Co a jak dělat při lavinové nehodě

Co a jak dělat při lavinové nehodě

Laviny jsou objektivně i subjektivně největším nebezpečím při výletech ve sněhem pokrytých neledovcových pohořích. Při jakýchkoliv sjezdových aktivitách (skialp, freeride, telemark, snowboard, splitboard atd.) potenciální nebezpečí lavin ještě roste, neboť většina 35-45° svahů, zajímavých pro sjezdy, se nachází ve sklonech, kdy k lavinám dochází nejčastěji.

Samozřejmě, že hlavní je se jakýmkoliv lavinám úplně vyhnout. Tomu se dá předejít ať už plánováním túry doma, správným rozhodováním během výletu nebo vhodným použitím lavinových testů. V loňském čísle Svět outdooru 4/2014 našeho časopisu byl uveden základní přehled pasivních a aktivních testů stability sněhové pokrývky. Pokud se přes veškerou snahu lavina uvolní, záleží následné aktivity na tom, kdo je lavinou zachycen a v jakém pořadí. V článku je blíže popsána činnost jednotlivce, který je lavinou zasažen, stejně jako činnost těch, kteří naopak zachraňují. Z hlediska záchranné činnosti jsou uvedeny rozdíly mezi záchranou v oblastech s dostupnou horskou službou a v oblastech, kdy všechno závisí jen a pouze na členech skupiny.

V případě utržení laviny je několik důležitých bodů (pozor, platí pouze v případě, že jste při vědomí!), lišících se podle aktuální situace:

  • Pokud svah praskne na úrovni lyžaře či těsně pod ním, je nutné co nejrychleji lehnout na svah, zabořit hole co nejvíc do sněhu a lyže postavit na hrany. Velmi často je možné tímhle způsobem zůstat na místě, zatímco lavina nebo splaz odjíždí do údolí. Zároveň zkuste zaujmout pozornost ostatních co nejhlasitějším výkřikem „lavina“.
  • Pokud už dojde ke stržení a sněhové masy se teprve rozjíždějí, je nutné vynaložit maximální úsilí na pokus o vyjetí z laviny do boku, traverzem šikmo dolů apod. – umožňuje-li to terén.
  • Nepodaří-li se dostat z laviny v její počáteční fázi, přichází čas (v závislosti na vybavení) na aktivaci lavinového batohu, avalungu nebo avalanche ballu. Dále je potřeba zbavit se všeho, co může v lavině působit jako kotva – hole (bez poutek na rukou), cepín, velký batoh (pokud není lavinový, odepnout popruhy před vstupem do potenciálně lavinového terénu) a je-li možnost, vypnout lyže, použít přilbu.
  • Při jízdě s lavinou se snažit ze všech sil udržet na povrchu – máchat rukama, nohama, zkusit se zachytit větví stromů nad sněhem, pokusit se „plaváním“ dostat k okraji lavinového proudu – zkusit všechno, co je možné.
  • Při zpomalování toku laviny (a se stoupajícím tlakem sněhu na vaše tělo) pokusit se výše uvedenými kombinacemi pohybů udržovat na povrchu. Při zastavení laviny a zasypání víc než poloviny těla je vinou utemovaného sněhu jakýkoliv pokus o sebevyproštění odsouzen k nezdaru.
  • Zároveň je během celého letu-kutálení se s lavinou velmi důležité chránit si obličej rukama, aby se zamezilo možnému poranění v oblasti dýchacích cest a hlavy. Při zastavování laviny se pak pokusit rukama vytvořit před obličejem co největší vzduchovou kapsu – při dojíždění laviny také co nejvíc naplňovat plíce a udržovat čisté dýchací cesty…, a je-li to možné, schoulit se aspoň částečně do klubíčka. Dobré je při nutnosti přechodu lavinovým terénem chránit si ústa a tvář pevně uvázaným šátkem.
  • Při celkovém zasypání po zastavení laviny se snažte zůstat klidní, nepanikařte a doufejte, že kamarádi jsou dostatečně schopní, aby vás v co nejkratší době našli a vykopali.
  • Zapomeňte na nesmysly typu: „plivnout si pro zjištění, kde je nahoře a dole“, „zavolat si pomoc mobilním telefonem“ apod.
  • Použitím lavinového batohu při vhodných lavinových podmínkách je velmi vysoká pravděpodobnost toho, že zůstanete z větší části na povrchu laviny. V takovém případě je možná dostat se ze sněhu sám nebo s rychlou pomocí kamarádů. Jediným (ale zato zásadním) problémem může být „dojezd“ sekundární laviny, která vás zasype i s lavinovým batohem.

13 rad pro nestržené členy skupiny, jak postupovat při lavinové nehodě

  1. Měj na paměti, že největší nepřítel je panika a hysterie.
  2. Pozorně sleduj strženého v lavině, a hlavně místo, kde zmizel pod sněhem nebo v jeho zvířených oblacích. Dívej se neustále na pohyb mas sněhu s cílem zahlédnout, jestli se stržený ještě objeví na povrchu. Sleduj lavinu až do jejího úplného zastavení a propoj si v závislosti na terénu místo posledního zahlédnutí strženého s čelem lavinového nánosu.
  3. Pokud je na místě lavinové nehody mobilní signál, zavolej horskou službu a oznam základní údaje o tom, co se stalo – lokalitu, situaci, počet stržených atd. V případě absence mobilního signálu nejprve 20 minut hledej a teprve potom zkus v okolí (nedaleké sedlo nebo vrchol) nalézt signál mobilního telefonu nebo máš-li satelitní telefon, zavolej. Toto platí v tzv. civilizovaných zemích s dobře fungující horskou službou, leteckou záchranou apod., zatímco v odlehlých oblastech a velehorách, kde horská služba není, je to zbytečné.
  4. Na prvním místě je bezpečnost záchranáře/ů, a proto se ujisti, jestli nemohou spadnout sekundární laviny a jaké by mohly být jejich dráhy.
  5. Nejzkušenější ve skupině určí plán postupu a stanoví, co bude dělat každý člen skupiny. Kdo bude hlídat možné spuštění další laviny, kdo vyhledávat, kopat – všechno v závislosti na rozsahu laviniště a počtu zasažených.
  6. Podle velikost laviniště a počtu zachraňujících se začíná hledat od místa posledního zahlédnutí strženého buď v souběžných trasách k čelu laviny (více vyhledávajících), nebo v 20 m širokých traverzech (jeden vyhledávající). Pozor, všichni nezasažení by měli přepnout své vyhledávače na příjem signálu, pokud jsou v blízkosti laviniště – jinak budou rušit hledající. Po prvním nalezení signálu od vyhledávače zasypaného je vhodné, aby se dohledání ujal nejzkušenější člen skupiny.
  7. Pro úspěšné zachránění zasypaného v lavině (neutrpěl-li fatální zranění, neslučitelná se životem při samotném pádu laviny) je nejvyšší šance na přežití v prvních 15 – 18 minutách od začátku zasypání. Je proto nutné spěchat.
  8. Při pohybu na laviništi v civilizovaných horských oblastech pozor na jeho možné znečištění pachy, které by výrazně omezilo pozdější nasazení lavinových psů.
  9. Na laviništi si všímej, jestli někde netrčí ze sněhu kusy výstroje, rukavice, ruka, nafouknutý lavinový batoh apod. Podle toho reaguj během vyhledávání. Okolí každé věci na laviništi musí být prosondováno.
  10. Jemně dohledejte lavinový vyhledávač zasypaného a pro jeho přesnou lokalizaci použijte lavinovou sondu. Tento krok velmi zrychlí použití elektronické sondy Pieps iProbe, která funguje jako zjednodušený lavinový vyhledávač a zvukově reaguje na přítomnost zasypaného vyhledávače ve vzdálenosti 50 cm a méně od hrotu sondy. Při pozitivním kontaktu s tělem zasypaného sondu nevytahujte! Použijte další sondu k určení orientace zasypaného těla.
  11. Při vykopávání mějte na paměti, že nevhodným postupem můžete zasypaného udusit. Proto kopejte ze strany (níže po svahu) tak, aby se minimalizovala šance zničení vzduchové kapsy zasypaného. Po prokopání se z boku k pozitivně lokalizovanému lavinovému vyhledávači co nejrychleji odkopejte a uvolněte hlavu. Ve výkopu zjistěte, je-li zasypaný při vědomí a má volné ústní a nosní dutiny – jestli jsou ústa plná nebo jen částečně plná kompaktního sněhu. Pokud to nedokážete určit, vždycky berte v úvahu lepší variantu pro zasypaného, tedy že ústa a nos jsou volné. V případě, že má v ústech jakékoliv množství sněhu, snažte se jej co nejrychleji odstranit a postupovat podle pravidel první pomocí k obnovení dýchání.
  12. V průběhu bodu 11 nebo po jeho splnění vykopejte i zbylou část zasypaného. Předpokládejte hypotermii postiženého, a proto vykopejte dostatečně velký prosto okolo, aby se při vytahování co nejméně manipulovalo s tělem (žádné ohýbání rukou, nohou, trupu apod.). Pak ihned zjistěte možná zranění, ošetřete je a zajistěte zasypanému teplotní komfort – izolační vrstva pod tělo, stříbrná fólie kolem těla apod.
  13. V případě oblastí s dostupnou leteckou záchranou je za ideálních podmínek právě tohle doba, kdy se na místo laviny mohou dostat profesionální záchranáři, a kamarádská záchrana končí – nechte je pracovat. Pokud jste v oblasti, kde profesionální záchrana není možná, je při zranění zasypaného potřeba řešit jeho dopravu do civilizace vlastními prostředky.

Výše uvedený postup kamarádské pomoci je plně využitelný jen a pouze v případě, že všichni členové skupiny jsou vybaveni tak, jak mají být pro pohyb v terénu s možným pádem lavin – lavinový vyhledávač, sněhová lopata a lavinová sonda – nejlépe Pieps iProbe. Kamarádská pomoc je pro zasypaného víceméně jediná šance na záchranu, protože profesionální záchranáři se mohou na místo laviniště dostat i za ideálních letových podmínek až za výrazně delší dobu, než je životně důležitých prvních 15 – 18 minut od zmizení pod sněhem.

Článek vyšel ve čtvrtém čísle  časopise Svět outdooru 2015.

Zkušenosti čtenářů

Svíďa

Super článek Honzo!!! 🙂

PetrS.

Osvety neni nikdy dost… Diky za zopakovani.

Hruška

Díky za článek, opakování matka moudrosti. Jen mě zaujalo tvrzení „Dále je potřeba zbavit se všeho, co může v lavině působit jako kotva – velký batoh (pokud není lavinový, odepnout popruhy před vstupem do potenciálně lavinového terénu).“Moc si nedovedu představit, že jedu neprojetým terénem bez bederáku a prsáku.

Jan Pala
Hruška:

Obecně nejsou terény, jimiž se sjíždí s velkým těžkým batohem lavinózní. To odepnutí platí pro krátké strmé sjezdy, kde může být zvýšené nebezpečí, nebo pro případ krátkých traverzů, viz foto http://www.tulenipasy.cz/fotky/popup/16433-okruzni-skialpovy-vylet-na-todorku-2720-m-v-bulharskem-pirinu/?id_photo_new=58151

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: