V polovině ledna 2013 jsem se zúčastnil Dynafit Press Event na chatě Rifugio Fanes (2060 m) v Dolomitech, kde jsem měl možnost se od 10. do 13. ledna pohybovat v prototypu nových skialpinistických skeletů Dynafit TLT6 Performance CR. Jako doplnění k botám byly lyže Dynafit Nanga Parbat a Dynafit Cho Oyu.
U chaty v Pederü jsme si rozebrali lyže a pás… a k tomu samozřejmě boty. Dynafit připravil řadu modelů v různých velikostech s tím, že Dynafit TLT6 byly přivezeny ještě „teplé“ jako prototypy ve velikosti 27,5. Velikost přesně odpovídala mé noze, tak jsem si je vzal. První překvapení se objevilo, když jsem se do bot obul v skialpinistických ponožkách Moose, když mě vnitřní botička Dynafit Custom Ready tlačila úplně všude. Vnitřní botka mě ve skeletu netlačila jenom kolem lýtka a holeně, kde jsem ji neměl zapnutou.
Skialpové skelety si obvykle pořizuji o něco menší, neboť se vnitřní botka (pokud není vypalovací – Vypaľujeme papuče v teple domova) s po pár výletech pěkně přizpůsobí na nohu. Dynafit Custom Ready však byla jiná třída. Po konzultaci s šéfem vývoje obuvi Giovanni Pagnongelli – „Během první hodiny skialpinistického výletu se ti vnitřní botička přesně přizpůsobí na nohu“, jsem v botách zůstal, následně nelitoval a jen si je pochvaloval.
Pro podvečerně noční výstup z Pederü na chatu Rifugio Fanes (2060 m) jsem schoval jak měkké zelené, tak tvrdé černé jazyky a horní přezku zůstala zcela otevřená. Všechny věci jsem si, s výjimkou spacáku, naložil do batohu (ostatní si většinu věcí nechali odvézt rolbou) a v naší české čtyřčlenné skupině jsme začali stoupat.
Giovanni Pagnongelli měl stoprocentně pravdu. Během výstupu na chatu (cca 1,5 h volným tempem) se obě vnitřní botičky perfektně přizpůsobily na nohy a úplně jsem zapomněl, že jsem se do skeletů málem ani neobul.
Prohlédněte si všechny fotografie k článku…
V následujících dnech jsem v Dynafit TLT6 Performance šlapal na lyžích i pěšky, a sjížděl svahy různého sklonu a sněhu během výletů:
Skialpový výlet k Bivaco dela Pause 2780 m pod Monte Castello v Dolomitech
Lednový skialpový výlet na Cima Dieci – Zehner Spitze (3026 m) v Dolomitech
Neděle 13. ledna na skialpech na Col Bechei de Sora (2794 m) v Dolomitech
Po výše uvedených výletech a přesunech v Dolomitech jsem byl z prototypu Dynafit TLT6 nadšen. Ze subjektivního (v mnoha ohledech je to ale objektivní) hodnocení má bota řadu výborných vlastností. Úplně nová vnitřní botička se po počátečním tlačení velmi rychle přizpůsobila na nohu a perfektně seděla. Obouvání bylo snadné díky pomocným úchytům na jazyku vnitřní botky, stejně jako na zadní části. Vnitřní botka byla ideálně teplá pro počasí jaké panovalo v Dolomitech – netuším ale, co by bylo s teplotním komfortem při –30 až –40 C. Většinu času jsem trávil s tím, že jsem měll zapnutou dobře nastavitelnou spodní přezku, která se snadno zapínala a pojistka fungovala dobře.
Skelet se zapnutou spodní přezkou seděl na noze natolik dobře a umožňoval velký předozadní pohyb nad kotníkem, že si člověk mohl myslet, že jde v trekových botách. Naopak při přepnutí na sjezd pomocí horní přezky se skelet natolik zpevnil, že jsem za celou dobu nepoužil ani jeden z dodávaných jazyků – měkký zelený nebo tvrdý černý. U mě nemělo smysl ani jeden z jazyků použít, neboť bota se sama o sobě zapnutím horní přezky natolik zpevnila, že jsem měl pocit, že jsem na sjezd zvolil velmi tvrdé klasické sjezdové lyžáky.
Horní přezka má tři nastavení celého bloku podle obvodu lýtka, takže je možné skelet přizpůsobit na velký rozsah velikostí lýtek. Dynafitem patentovaný způsob aretace horní přezky je velmi jednoduchý, funkční a snadno použitelný. Porovnávat to s různými otočnými mechanismy a západkami používanými u jiných bot nemá vůbec smysl. Zhodnotil bych to tak, že na sjezd je TLT6 nejlepší skialpový skelet jaký jsem kdy použil od roku 1995 až do roku 2013.
Z mého pohledu jediným záporem zkoušeného prototypu Dynafit TLT6 byl krátký stahovací pásek kolem komínu skeletu, který není možné sundat. Vývojáři počítali v tomto bodě zřejmě s tím, že boty budou používat jenom lidé s velmi malým obvodem lýtek. V oficiální verzi budou tyto pásky delší. Pásky jsem za celou dobu nepoužil, neboť vzhledem k provedení boty nebyly vůbec nutné. Jak při lyžování, tak při výstupu jsem nepocítil potřebu na botách ještě něco dalšího zapínat.
Některé klady Dynafit TLT Performance CR:
- pevnost boty na sjezd – neuhne
- pohodlnost boty pro výstup a obecně chůzi, když je povolená jen horní přezka
- snadno vyměnitelné jazyky pro výstup a lehké sjezdy zelený, zatímco pro náročně sjezdy černý karbonový
- velmi snadné a rychlé přepínání na sjezd – jednou přezkou se z téměř trekové boty stane velmi pevný skelet vhodný na jakkoliv obtížný sjezd
- vynikající vnitřní bota CR, více v textu
- fantastická hmotnost – 1210 g jedna bota ve velikosti 27,5 pro Dynafit TLT6 Performance CR a 1050 g jedna bota ve velikosti 27,5 pro Dynafit TLT6 Performance CL
Zápory:
- u prototypu krátký stahovací pásek na suchý zip, který není oddělatelný, u „ostrých“ bot má být výrazně delší
