Klára Janoušková: Dovolená v zimě bez lyží, to si úplně nedovedu představit

Fotogalerie Klára Janoušková – GIRLS ON SKIS >>

Obvyklá otázka na začátek – jak, kde a kdy jsi začínala lyžovat?
K lyžování mě přivedli rodiče, kteří mě i bráchu brali již od raného věku (3 let) několikrát za zimu do Alp. Za svoje lyžařské schopnosti tedy plně vděčím jejich ochotě celý rok šetřit právě na zimní dovolené.

Kdy a proč jsi přesedlala ze sjezdovek (nebo běžek) na skialpinismus a freeride?
Pokud člověk lyžuje od mala, v určité chvíli ho začne zajímat, co se nachází za hranicí sjezdovek. Co se týče freeridu v rámci lyžařských středisek, tak vše začínalo na slalomkách podél sjezdovky, pokračovalo nákupem širokých lyží, absolvováním lavinového kurzu a dnes ústí v hledání stále prudších svahů. Se skialpy to bylo složitější – dlouho jsem přemýšlela jako se tomuto „vyššímu levelu lyžování“ dostat. Nakonec jsem první příležitost dostala před pěti lety v rámci školního skialpového kurzu v Tatrách ve stylu „nauč se sám a na nikoho se nečeká, tak radši nezůstávej poslední“. Díky kurzu jsem však potkala partu skvělých lidi známých pod názvem EPO (Ekonom Praha Outdoor) se kterými občas vyrazím na skialpy dodnes.

Jaké byly tvé oblíbené terény ve skialpinistických počátcích?
Jelikož jsem především lyžař, tak již od počátku jsem preferovala terény se zajímavými sjezdy.

Co tě vedlo k přechodu k náročnějším sjezdům, do vyšších hor a do neobvyklých oblastí?
Zdolávání Alpských 4tisícovek na lyžích se stalo náplní mých víkendů a volných dní až během posledních 3 let, kdy jsem strávila komplet celou zimu v Alpách. A jelikož jsem dobrodruh tak i z Alp mám chuť jednou za zimu vyjet za hranice „všedních dní“, takže proto cesty do neobvyklých oblastí.  Jenže dovolená v zimě bez lyží, to si úplně nedovedu představit. Nakonec mi cestování za lyžováním začalo připadat zajímavé stejně jako cestování v létě za lezením. Člověk se dostane do míst, kam by se normálně nepodíval, o kterých v žádném průvodci není ani zmínka, narazí na místní obyvatele, kteří nejsou ovlivněni turismem a má tak možnost získat zcela originální zážitek. Nákup Lonely Planet a sledování TOP 10 míst, které má člověk v dané zemi navštívit mě nikdy nelákalo.

Které ze svých skialpových výprav nebo sjezdů ve svých počátcích si hodně ceníš?
Určitě si cením prvního lyžařského výletu do Gruzie (prosinec 2015), jelikož to byla první lyžařská zkušenost mimo Evropu. Jednalo se čerstvě otevřené úplně neznámé lyžařské středisko, kam jsme vyrazili na poslední chvíli absolutně bez plánu. Naštěstí v Gruzii platí pravidlo, i když nemáte zajištěné ubytování, dopravu a vlastně nic, všechno se zázračně rychle vyřeší bez problémů přímo na místě. Stačí mít letenku, znát místo kam chcete jet a vědět co tam chcete dělat. Říkáte si, že je to risk? Právě tohle dobrodružství se nám líbilo, všechno dopadlo na jedničku, včetně spousty kulturních zážitků a 3 metrů čerstvého prašanu v době kdy v Alpách nebyla ani vločka.

Jakým aktivitám se věnuješ kromě skialpinismu?
Lezení, Trailový běh, alpinismus, Horské kolo

Kolik dnů ročně věnuješ pohybu na lyžích a jiným cestovatelským nebo horským aktivitám?
Veškerý volný čas – což v současné chvíli znamená víkendy a dovolenou.

Náročnější skialpinismus

Máš nějaký vzor v náročnějším lyžování v horách?
Pokud bych sáhla hodně vysoko, tak to bude Walliský freerider Jeremy Heitz a jeho film „La Liste“, kde postupně sjíždí 15 alpských čtyřtisícovek (například známé horolezecké cíle Lyskamm a Obergabelhorn). Je to neuvěřitelně šílené a  mrazí z toho po zádech. Druhou osobou, která mě vždycky inspirovala je brácha Honza. Lyžujeme spolu od mala do dnes, vždycky jsme se hecovali, takže byl prostor pro zlepšování. Je to on kdo mi vysvětlil, jak se jezdí „big mountain“, a že krátké skialpové oblouky už dávno nejsou v módě.

Podle čeho si vybíráš místa, hory, výstupy a sjezdy?
Pokud to jde, snažím vybírat méně frekventovaná místa či výstupové trasy.

Jak se psychicky vyrovnáváš s náročnějšími a případně i hodně exponovanými sjezdy?
Od mala byla zvyklá jezdit na hranici svých možností a dát do toho všechno. Platilo u nás pravidlo: „kdo nepadá, ten nelyžuje“. Takový pohyb na lyžích byl pro mě přirozený. Když jsem se pak začala věnovat i sjíždění exponovanějších svahů, neuvědomovala jsem si ze začátku to riziko a ani necítila strach. Až po nějaké době mi došlo, že je na místě absolutní koncentrace a je třeba naučit se jezdit absolutně na jistotu, neboť případný pád by mohl mít velmi nepříjemné následky.

S jakými parťáky jsi jezdila a jezdíš? Je to čistě mužská záležitost, nebo jsou ve skupině i další ženy?
Určitě to není jen mužská záležitost. Právě vznik Winter Carrots – Mrkví v zimě, uskupení, jež jsme daly s kamarádkami dohromady, demonstruje fakt, že holky do hor v každém případě patří. V čistě klučičí skupině se taky občas vyskytnu – většinou v případě náročnějších túr.

Které sjezdy patří mezi tvé nejoblíbenější? Jsou mezi nimi i některé, které je možné označit za velmi strmé?
Mým oblíbeným hřištěm co se týče sjezdů je Švýcarské středisko Čtyři údolí (4vallées) jehož centrem je Verbier a vrchol Mont Fort (3330 m). Strávila jsem zde dvě kompletní zimy, jakožto lyžařská instruktorka. Oblast nabízí spoustu prudkých freeridových terénů dosažitelných přímo z lanovky či s krátkým výšlapem. Třešničkou na dortu je pro mě sjezd severní stěny Mont Fort (45°).

V jakých nejvyšších nadmořských výškách jsi dosud lyžovala a jak to na tebe působilo?
Punta Gniffetti, 4600 m. Jednalo se o velmi pohodovou, hodně frekventovanou túru na nejvyšší chatu v Alpách Capanna Margherita.

Používané vybavení

Jaké lyže, vázání a obecně vybavení jsi používala ve svých začátcích?
V začátcích, jsem se pohybovala pouze na sjezdovce, tudíž šlo o klasické slalomky a obřačky.

Co používáš dnes a proč?
Dnes vlastním několik párů lyží.  Mým favoritem jsou Dynafit Denali s vázáním Dynafit Radical ST. Tyhle lyže jsou skialpovým ultra kompromisem – při své šířce 98 mm pod patou a délce 180 cm váží jedna lyže pouze necelých 1300g. Na tenhle pár lyží nedám dopustit, neboť mi dovolí vyrazit s rychlejší skupinou skialpinistů „běžkařů“ a zároveň si užít i sjezd dolů. Kompromis je, ale pořád kompromis a lehká váha má i své nevýhody. A proto jsou dalším členem mé výbavy těžší freeridové K2 Nancy s vázáním Marker Tour. Jako boty používám super lehké a tvrdé Dynafit TLT7.

Co preferuješ u oblečení?
Především české značky. Nejradši se v zahraničí chlubím péřovkou SirJoseph. Další oblíbenou českou značkou je Vagus, mají super věci a při horských výpadech se občas jako Vagus cítím, takže mít to napsáno na brýlích či na helmě není od věci. Navíc Ondra Bank je mým dalším velkým lyžařským vzorem.

Lavinová prevence

Jaké jsou tvé zkušenosti s lavinovou prevencí?
Mám za sebou týdenní lavinový kurz v Chamonix a snažím se dovzdělávat, kdy jen je příležitost. Pokud se dozvím o nějakém lavinovém neštěstí, snažím se dozvědět víc a analyzovat kde došlo k pochybení.

Jaké používáš lavinové vybavení?
Lavinový set od Pieps.

Ve strmějších terénech může docházet častěji k výskytu lavin, jaká je tvá prevence?
Sleduji předpověď počasí na daný den túry, expozici svahů a i to jaké počasí předcházelo.

Máš nějaké osobní zkušenosti s lavinami?
Sama jsem v lavině naštěstí nebyla. Nejhorší zážitky mám asi z loňské Gruzie (Tetnuldi, Mestia), kde jsem zažila nejhorší lavinové podmínky vůbec. Lyžařská střediska v Gruzii  zatím nenabízí informace o aktuálním stupni lavinového nebezpečí a je velmi těžké dohledat, jak v oblasti před Vaším příjezdem sněžilo. Jediná možnost je rozhodnout se na místě na základě sněhového profilu, což omezuje v plánování túr dopředu. V jiných klimatických podmínkách se sněhové vrstvy chovají rozdílně a to je bez předchozích zkušeností z daného místa velmi těžké odhadnout. Na úpatí Tetnuldi (4858 m) v půlce února byla taková zima, že ani jižně exponované svahy se dostatečně neprohřály a neutvořily stabilní svah ani mnoho dní po sněžení, tak jak jsme zvyklí z Alp. Stali jsme se svědkem tragického lavinového  neštěstí a celá naše skupina věděla, že se to díky nezodpovědnému chování mohlo stát komukoliv z nás. Tato zkušenost mě poznamenala a otočit túru, či jít místo ježdění na pivo, je teď o dost snazší.

Motivace pro další ženy a možné plány do budoucna

Co by jsi doporučila ženám, které by se chtěly posunout v lyžování na vyšší stupeň?
Jezdit.

Na co by si měly dát ženy hlavně pozor?
Na mužskou ješitnost, když by náhodou byly rychlejší než oni.

Jaké jsou tvé sny nebo plány, kde by jsi chtěla lyžovat?
Lyžování v dalších východních destinacích, jejichž návštěva bude i kulturním zážitkem – Azerbajdžán, Abcházie, severovýchodní Turecko, Irán a další.