Titulek je na první pohled trochu paradoxní, neboť je těžké si představit, že může existovat nějaká nepotřebná lavinová výbava… ale ona skutečně existuje. Na prvním místě do ní patří lavinová šňůra těsně následovaná moderní „verzí“ lavinové šňůry Flash Avalanche.
Lavinová šňůra je fenomém, který se táhne veškerou literaturou věnující se zimním horám minimálně posledních sto let. I ve 21. Století. V různých zdrojích se lavinová šňůra vyskystuje v délkách od devítí do třiceti metrů při obvyklém průměru od tří milimetrů výše. Od pozdní druhé poloviny dvacátého století měla na sobě různé barevné označení, které mělo usnadnit postup správným směrem k zasypanému. Upevněna byl na těle nebo kolem těla (možné i jiné varianty), aby byla snadno dostupná k rozvinutí před vstupem do potenciálně lavinového terénu.
Colin Fraser ve své knize The Avalanche Enigma z roku 1966 uvádí k lavinové šňůře: „První zmínka o lavinové šňůře je pravděpodobně od Eugena Oertela, který ji používat jako první v druhé polovině 19. století – podle něj jí také někdy říkalo Oertelova šňůra„. Coloradské noviny Ouray Herald uvedly 13. listopadu 1908, že horníci ze San Juanu používají lavinovou šňůru pro příchod a odchod z práce.
Proč lavinovou šňůru zavrhnout?
Už v roce 1975, případně i dřívě, byla prokázána jako neúčinná, neboť pravděpodobnost toho, že lavinová šňůra aspoň svou částí skončí na povrchu je minimální. Pokud lavinová šňůra je po zastavení laviny byť i jen jeden centimetr pod povrchem sněhu, není šance nikoho najít. Na druhou stranu, i když část šňůry skončí na povrchu, nálezce ví, že zasypaný lavinou je v tu chvíli od něho vzdálen kterýmkoliv směrem od jednoho metru až do maximální délky šňůry. Nalezení a vykopání zasypaného je tak do 15 minut od zasypání i přes rychlou reakci kolegů, víceméně nemožné.
Otázka: Jak je užitečná lavinová šňůra? Byla zodpovězena sama o sobě dvěma příklady od Colina Frasera (The Avalanche Enigma, 1966), přestože bez jakýchkoliv statistik napsal „lavinová šňůra zachránila mnoho životů“ a jeho příklady byly právě opačné:
- Člen horské služby byl zavalen lavinou a uvolnil přitom lavinovou šňůru, zachráněn byl jen díky tomu, že mu nad sníh trčela jedna rukavice, zatímco šňůra samotná byla celá pod sněhem
- Starší příklad člena horské služby, který se projel s lavinou s vypuštěnou lavinovou šňůrou, on sám zůstal zasypán částečně, zatímco lavinová šňůra byla celá pod sněhem
The Avalanche Review, Vol. 27, No. 3, 2009, page 26, Dale Atkins, „History 101: Avalanche Cords“
Melchor Schild (SLF) analyzoval přehled zaznamenaných lavin z let 1944-5 až 1973-4, u nichž bylo 2042 lidí postižených lavinou:Lavinová šňůra byla použita pouze v sedmi případech bez dvou výše uvedených, v pěti případech byla část lavinové šňury na povrchu, ale to byla stejně tak část postiženého na povrchu. Šestý případ byl s lavinovou šňůrou na povrchu a s postiženým úplně zasypaným, ten zemřel na zranění neslučitelná se životem. Sedmý případ, lavinová šňůra byla nalezena lavinovým psem, ale samostatně, utržená od postižené, jejíž tělo bylo nalezeno až o mnoho měsíců později.
V roce 1975 shrnul svůj výzkum Melchor Schild takto: „Na základě zjištěných výsledků není lavinová šňůra spolehlivá“.
The Avalanche Book, Knox Williams and Betsy Armstrong zmínili výsledky testu s pytli naplněnými pískem a přivázanými lavinovými šňůrami. Pytle byly umístěný na prudkém svahu a byla nad nimi odpálena lavina:
- ve 40 procentech případů byla část lavinové šňůry na povrchu
- v 60 procentech případů byla lavinová šňůra úplně zasypána společně s pytlem!!!
A navíc, v mnoha z těchto případů byla lavinová šňůra různě zamotána kolem pytle! V USA bylo v letech 1950-1999 zaznamenáno celkem 782 zasypaných v lavině, pouze u dvou lavin s pěti zasypanými byla použita lavinová šňůra:
- 24. 12. 1969 přežil
- Leden 1978 Knox Williams, pět skialpinstů utrhlo lavinu s tím, že použili lavinové šňůry. Jeden z nich byl zasypán částečně, ostatní čtyři byli zasypáni úplně včetně lavinových šňůr. Nalezeni byli až o mnoho měsíců později, když sníh dostatečně roztál. Jeden ze čtveřice měl lavinovou šňůru omotanou kolem těla.
Snad jediné možné použití lavinové šňůry by bylo, kdybyste na lyžích měli brzdy, lavinová šňůra by byla přivázána k vázání lyže, a lyže v hlubokém prachovém sněhu vypla. Potom se zvyšuje pravděpodobnost toho,že budete schopni lyži najít.
Fast Avalanche
Fast Avalanche – předražená zbytečnost z Francie. Fast Avalanche byl patentová a vyráběn od roku 2008. V dnešní době byla výroba už zřejmě ukončena a web neexistuje. Poslední záznam webu na archive.org je z 18. 5. 2014. Jedná se o pokročilou lavinovou šňůru, kterou má freerider připevněnou kolem zápěstí a na jednom z prstů rukavice. Fungovat by to mělo tak, že v případě pádu laviny je Flash Avalanche rukou aktivován – „vystřelí“ se čtyři 10 metrů dlouhé červené pásky. U těchto pásků se předpokládá, že jak poletí s lyžařem v lavině a hlavně při dojezdu laviny, zůstanou na povrchu laviniště…
U Flash Avalanche se hned objeví několik dotazů na jeho reálné použití:
- Byl zkoušen s nějakou figurínou v lavině? Pokud ano, jak se 4 pásky chovaly, když se figurína valila a kutálela s lavinou?
- Došlo k namotání pásků kolem výstroje, těla, krku?
- Byly pásky poškozeny nebo přetrženy kontaktem s ostrými hranami lyží?
- Odpovídala cena 69 EUR opravdu užitné hodnotě? Pokud spustíte Flash Avalanche omylem, což se při freeridu může stát docela jednoduše, stojí 45 EUR za novou „náplň“ opravdu za to?
- Bude Flash-Avalanche zavazet při lyžování?
- Je Flash-Avalanche vhodný pro snowboardisty – NE, neboť možnost spuštění omylem je při snowboardingu velmi vysoká
- Jak se chová Flash-Avalanche, když spadnete s lavinou do lesa, nebo lavinu i v lese spustíte? Působí jako kotva?
Celkově je Flash Avalanche dost nepoužitelné… obdobně jako lavinová šňůra.
Předchozí díly vybavení do lavinového terénu:
Náhodou…….význam měla původní lavinová šňůra velký…téměř všichni jsme ji nosili kolem krku nebo zápěstí jako významnou „ozdobu“ a znak příslušnosti. ;-);-) ok