Na skialpech na nejvyšší kamčatskou sopku Kjučevskaja (4750 m) ze severu

Nejvyšší sopka Kamčatky magicky přitahuje návštěvníky z České republiky a pro většinu z nich je hlavním motivem cesty na Kamčatku právě výstup na tuto jednu z nejvyšších a nejaktivnějších euroasijských sopek. Zatímco v letním období už bylo na Ključevské hodně lidí, počet lyžařů a snowboardistů je minimální.

Výstupová (modře) a sjezdová (červeně) trasa z Ključevskoj – 12. 5. 2002

Na Kamčatku se za skialpovým výletem na Klučevskuju létá v jarních měsících, a nejvhodnějším měsíci jsou duben a květen. Pro výlet na Klučevskuju je nutné počítat nejenom s letenkou a vízy, ale také přihlášením na OVIR a propustkou do pohraniční zóny. Ať už se na Kamčatku letí z Moskvy (či odjinud) přímo nebo s mezipřistáními, při příletu do Elizova je vhodné věřit v krásné počasí. A proč? Při pristání je možné obdivovat nejenom skalní útvar Tři bratři v Tichém oceánu, ale hlavně pásmo pěti sopek na sever od Petropavlovska-Kamčatského. Oblast na jih od Avačinské zátoky se ovšem nenechá výhledy zahanbit, když jsou vidět vulkány Viljučinskij, Mutnovskij, Gorelij a Opala.

Cesta na sever do Ključi

Po příletu na Kamčatku je vhodné se aklimatizovat nejenom na jedenáctihodinový časový posun, ale také na místní drsné podnebí a neuvěřitelné množství ryb. Autobusy do Ključe nejezdí každý den, a proto je vhodné kupovat jízdenky alespoň s dvoudenním předstihem. Cesta na sever trvá velkou část dne, ale je to rychlejší než dříve, kdy se musel řešit trajekt přes řeku Kamčatka. Ten nefungoval, když se daly do pohybu ledy na řece. Do Ključe se v podzním odpoledni, hospody tady nevedou, takže pokud máte štěstí a zastihnete otevřený obchod, můžete koupit aspoň nějaké pivo a jídlo.

Z Ključi směr Klučevskaja

Za předpokladu předchozího rozlyžování se na sopkách v okolí Petropavlovska je v případě dobrého počasí výstup a sjezd z Ključevské možné zvládnout během čtyř dní. První den je (kromě samotného výstupu) asi nejhorší, neboť je nutné se dostat s bagáží co nejblíže sopce. Pohodlnější jedinci se mohou nechat odvézt terénním autem prvních asi sedm kilometrů, v případě dobrých podmínek až 17 km, ostatní vyrazí pěšky. Cesta je úmorná, neboť zmiňovaných prvních 17 km je po rovině těsně nad úrovní Tichého oceánu v černém sopečném písku.

Jeden z vulkanologických domečků mezi Ključí a Ključevskoj

Přístuo ke Ključevskoj byl dost pěšky i po sněhu

Hra mraků kolem vrcholu Ključevskaja

Poté se z černých písků začíná mírně neznatelně stoupat porostem kamenné břízy, která postupně přechází v tajgu. Podkovy (boční krátery sopky ve výšce 600-1500 m) jsou v tuto chvíli neskutečně daleko. Po přibližně 42 km se objevuje bývalá chatka vulkanologů ve výšce 920 metrů. S výjimkou jednoho okna byly ostatní rozbité, uvnitř je neskutečný nepořádek, ale nějak se tam dá v případě potřeby přespat.

Táborníci ze severu Ključevskoj – výška 2070 metrů

Ideální podklad na výstup i sjezd – Ključevskaja ze severu

Svahy Ključevskoj ze severu

Postavit si tábor krytý před padajícím kamením

Druhý den je poměrně krátký přesun do výšky alespoň 2070 metrů, případně až 2700 metrů podle počasí a fyzických schopností skialpinistů. Stan se staví na ledu nebo přemrzlém tvrdém sněhu, kopání záhrabu na severní straně Ključevské je nemyslitelné. Výstupový den je možné zahájit později než v evropských či jiných horách, tj. až po šesté hodině ráno, neboť na Kamčatce je na jaře světlo až do deseti hodin večer. Doporučitelné je použití GPS při výstupu pro záznam trasy, neboť díky obrovským rozměrům je dohledání tábora při sjezdu problematické. Nejrychlejší a zároveň nejbezpečnější výstup je přímo ze severu, v pravé části je totiž místy rozpraskaný ledovec, zatímco vlevo pouze kamenolom.

Z 2070 metrů na vrchol ve výšce přes 4700 metrů

Překonání 2700 výškových metrů je náročné a ubíjející nejenom kvůli výškovému rozdílu, ale také podkladu, po němž se stoupá. U kráteru Ključevské se potom navíc může výstupem unavený člověk snadno přiotrávit sopečnými výpary. Z vrcholu je fantastický panoramatický výhled na severní Kamčatku až na úroveň oceánu, tj. přes 4700 metrů, zatímco jih zakrývá aktivita sopky.

Sklon přiměřený, podklad docela nevhodný, ale ty fantastické výhledy

Sjezd do tábora trvá v optimálním případě kolem čtyř hodin. Sklon svahu je proměnlivý, v horní pasáži dosahuje místy 45 stupňů, dále 40 stupňů, níže se sklon snížuje až na třicet stupňů a méně. Podklad tvoří na vrcholu rozměklý hluboký sníh vlivem aktivity sopky, který se postupně mění v led a přemrzlý tvrdý sníh ve formě různě širokých pásů mezi kamennými poli.

Na vrcholu byla hustá oblačnost, na chvilku do toho vpadlo slunce – severní okraj kráteru Ključevskoj

Sníh ve výšce 2070 metrů během jednoho dne dost zmizel

Do Ključi daleko a na sjezd to nevypadá

Může dojít k situaci obdobné při prvosjezdu v květnu 2002, kdy bylo nutné sejít přibližně 300 výškových metrů ve svahu kolem 40 stupňů na stoupacích železech po čistém ledu. V případě, že v předešlých dnech nenapadnul čerstvý sníh, není možné se do tábora dostat na lyžích. Závěrečný úsek je nutné dojít po sopečných polích bez sněhu pěšky.

Ke Ključevskoj po sněhu, zpátky dost pěšky

Od stanu do Ključi

Z tábora ve výšce 2070 metrů je to do Ključe 56 km, které se bohužel většinou nedají absolvovat na lyžích. V horní pasáží je všude sopečný popel a prach, po nichž se jde pěšky, níže jsou potom kráterký a trhliny vytvarované silným větrem a až 70 cm hluboké, přes něž je jízda na lyžích taktéž víceméně nereálná. Střední rovinatou část z výšky 900 metrů do výšky 70 metrů je možné absolvovat na lyžích. Závěrečných pěších 17 km sopečnými písky 10 m nad úrovní oceánu je hlavně náročných na psychiku.

Ani tady se nedalo na lyžích

Výhled od vulkanologické dřevěnice na Ključevskuju

Cestou do Ključi jsme potkali vězděchod

Upozornění:

Ključevskaja patří mezi nejaktivnější světové sopky, před výstupem je vhodně se informovat u vulkanologů na její nejbližší aktivitu. Na vrcholu je NUTNÉ trávit krátkou dobu a dávat pozor na nadýchání se sopečných výparů! V oblasti panuje většinou špatné počasí se silným větrem a čtyři dny je minimální doba za dobrých podmínek, kdy se dá absolvovat výstup a sjezd na lyžích.

V pozadí jezero u Ključi

Teplota +25 C a před námi hodně velká dálka do Ključi

Kamenný pochod do Ključi byl ve vedru dost vyčerpávající

1. den: Ključ – báza vulkanologů 10 – 920 m, 910 m, 42 km, 10 h
2. den: báza vulkanologů – base camp 920 – 2070 m, 1150 m, 14 km, 4-5 h
3. den: base camp – Ključevskaja – base camp 2070 – 4750 (4850) m, 2680 m, minimálně 12 h
4. den: base camp – Ključ 2070 – 10 m, 2060 m, 56 km, 10-14 h

celkem: nastoupáno 5300 výškových metrů, vzdálenost přes 120 km, 36-41 hodin

vzdušnou čarou je Ključi – Ključevskaja 32 km

stany dostatečně odolné vůči silnému větru nebo místy obyvatelné bázy vulkanologů

Ploskij Tolbačik, Kameň, Bezemjanyj