Medenica (2163 m) – nejvyšší kopec nad jezerem Mavrovo

Vrchol Medenica převyšuje společně se sousedním Govedarnikem (2011 m) a třemi dalšími dvoutisícovkami výrazně okolní kopce v Národním parku Mavrovo. Je tak nejlepším vyhlídkovým vrcholem v této oblasti s dokonalými výhledy na různé horské oblasti Makedonie.

Nad lyžařským střediskem

Z Medenice je krásně vidět i masív nejvyššího makedonského (a zároveň albánského) vrcholu Golem Korab (2864 m), přičemž masív Korabu je od Mavrovské horské oblasti oddělen hluboce zaříznutým údolím řeky Radika (cca 600-700 metrů nad mořem)

Nákres výstupu (modře) a sjezdu (červeně) z Medenice

Makedonie nabízí spoustu krásných pohoří vhodných pro skialpinistické aktivity různorodé obtížnosti. Jedním z ideálních nástupních míst je Mavrovo, resp. největší makedonské lyžařské středísko Zare Lazarevski. Z náhorní planiny v horní části tohoto lyžařského střediska je na tuleních pásech dostupná řada vrcholů od 1900 metrů až po nejvyšší Medenicu (2163 m).

Cesta k Mavrovskému jezeru

Většina cesty je shodná s cestou do nejsnáze dostupného makedonského pohoří Šar plani (Šar planina – Titov vrv). Z  Brna se přejede přes Maďarsko směrem na Bělehrad. Cestou ze Srbska se nezajede do hlavního makedonského města Skopje, ale po silnici E65 se pokračuje na Tetovo. Od Tetova pokračuje typická makedonská dálnice až ke Gostivaru. Dále už se postupně stoupá do hor. Z hlavního tahu na Ohrid se odbočí na horskou silnici směrem na Debar. Přejede se přes hřeben a při klesání do Mavrovi Anovi se otevře výhled na jezero Mavrovo (cca 1200 m podle aktuální výšky hladiny v jezeře).

Spodní část stoupání na Medenicu

Traverz za traverzem k Medenici

Východní kotel z Medenice

Zároveň s výhledem na jezero Mavrovo jsou na jižním okraji jezera vidět hlavní strmější sjezdovky lyžařského střediska Zare Lazarevski. Už z tohoto pohledu je možné odhadnout, zda budou dobré sněhové podmínky i pod hranicí lesa, nebo bude vhodné se na skialpech pohybovat jenom nad lesem.

Z Mavrova nahoru na skialpech nebo lanovkou?

Zarytí skialpinisté určitě otázku z titulku řešit nebudou a budou šlapat rovnou na pásech. Na druhou stranu nechat se vyvézt za ekvivalent 3 EUR (v zimě 2017) přibližně 400 výškových metrů stojí za úvahu i pro ně. My jsme ve skupině zvolili výjezd lanovkou do výšky přibližně 1650 metrů, odkud jsem kousek přejeli a odbruslili k poslední kotvě orientované ve směru západ-východ.

Na levou hranu nad kotlem Medenice

Z lyžařského střediska na Medenicu

Po nasazení tuelních pásů se šlape víceméně po rovině ke dvěma souběžně vedeným kotvovým vlekům směřujícím na jihozápad. O dolní stanice delšího odbočujeme mimo upravenou sjezdovku k výstupu na hřeben nad posledním nefunkčním kotvovým vlekem. Hřebene dosahujeme ve výšce necelých 1900 metrů a po přechodu na západní stranu se před námi otevírá výhled na masív Medenice.

Naše skialpová grupa ve společnosti tří sněžničářek

Cestou na Medenicu mohou občas být i trochu vzdušnější místa

Levá hrana kotle Medenice s výhledem na jezero Mavrovo

Sundáváme tulení pásy a sjíždíme k letní cestě (1560 m) vedoucí od jezera Mavrovo do historické obce Galičnik. Silnice je pod vysokou vrstvou sněhu, takže ji přejíždíme a nasazujeme tulení pásy. Před námi je výstup 600 výškových metrů na vrchol Medenica. Výstupová trasa je naznačena ve fotce modrou barvou. Spodní část téměř do úrovně planiny mezi Medenicou a Govedarnikem může kopírovat letní značenou turistickou výstupovou trasu.

Nejlepší výstupovou trasou (pokud má být celý výstup na tuleních pásech) je pokračování na levou hranu širokého východního kotle z Medenice. Zatímco v kotli je místy sníh navátý, hrana a svahy směrem na Govedarnik jsou částečně oddáté. Sněhu je ale dostatek, takže až na vrchol vycházíme na tuleních pásech.

Sjezd z Medenice

Za krásného počasí se z vrcholu nikomu nechce, protože nabízený panoramatický výhled je fantastický – všude samé hory včetně nejvyššího makedonského masívu Korabu. Následně je pro sjezd k dispozici několik variant. Aktuální podmínky jsou takové, že strmé terény přímo z vrcholu do kotle jsou na tvrdém zledovatělém podkladu. Kromě toho jsou v lyžařsky zajímavých částech hřebene dost velké převěje.

Relaxace na vrcholu Medenice

Sjezd na pomezí slunce a stínu

Sjezd z Medenice na sever

Výstupová trasa je sjezdově nezajímavá, takže jako správné „konzervy“ volíme sjetí kolem kotle severním stmějším úsekem ve stínu. Po najetí do kotle je před námi celá pláň na jeho dno. Krátký úsek po rovině překonáváme rychle a jsou před námi široké pláně až dolů k silnici. Celý sjezd je parádní, a tak nikomu ani nevadí, že opět nasazujeme tulení pásy.

Zatímco na severním svahu jsme ve stínu, na pozadí slunce pálí o sto šest

Návrat do Mavrova

Od silnice stoupáme k hřebenu nad lyžařským střediskem Zare Lazarevski. Po dosažení hřebene sundáváme tulení pásy a následuje krásný dlouhý sjezd plání k dolním stanicím kotvových vleků. Pár desítek metrů musíme nastoupat pěšky, abychom u koncové stanice sedačky z Mavrova mohli nasadit lyže na závěrečný sjezd. Vzhledem ke sněhovým podmínkám sjíždíme důsledně jen a pouze po sjezdovce, protože ve volných terénech není dostatek sněhu na zakrytí různých terénních nerovností.

Sjezd z Medenice na sever

Pláněmi do údolí k silnici na Galičnik

Pohodové lyžování z Medenice

Skialpinistický výlet na Medenicu je možné za krásného počasí doporučit každému od úplných skialpinistických začátečníků až po pokročilé (ti budou alternovat sjezdovou trasu).

Koncová stanice dvojsedačky z Mavrova – krátký sjezd na planinu mezi kotvové vleky – na tuleních pásech do 1900 m, sjezd na letní silnici do historické vesnice Galičník (1560 m) – výstup na Medeinu (2163 m) – sjezd k silnici – výstup do 1900 metrů a sjezd přes lyžařské středisko až kousek nad Mavrovské jezero ke konci sněhu

ubytovací kapacity a restaurace v Mavrovu. Restaurace jsou i v horní části lyžařského střediska.

Govedarnik (2011 m), několik bezejmenných vrcholů kolem střediska Mavrovo s výškou v rozmezí 1800-2100 m