Nejvyšší vrchol Malé Fatry – 1709 metrů vysoký Velký Kriváň – je celoročně velmi populární mezi slovenskými i českými turisty. V zimním období se na vrchol často stoupá na lyžích a sjíždí se na různé strany. Za vhodných sněhových podmínek je možné i na začátku prosince absolvovat vyhlídkový skialpový okruh na Velký Kriváň.
Malá Fatra – Slovensko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Základní trasa
Podrobný popis
Celoročně si velké množství lidí zkracuje výstup na Velký Kriváň tím, že vyjedou kabinkovou lanovkou pod Snilovské sedlo (1524 m). Od koncové stanice lanovky je to na Velký Kriváň kousek – převýšení přibližně dvě stě výškových metrů a vzdálenostně něco přes kilometr. Pro „nelanovkové“ turisty a skialpinisty je několik výstupových variant. Z jihu je hlavní přístup od Zajacovépřes Chatu pod Chlebom do Snilovského sedla. Ze severu většina turistů a skialpinistů chodí po zelené turistické značce z Vrátné. Výrazně méně používaný je výstup po zelené turistické značce údolím potoka a poté bočními svahy do sedla za Kraviarským.
Skialpový výstup na hlavní hřeben Malé Fatry
Na neděli 4. prosince 2016 mělo být podle předpovědi počasí krásné slunečné počasí s mírným větrem v hřebenových partiích Malé Fatry. Předchozí silné sněžení doprovázené silným větrem zaručovalo, že zatímco hřeben bude zřejmě vyfoukán, tak níže po obou stranách hřebene bude sněhu dostatek.
Jelikož svahy z Hromového a Chlebu si na neděli „rezervoval“ horský vůdce Ivan Žila a členové skialpinistického spolku Dynamo Višňové, naše trojice vyrazila z okresu Vsetín s cílem vystoupit na hřeben Malé Fatry přes sedlo za Kraviarským, podívat se na Velký Kriváň a něco pojezdit.
Na dolní parkoviště ve Vrátné dolině jsme přijeli v osm hodin ráno a vypadalo to, že přes Kraviarské už bude vyšlapaná stopa. Tato úvaha byla chybná, protože všechny stopy od lyží a snowboardů byly sjezdové z druhého potočního zářezu od lanovky. Po odbočku zelené turistické značky z potočního koryta do strmého svahu jsme se tak dostali snadno po vyježděné stopě. S odbočením jsme začali prošlapávat stopu, což bylo místy v pohodě, ale ve vyšších partiích s kosodřevinou a borůvčím to znamenalo propadání až vysoko nad kolena.
Největší „výzvou“ byl na začátku zimní sezóny průchod kosodřevinovým „hustníkem“ kus pod rozcestníkem Chrapáky. Zabralo nám to asi pl druhé hodiny… Nad hranicí lesa (a většinové kosodřeviny) bylo dosažení hřebene snadné. Nešli jsme přes sedlo Bublen, ale rovnou jsme natraverzovali do oblasti Pekelníku (1609 m). Z něj byl parádní kruhový výhled od moravských Beskyd přes Západné a Nízké Tatry, stejně jako Lúčanskou Malou Fatru.
Na Velký Kriváň (1709 m) od Pekelníku
Zatímco na jižních svazích Pekelníku bylo dostatečné množství sněhu, západní svahy Velkého Kriváně byly téměř úplně vyfoukané. Dobré sněhové podmínky na Pekelníku využilo několik skialpinistů k pokreslení jižního svahu pravidelnými vlnovkami.
Od Pekelníku na Velký Kriváň byla stezka téměř úplně vyfoukaná na kamenný podklad, ale přesto jsme díky kličkování došli až na vrchol na tuleních pásech. Samotný vrchol Velkého Kriváně byl jedno velké šutroviště, kde jsme si s lyžemi připadali poněkud nepatřičně. Doufali jsme, že stejně jako na Pekelníku, bude sníh nafoukán i do východních muld z Velkého Kriváně. Prvních pár desítek metrů jsme nějak sjeli na lyžích mezi kameny, abychom narazil na parádní prosincový prašan. Nebyli jsme tady sami, už před námi řada lidí sjela na lyžích. Přesto se dalo najít dost míst, kde ještě nebyl ani jedna stopa.
Sjezd do Vrátné
Sjezd neměl chybu. Dole jsme nasadili tulení pásy a vyšli do vyfoukaného Snilovského sedla. Tulení pásy v sedle šli do batohu a nás čekal sjezd téměř osm set výškových metrů na dolní parkoviště ve Vrátné. Na svahu se pohybovala řada freeridistů, snowboardistů a standardních lyžařů, což je na první prosincový víkend dost neobvyklé. V horních partiích bylo sněhu dost, takže ani nevadilo, že neměl pevný podklad. Většinou jsme měli prašan, jen místy byl sníh tužší. Problém při sjezdu nastaal až při napojení na červenou sjezdovku číslo 2, kde už byly občas trčící kameny. Ještě více kamenů bylo možné potkat v lesních traverzech používaných pdo dojezd posledních tři sta výškových metrů k dolní stanici kabinkové lanovky. Zatímco výše jsme na lyžích udělali jen nějaký ten zanedbatelný škrábanec, v těchto traverzech dostaly skluznice i hrany lyží dost zabrat.
Celkově byl první malofatranský skialp na začátku prosince 2016 vynikající, a každý, kdo místo do hor zamířil za nějakou „městskou“ zábavou, prohloupil. Jen na Chatu pod Chlebom jsme se nedostali.
Přístup na začátek
Další túry v okolí
- Babky (1566 m) – sedlo Pedúvratie
- Stoh (1608 m) – skialpinistický vyhlídkový okruh v Malé Fatře