Mistrovství ČR ve skialpinismu 2019 pro Petra Nováka

Fotogalerie Mistrovství ČR ve skialpinismu 2019 >>

I tak se mi podařilo vyhrát Noc tuleních pásů společně s Jirkou Nakládalem v kategorii na 80 let. (v součtu). Po úspěšném absolvování Koruny Beskyd 2019, kde jsem se cítil na Marathonu velmi dobře a celkově jsem v seirálu skončil třetí, jsem si řekl, jestli nezkusit Mistrovství České republiky ve Špindleropvě Mlýně. Je rozhodnuto.

Mám trochu obavy, jestli to byl dobrý nápad, jelikož tělo nebylo tolikrát zatíženo ve vysoké intenzitě.  Měl jsem ale ještě měsíc čas a tak jsem zařadil trénink ve vysoké intenzitě. Rychle to uteklo a den D je tady. Odjíždíme už v pátek do Špindlu i když je start až v sobotu v 15 hodin.

Příjezd do Špindlu mne moc nepotěšil, dlouhodobé teplo poznamenalo kvalitu sněhu. Doplněním k tomu byla mlha a lilo jak z konve. Jdeme se ještě večer projít a necítím se úplně dobře. Ve čtvrtek jsem makal v lese s pilkou a sotva držím hůlky a plápolám za synem Davidem. Jdeme po výstupové trase závodu , která už je označená zelenými praporky. Místy přemýšlím, jestli je vůbec třeba pásy! V Lese je taková vrstva jehličí a větví, že se v tom jde opravdu blbě.

Naštěstí vrchní část výstupu na Medvědín je podstatně lepší a dokonce je zde malá vrstva nového mokrého sněhu. Hledáme kudy to povede dál, jdeme směrem na Šmídovou vyhlídku, a nikde nejsou praporky. Je opravdu těžké něco najít ve tmě a mlze. Promočení se vracíme a najdeme sjezd označený červenými praporky z Medvědína. Sjezd nevypadá špatně, ale jsme promočeni a říkáme si „dneska by to stačilo“.

První cesta ráno po probuzení vede k teploměru. A je zle! V noci mrzlo a vše je jak beton. Na start odcházím s jediným cílem „dojet celý bez úrazu“. Adrenalin stoupá a po rozhovoru s Alenou Zárybnickou před startem si zabírám místo v první lajně.

Na startu devadesát závodníků

Je odtartováno! Okolo 90 závodníků se rozběhlo po modré vodovodní sjezdovce a had skialpinistů se postupně natahuje podle výkonnosti. Moje volba byla si vybrat speciální stoupací pásy od Pomoca, které sice hůře kloužou, ale výborně stoupají. Po očku sleduji moje konkurenty a snažím se udržet jejich tempo. Honza Pochobradský nasazuje velké tempo a to s těmi mými pásy není možné udržet. Ostatní nejlepší z Českého poháru mám kolem sebe, a tak jsem v klidu. Myšlenka být na bedně stále vrtá v hlavě. Přeci jenom o 12 let mladší konkurence je už fakt hodně, ale co kdyby?

Po necelých dvou kilometrech se odbočuje doprava a jde se už volným terénem a tam to teprve bude mazec. A taky byl! Pásy nedržely, hodně to klouzalo a muselo se to držet na rukou. Ruce nemám tak silné a postupně se prodírám i mimo stopu a pásy opravdu drží. Svoje soupeře mám už za sebou.

Na Medvědíně úplně jiné podmínky

Už jsme na Medvědíně. Sjezd je tím průsekem, co jsme jeli včera, ale podmínky jsou podstatně horší. Je to opravdu nebezpečné a snažím se jet rychle, ale bezpečně. V půlce mne předjíždí Míra Duch a z mé kategorie a nechápu, jak to může ustát na těch tvrdých zmrzlých boulích. Trochu to pustím ale fakt to nejde. Zpomaluji a konečně  sjezd odbočuje do hustého lesa, kde kličkujeme. Zanedlouho vjíždíme na svážnicovou cestu, která hned navazuje na vodovodní modrou sjezdovku. Jdu hned do vajíčka, ale Míra je v nedohlednu. Jedeme šusem a míjím mnoho školek s malými dětmi. Je tady mnoho lyžařů začátečníků a je to tak trochu loterie. Velmi nebezpečné.

Druhý výstup se ztrátou jedné minuty

Přijíždím na depo nedaleko startu a chystáme se na druhý výstup. Míra vyráží s minutovým náskokem a já s Michalem Veselým jdeme společně. Je to opravdu technicky velmi náročné a nedá se jít rychleji. Pomalu se přibližuji k Mírovi. Říkam si, že s ním to nemá cenu, jelikož poslední sjezd bude opět jako ten první a nemám šanci se s ním udržet. Opět jsme na Medvědíně. Na Míru mi chybí asi 30 metrů. Čeká nás sjezd po černé Medvědínské sjezdovce. Pouštím to, ale je zde ještě hodně lyžařů a na zmrzlém se opravdu bojím.

U spodní stanice nasazujeme znovu pásy a jdeme zpět po černé nahoru. Míra je zhruba 200 metrů přede mnou. Udržet si druhé místo by bylo skvěle. Míra jako bývalý reprezentant a špičkový skialpinista s velkými zkušenostmi by si to první rok zasloužil vyhrát veteránskou kategorii.

Na mačkách jsem se dostal na první místo

Před prudkým hangem zařadili organizátoři úsek na mačkách. To se nohám opravdu nelíbilo. Po těžkých výstupech a sjezdech se překyseleným nohám do toho moc nechtělo. Šel jsem si stále svoje, šlo se mi opravdu dobře a začínal jsem se přibližovat k Mírovi. Na konci mačkového úseku jsem už kousek před Mírou. Rychle přehazuji pásy a jdu nadoraz.

Musím si udělat dostatečný náskok na sjezd. Je na to jen třetina Medvědína, ale nakonec se to daří a kolem minuty by to mohlo být. Euforie je velká, ale říkám si klídek, hlavně se nerozsekat ve sjezdu. Snažím se jet, co to jde, ale nohy už úplně stávkují. Konečne modrá sjezdovka, jedu nadoraz, a konečně sundávám lyže k doběhu do cíle s časem 1:24:58 h. Na tři Medvědíny s převýšením 1420 metrů parádní čas. Obhajoba z loňského roku se povedla. Druhý přijíždí Miroslav Duch a a jako třetí vítěz Českého poháru Michal Veselý.

Foto: Jiří Zerzoň

Podpora Davida Novák a Petra Nováka: Hipoxico.cz, Namche.cz, SkiTrab.cz, Dynafit, Sapa LPJ, Miloš Homolka, HellyHansen.cz, Pieps, Jídelna zahrada, Pomoca, Composit Airplanes a TuleniPasy.cz.