Začátek února se splitboardem na Velkém Fatranském Kriváni (1709 m)

Ještě píšeme na Chatu pod Chlebem, že po 20.00 bychom se tam mohli vydrápat. Chatařka potvrzuje a my vyrážíme směr Šutovo. Po zaparkování auta šlapene po turisticko/skialpinistické stezce nahoru. Na chatu dorážíme dle domluvy, po asi dvouhodinovém šlapání, ale ve slušné vychřici (odhadem 90km/h). Z větru nejsme moc nadšení (i když jsme skupina Proti větru), protože kde bude ten sníh? Dáme něco malého na jídlo, nějaký Horec a jde se spát. Je pátek a v kójích kromě nás ani noha, a proto někomu i slušná kosa!

Ráno vstáváme něco po 6.00 hodině. Po výhledu z noclehárny mají všichni v puse rohlíky ještě před snídaní. Je vymeteno, vítr pomalu ustává, a teď jen najít ten prašan. V rychlosti balíme a sbíháme do kuchyně. Dáme praženice a jde se šlapat. Dle reportu by měl být sníh/prašánek někde za Velkým Fatranským Kriváněm (dále jen VFK) k ústí potoka Studenec. Vyrážíme od chaty a pro ranní sjezd se rozhodujeme ještě vyběhnout pod Chleb a sjet směrem k Snilovskému potoku. To se daří a nějaký sníh se i našel.

Skládáme kamarády a pokračujeme potokem až do sedla a odsud rovnou na hranu „VFK“. Nedočkavě čekáme, co se nám ukáže. Jsou to škaredé pohledy. Všechen sníh sfouknutý někam do neznáma. Kvalita možného sjezdu, tak maximálně na opravdu ostré brusle a pro jistou hokejka do každé ruky! Vichřice vymetla všechen sníh. Tak se jako ovce zařazujeme za ostatní a lezeme směrem na vrchol „VFK“.

Na vrcholu si dáváme kratší siestu a užíváme i absolutního bezvětří. Něco neuvěřitelného na Malé Fatře! Po půl hodině, když se zrovna řadíme za další a další lidi, a chceme si udělat vrcholové foto, všímáme si, jak jedna skupina lyžařů se vydává na sjezd západním žlebem. Nějak jsme to z vrcholu ještě nekontrolovali. Jenže po najetí prvního z nich je rozhodnuto. Ihned bereme věci a vydáváme se pěkně jeden po druhém do tohoto sjezdu. Nahoře v žlabu dokonce najíždíme i do sněhu, střed je trochu tvrdší, ale níže už to stihlo krásně odměknout a užíváme si takový jarní firn. Na aktuální podmínky určitě nejlepší rozhodnutí a super sjezd! V zimě se touto stranou moc nejezdí, jelikož bývá za dobrých sněhových podmínek hodně lavinózní. Jsme proto spokojeni, že se nám to dnes podařilo.

Svačina na Velkém Fatranském Kriváni

Rozkládáme splity, natahujeme pásy a lezeme zpátky až na vrchol „VFK“. Slunce začíná opravdu přidávat na intenzitě a tak výstup není zadarmo. Po hodině jsme zpátky nahoře, ale jelikož si chceme nechat nějaké síly na zítra, rozhodujeme se sjet na druhou stranu. Zpátky směr Snilovský potok a odsud nahoru na chatu.

Loučíme se s Luckou, která odjíždí s kamarády domů. My z rána již máme vybranou cestu sjezdu, ale po celodenním slunci a mrazu, je tento žlábek úplně na beton. Nám to moc nevadí, jelikož pro dnešek máme splněno.

Na chatu dolézáme ještě za světla, a při západu slunce dáme ještě nějaké pivo a horec. Dneska chata bude naopak úplně plná, a tak poslušně po horcovském večerníčku jdeme spát. Opět pěkný den tentokrát na Malé Fatře…

Chata pod Chlebem

Vyhlídková skialpová túra na vysokotatranský Svišťový štít (2382 m)