V reakci na rozebranou lavinu na Nockspitze přišlo následující vyjádření od Alponoše: „Jo, očumovat holky a nutit je k všemožnýmu pózování pod záminkou fotografického zvěčnění, to by ti šlo. Taky nepřítomně zírat na nekonečná údolí a rozeklané štíty, v tom seš taky extra třída, o tom žádná.“
POZOR! Toto je Alponošova reakce na článek Lavinu neodpružíš – zvlášť ne tu základovou jako na Nockspitze.
Ale jako nevšimnout si základních, ale opravdu základních, znaků místně zvýšeného lavinového nebezpečí? To by se dalo možná tolerovat u frekventanta prvního semestru horoškoly nejmenovaného oddílu aus Prag (myslím, že mají v názvu PUNK, či nějaký podobný nesmysl). Nic mi nenamlouvej, vidím ti až do žaludku. Moc dobře sis všimnul, že jsem hned po ránu pustil fén a bylo více než jasné, že v mém revíru bude tedy pěkně měkko. Že to kluci na Uni v Innsbrucku špatně předpověděli, s tím musíš počítat, to se na mě nezlob. Beztak jsem to dělal proto, aby ta tvoje pohledná společnice na hřebeni dočista neprokřehla.
Ale pěkně ti zatrnulo, když jsi uviděl, jak se otevírá ta puklina ve sněhu, co? Ten tvůj oblouk doleva, ten byl teda razantní, to ti řeknu. Sis už myslel, ze jseš z toho venku, že? No, ale základový desky ty se při sesunu po chvilce začnou lámat a sedíš na zadku, oblouk neoblouk. To snad chápeš, i když jsi ve fyzice moc nevynikal, co jsem tak slyšel.
Aspoň, že tě pak napadlo si odepnout ty lyže, a zahodit hůlky, to už by jinak bylo na vrácení Alpenverein průkazky, to ti povím. To v tobě byla malá dušička, když jsi uviděl, jak se ta moje ranní základová kaše valí do toho žlabu, co? Jako oceňuju, že sis aspoň držel hlavu, nedělal hysterku a nekřičel na celou dolinu. Ještě by ti kaše mohla nepěkně zaskočit a ani by ses nedočkal konce jízdy, člověče.
S tou vzduchovou kapsou, co jsi měl před obličejem, když kaše začala zastavovat, s tou sis myslel, že máš vyhráno, viď? To je starý trik, blázínku. Stačilo přitlačit ještě trochu kašičky, a to z tebe hned vymáčklo všechen vzduch, cha cha.
To jsem schválně čekal, co na to budeš říkat. Jako nevím, jestli ti přijde úplně normální, že v takové situaci zůstaneš jen tak čumět a čekat, co bude, bez jakýkoliv hluboce citových, důkladně analytických, životně-retrospektivních procesů. To jsem teda čekal trochu víc. Možná bych to konzultoval s odborníkem – emoční prázdnota, neschopnost věci procítit, to se s věkem bude jenom zhoršovat.
Každopádně nakonec jsem si řekl, že celou tu kaši teda ještě trosku pošoupnu, abys mohl vítězoslavně sám vyplavat. Průserů už v mém revíru to jaro bylo dost.
Líbí se mi, že takto děláš osvětu. I když teda doufám, že příště ti to nebude trvat 4 roky sepsat nějaký ten elaborát, obzvlášť, když u toho monitoru vysedáváš v jednom kuse.
Hlavně bych ti ale doporučoval si příště dávat většího majzla. Na štěstí začátečníka nebo odvahu nic netušícího se už vymlouvat nemůžeš. To prosím tě vyřiď i dalším našincům. Řeči větru a sněhu beztak nerozumíte, o tyrolštině ani nemluvě. Já abych se pak vypisoval s takovýmato dopisama, když mi stojí práce se zasněžováním na příští sezónu!
Tož Grüß Gott, Berg Heil a pozdravuj v tej vaší nížině
Dein Alponoš
Adresát:
Karel Svoboda, Beton Ski Team
Na vědomí se dává rovněž podporovatelům adresáta: Boatpark, Hanibal
