Na skialpech na nejvyšší vrchol černohorského pohoří Durmitor – Bobotov Kuk (2523 m)

Nejvyšší černohorské pohoří Durmitor s nejvyšším vrcholem Bobotov Kuk (2523 m) leží v severní části Černé Hory. Bobotov Kuk a jeho okolí nabízí dokonalé vyhlídkové podmínky, takže výlet k jeho vrcholovému skalnímu masívu určitě stojí za vynaloženou námahu.

Na stoupacích železech z Lokvice do sedla pod Čvorog bogaz

V Durmitoru spadají strmé vápencové stěny do původních ledovcových údolí, která jsou odděleny různě schůdnými sedly. V tomto pohoří je jistota vydatných sněhových srážek, takže i když v jiných okolních pohořích je sněhu minimum a v údolích není po sněhu ani památky, tady je téměř vždy jistota několika metrů sněhu. Ve všech dolinách jsou terény na skialpinismus v obtížnosti od cvičných louček až po extrémní sjezdy. Stačí si jen vybrat…

Ze Žabljaku do údolí Lokvice

Z Brna se jede do Černé Hory přes Maďarsko a Srbsko. Cestou po Černé Hoře stojí za zastávku most přes hluboce zaříznutý kaňon řeky Tara. „Hlavním“ městem Durmitoru je Žabljak ve výšce 1400 metrů. Ze Žabljaku je v případě menšího množství sněhu vhodné jít po cestě k Crnomu jezeru. Jezero se obchází po severním okraji s napojením na turistickou značku vedoucí do údolí Lokvice. V případě krásného počasí je stoupání do údolí Lokvice krásnou vyhlídkovou túrou s kopečkovitě tvarovaným okolím stezky. Pokude je viditelnost špatná, tak může dojít k tomu, že se přes jednotlivé terénní nerovnosti přechází stále nahoru a dolů.

Výhled zpět na Čvorog bogaz

Kamzíci nám ukazují jak se hýbat na horách

Na vrchol Bobotova Kuku to nešlo

Nad terénním zářezem Lokvices plesem (v létě) ve výšce 1800 metrů je potřeba se rozhodnout, zda podtraverzovat Čvorov bogaz (2152 m) pod sedlo nebo sjet k zamrznutému a zasněženému plesu. Lepší je varianta najet nad pleso a následně severovýchodním směrem nastoupat svahy Prla do sedla mezi Čvorog boga a hranu Sagarela ploča (2214 m). Svah je strmý, takže je lepší dát na nohy stoupací železa. Na hraně doliny těsně nad 1950 metrů stoupací železa sundáváme a pokračujeme na tuleních pásech.

Do sedla pod Bobotov Kuk

Na Bobotov Kuk (2523 m)

Západním směrem stačí přejít přes Biljegov do a stočit se na jih do Valoviti do. Odtud už je krásně vidět od západu Bezimeni vrh (2487 m), nejvyšší Bobotov Kuk (2523 m), Lučin vrh (2396 m) a Minin bogaz (2387 m). Spodní část se jde na lyžích, ale výše pod sedlem Velika previja mohou přijít na řadu stoupací železa a lyže na batoh. Po přehoupnutí na jižní stranu hřebene je za slunečného počasí sníh rozměklý.

Kamzíci nám ukazují jak se hýbat na horách

Vrcholová skála Bobotova Kuku ze severu

Veliko Škrčko jezero je hluboko pod námi

Tady je možné potkat kamzíky, kteří v praxi předvádí ladný a rychlý pohyb v zasněženém zimním terénu. Výstup jsme skončili pod vrcholovou skalou, když jsme závěrečný úsek zhodnotili tak, že nahoru bychom se se stoupacími železy a cepínem dostali, ale nejištěný sestup by asi byl hodně těžký. Zůstali jsme tak na sněhu a vystupujících skalkách kousek pod vrcholem.

Sjezd z Bobotova Kuku

Nasadili jsme lyže a snowboardy a sjeli po výstupové trase do sedla a z něj na sever do údolí. Postupně jsme přejeli pod Čvorov bogaz a z hrany nad údolím Lokvice jsme sjížděli po jednom k plesu ve výšce necelých 1700 metrů. Ukloněný svah nad skalami byl vlivem celodenního slunce hodně rozměklý a vrstva těžkého mokrého sněhu byla vysoká přes padesát centimetrů a místy mohl ujet. Od plesa je nutné ještě nastoupat na hranu doliny ke sjezdu k Crnomu jezeru.

Na tuleních pásech nebo pěšky?

Žabljak – Crno jezero – Lokvice – Bobotov Kuk

řada ubytovacích kapacit v Žabljaku

Bandijerina