojít k tomu, že lavinu uvolní někdo, kdo se nachází o 50-100 metrů výše na svahu nebo v sedle nad žlabem.
Kdy naopak lavinový batoh nemůže fungovat nebo funguje jen velmi omezeně? Jedná se o laviny s dojezdy do terénních pastí (úzké zakončení žlabů, potoční koryta, krasové závrty), kdy lavina má po celou svou dráhu výšku třeba jen 20 cm, ale v místě lavinového nánosu může výška sněhu dosahovat i mnoha metrů. Pády séraků a jimi uvolněné laviny, stejně jako laviny obrovských rozměrů a nevhodné materiálové konzistence, kdy samotný pohyb s tekoucí lavinou způsobuje zranění neslučitelná se životem – viz zářijové laviny na Shisha Pangmě a v Chile. Dále jsou to laviny v lese nebo s dojezdem do lesa. Funkčnost lavinového batohu se limitně blíží k nule také v případech, kdy se primární lavina zastaví, stržený zůstane díky lavinovému batohu na povrchu, načež je zasypán sekundární lavinou. Jednoduše všude tam, kde fyzikální zákony nepomáhají tomu, aby zvětšený objem skialpinisty fungoval v jeho prospěch.
Do roku 2014 byly lavinové vaky v rámci batohů ve střední Evropě dostupné od tří firem – ABS, BCA a Snowpulse. Všechny tyto firmy používají k rychlému plnění lavinových batohů stlačeného plynu, ať už dusíku nebo klasického stlačeného vzduchu dostupného např. u potápěčských tlakových lahví. Některé batohy mají tlakové nádoby na jedno použití, ale větší popularitu získalo dražší řešení, kdy je tlakové nádoby možné opakovaně plnit.
Revolucí v principu rychlého plnění lavinových batohů je Jetforce, který představila firma Pieps ve spolupráci s Black Diamond. U Jetforce je rychlé plnění zabezpečeno výkonným dmychadlem a baterií s velkou kapacitou. Vzorek batohu Pieps Jetforce jsme v redakci měli na vyzkoušení během podzimu 2014 a první zkušenosti jsou v samostatném článku.
Lavinový batoh by měl vzít do úvahy každý, kdo se v zimním období pohybuje v potenciálně lavinovém terénu. Zatímco v Evropě se jedná převážně o heliskiing, freeride, snowboard a skialpinismus (jednodenní túry nebo přechody z chaty na chatu), v severní Americe mají hlavní prim jezdci na sněžných skútrech. V současné době nabízí řada výrobců batohů ve spolupráci s ABS, BCA nebo Snowpulse řadu modelů určených speciálně pro heliskiing a freeride. Tyto batohy jsou malé a lehké, takže se do nich často vleze jen lavinová výbava, náhradní rukavice a brýle, a k tomu svačina, což plně využije dostupný vnitřní prostor.
Skialpinisti jsou na tom hůř, neboť jejich aktivity vyžadují výrazně více materiálu počínaje cepínem, stoupacími železy, vybavením na ledovec, oblečením, větším množstvím jídla a pití, atd. Proto má u skialpinismu smysl uvažovat o batozích v objemovém rozsahu 30-45 litrů, kdy batoh pod třicet litrů je na klasickou jednodenní skialpinistickou túru víceméně nepoužitelný, pokud s sebou má člověk mít vše potřebné.
Co je na trhu?
Prukopníkem voblasti lavinových batohů je švýcarská firma ABS, která se jejich výrobě věnuje od roku 1985. Vrámci Evropy a USA se postupně přidal švýcarský Snowpulse (dnes patří pod Mammut) a americký BCA. Posledním evropským výrobcem je švýcarský Alpride, který úzce spolupracuje s firmou Scott . V USA jsou to ještě dvě firmy Wary a Mystery Ranch. Převratnou novinkou v této oblasti je dmychadlem plněný lavinový batoh BD-Pieps JetForce, o kterém byla řeč výše. Vetšina výrobců rychle plnitelných lavinových batohů začala kromě vlastních batohů nabízet také výměnné a doplňkové systémy pro zapojení do kompatibilních batohů od jiných firem. Díky tomu jsou dnes na trhu desítky batohů ať už plně lavinových nebo s možností připojení aktivačního mechanismu a vaku.
ABS – The Avalanche Airbag System existoval do roku 1996 ve verzi s jedním nafukovacím vakem (150 l). Pak se místo jednoho vaku začaly používat dva o celkovém objemu 170 litru, které jsou umístěné z boku batohu. Vaky jsou oddělené, takže při teoretickém poškození jednoho muže druhý vak dál částecně pomáhat k udržení na povrchu. ABS nabízí pro skialpové aktivity batohy ABS Vario 32 aVario 45+5. Pomocí zipu a pojistných řemenů je možné připevnit výměnnou jednotku ABS Vario Base Unit na batohy dalších firem (abecedně napr. Arva, Atomic, Bergans, Berghaus, Burton, Dakine, Deuter, Head, Karrimor, Osprey či Vaude).
Jeden z nich (Berghaus Arete Couloir 25) jsme vyzkoušeli. Výměnný systém ABS Vario umožnuje použití lavinového batohu od velikosti 0 (překrytí aktivační jednotky, do nehož se vejde např. jen lopata a lavinová sonda) až po batohy litráže přes 40 litrů. Tak je možné provozovat několik batohů podle typu výletu, na který se vydáte. ABS Vario je jediný z výměnných systémů, kdy uživatel při výměně nijak nezasahuje ani nemanipuluje s aktivačnjednotkou a lavinovými vaky. Ortovox dále nabízí několik modelů batohů s ABS systémem s možností vyjmutí.
BCA Float Airbags má vak umístěný v horní části batohu kolem vrchlíku, kde po nafouknutí vytváří položené písmeno C. Airbag modul muže být vyjímatelný a použitelný v jakémkoliv BCA kompatibilním batohu. Znovunaplnění výměnné tlakové nádoby stlačeným vzduchem je velmi rychlé a levné. BCA dosud nabízí batohy v objemovém rozmezí od 22 (2000 gramů) do 42 (2630 gramů) litru s použitím od čiste freeridového až po přechod na skialpech.
Snowpulse Lifebag je z hlediska ochrany horní části těla, a hlavně hlavy, nejlepším řešením. Nafouknutý vak chrání hlavu a krk ze tří stran a je nejvetší pravděpodobnost, že po zastavení laviny zůstane hlava nad sněhem a dýchací cesty volné. Snowpulse Lifebag vyžaduje kvůli kompletní ochraně hlavy odlišné řešení – nafukovací vak je kromě těla batohu částecně integrován i v ramenních popruzích. To má vliv na jejich vetší šírku a tlouštku, což někomu nemusí vyhovovat. Osobně mi při testování Snowpulse Lifebag Guide 30 popruhy nijak nevadily, slečnám ovšem vyhovovat nemusí.
Mammut R.A.S– Removable Airbag System umožnuje umožnuje vyjmutí airbagového systému včetně nafukovacího vaku a jeho umístění v jiném batohu (např. jeden malý batoh na freeride a druhý, vetší, na skialpinismus) uzpusobeném pro použití R.A.S. systému. Vak se po aktivaci nafoukne< nad víkem batohu a ze stran, takže je přímo za hlavou. Výměnný R.A.S. systém je možné spojit také s lavinovými batohy Feerino, Oakley a Scott.
Scott Alpride – švýcarská firma Alpride prišla ve spolupráci se Scottem s novým lavinovým batohem, který využívá k aktivaci standardní plynové zásobníky, jaké se už téměř padesát let používají u záchranných nafukovacích vest. Vak se nafukuje ze tří stran kolem batohu. Zásobníky jsou na jedno použití, takže po aktivaci je nutná výměna za nové. Systém Alpride je také možné vepnout do ruzných batohu jako u Mammut R.A.S.
Pieps JetForce (Black Diamond) je plněný výkonným ventilátorem a baterií s velkou kapacitou. Po použití batohu je jeho znovuposkládání a aktivace záležitostí několika desítek vteřin. Baterie navíc na jedno nabití vydrží i za nízkých teplot velký počet odpalů. JetForce je tak ideální pro výcvik, přepravu letadlem atd., přičemž provozní náklady jsou nulové. Při plánování a realizaci túry nikdy nezapomente na to, že lavinový batoh není všespasitelný! V terénu se pohybujte tak, jako kdybyste lavinový batoh neměli, a nespoléhejte na jeho zázračné schopnosti.
Plnitelné zásobníky
Snowpulse a BCA nabízí tlakové nádobky plnitelné svépoomcí stlačeným vzduchem. Zásobník je tak snadno a rychle naplněn pro další použití. Nevýhodou jsou vyšší pořízovací náklady a hmotnost tlakové nádobky.
Nevýhody lavinového batohu
Jednoznačně hlavní nevýhodou je pro mnohé vyšší pořízovací cena přesahující cenu nejdražších lavinových vyhledávačů (přibližně od 13 000 Kč). Pokud se ale uváží cena za jeden den heliski nebo několik dnů freeridu, tak cena už nehraje hlavní roli. U batohů plněných stlačeným plynem jsou někdy problémy při letecké přepravě do zajímavých horských oblastí. Může se stát, že „bomba“ musí zůstat na letišti.. Pro skialpinisty jenevýhodou vyšší hmotnost batohu vybaveného lavinovým vakem (obvykle 1-1,5 kg) ať už aktivovaného pomocí stlačeného plynu nebo výkonného ventilátoru.
Kolik stojí můj život?
Pokud uvažujete o koupi lavinového batohu, uvažte:
- Vyšší pořízovací cena – stojí Váš život za zvýšené náklady s vaší zálibou?
- V případě lavinových batohů plněných stlačených plynem provozní náklady – stojí váš život za ně?
- Vyšší hmotnost – u heliski a freeridu nehraje roli, u skialpinismu je na pováženou.
- Terén, kde se obvykle pohybujete – pokud jste si 100 % jistí, že jezdíte jenom mírné pláně a nikdy se nedostanete do rizikových míst, lavinový batoh je pro vás zbytečný
Další informace jsou v časopise Svět Outdooru 4-2014
