Sedlo 2270 metrů mezi vrcholy Lučin vrh (2396 m) a Minin bogaz (2387 m) v pohoří Durmitor

Durmitor je asi nejkrásnější černohorské pohoří s impozantními vrcholy tyčícími se časo velmi strmě na původními ledovcovými údolími. Konfigurace terénu je různorodá od občasných mírných svahů přes střední sklony až po strmé vápencové stěny. Po několika návštěvách Durmitoru můžeme potvrdit, že v tomto pohoří je jistota vydatných sněhových srážek.

Ze Žabljaku do údolí Lokvice

Z České republiky se jede do Černé Hory přes Maďarsko a Srbsko. Pro ty, co jezdí na Balkán častěji, bývá noční můrou jakýkoliv silniční přechod mezi Maďarskem a Srbskem. Z dálnice se sjíždí v srbském Čačaku a poté je to už jen cca 250 kilometrů po normálních silnicích. Cestou po Černé Hoře stojí za zastávku most přes hluboce zaříznutý kaňon řeky Tara. „Hlavním“ městem Durmitoru je Žabljak ve výšce 1400 metrů. Ze Žabljaku je v případě menšího množství sněhu vhodné jít po cestě k Crnomu jezeru. Jezero se obchází po severním okraji s napojením na turistickou značku vedoucí do údolí Lokvice. V případě krásného počasí je stoupání do údolí Lokvice krásnou vyhlídkovou túrou s kopcovitě tvarovaným okolím stezky.

Z údolí Lokvice do sedla 2270 metrů

Nad terénním zářezem Lokvice s plesem (v létě) ve výšce 1800 metrů je potřeba se rozhodnout, zda podtraverzovat Čvorov bogaz (2152 m) pod sedlo nebo sjet přes sto výškových metrů k zamrznutému a zasněženému plesu. Lepší je varianta najet nad pleso a následně severovýchodním směrem nastoupat svahy Prla do sedla mezi Čvorog boga a hranu Sagarela ploča (2214 m). Svah je strmý, takže je lepší dát na nohy stoupací železa. Na hraně doliny těsně nad 1950 metrů stoupací železa sundáváme a pokračujeme na tuleních pásech.

Západním směrem stačí přejít přes Biljegov do a stočit se na jih do Valoviti do. Odtud už je krásně vidět (viz foto) od západu Bezimeni vrh (2487 m), nejvyšší Bobotov Kuk (2523 m), Lučin vrh (2396 m) a Minin bogaz (2387 m). Ve výšce přes 2100 metrů se stáčíme přímo na jih (Bobotov Kuk necháváme na jindy) přímo do sedla mezi Lučin vrh (2396 m) a Minin bogaz (2387 m). Docházíme do sedla, v němž jsou skály krásně pokryté mohutnou námrazou a sněhem. Na druhou stranu jsou parádní výhledy na jižní část Durmitoru.

Sjezd ze sedla 2270 metrů

Nasadili jsme lyže a snowboardy a začali sjezd podél výstupové trasy přes různě strmé úseky. Občas se dalo i pěkně skákat. Dojeli jsme pod Čvorov bogaz. Odtud byly nejobtížnější část celého sjezdu, neboť z hrany nad údolím Lokvice ve výšce 1950 metrů jsme sjížděli po jednom k plesu ve výšce necelých 1700 metrů. Ukloněný svah nad skalami byl vlivem celodenního slunce hodně rozměklý a vrstva těžkého mokrého sněhu může být hodně vysoká. Od plesa je nutné ještě nastoupat sto výškových metrů na hranu doliny ke sjezdu k Crnomu jezeru.

Žabljak – Crno jezero – Lokvice – Biljegov do – Valoviti do – sedlo 2270 metrů

řada ubytovacích zařízeni a restaurací v Žabljaku

• Bobotov Kuk (2523 m)
• Bandijerina (2409 m)
• Terzin bogaz (2303 m)
• Čvorov bogaz (2152 m)