Ještěd – trasy Kolem Matterhornu a Úvozem

Kamarádi z našeho klubu Skialp Ještěd za podpory Nalehko.cz a outdoorové značky Rab, si každý rok dávají práci s trasováním a značením těch nejhezčích výstupových tras na naši jedinečnou libereckou dominantu. Ve spolupráci s Ještědským skialreálem jsou veřejně známá pravidla – tzv. desatero, podle kterého se skialpinisti mohou pohybovat i na oficiálních ještědských sjezdovkách. Málokdo pak ale ví, nebo si zjistí, že na ještědský hřeben, vede několik mnohem malebnějších cest a tras, než jen přímočaře po sjezdovce.

Výstup trasou Kolem Matterhornu

Začátek bývá vždy stejný – musíme se nějak pod Ještěd dostat. Ať už přijedete tramvají, nebo parkujete na jednom z oficiálních placených parkovišť (poplatek 100 Kč/den) vždy staneme na úpatí severovýchodně orientované sjezdovky Nová Skalka. Na tuto trasu ale pokračujeme spojnicí vpravo tzv. Beranovou trasou (v její polovině do lesa nastupuje první trasa po lesní cestě, která by nás vyplivla do sjezdovky Liberecká). Když budeme pokračovat dál, dovede nás ke spodní stanici lanovky na Ještěd (toho času v odstávce po podzimní tragické nehodě jedné ze dvou kabin). A tu se nám otevírá několik možností.

Úplně vlevo tedy máme tradiční Libereckou sjezdovku, v pracovní dny odpoledne již není v provozu (pokud zrovna nejezdí rolba) a vystoupáme po ní plynule až na Černý vrch (950 m). Kdo chce víc adrenalinu, přejde na vedlejší černou sjezdovku Slalomák, kde se dají mimo provoz nádherně trénovat cik caky, anebo ve zmrzlejších dnech třeba i výstupy na mačkách a s lyžemi na batohu.

Kdo si ale brousí zuby na výhledy, protože je zrovna třeba jasno, nebo svítí měsíc, nebo je inverze, (a taky je dostatek sněhu) stočí to hned u spodu lanovky vpravo do lesa a vydává se lesními cestičkami po trase Kolem Matterhornu nebo Úvozem. Když je v lese méně sněhu, dá se vyjít po sjezdovce a poté se napojit na trasu vrstevnicí, buď v půlce, anebo pak ještě výš na konci červené sjezdovky. Traverzujeme lesní cestou a značení nebo vyšlapané cestičky nás převedou přes svodidla a silnici vedoucí na Ještěd. Pozor, silnice bývá často posypána, takže to je mnohdy na sundání a přenesení lyží!

Prodereme se houštím a už stojíme mezi skalními útvary. Zde již neomylně vedou vyšlapané cestičky, které nás za dostatečné sněhové pokrývky vyvedou až na vrchol skal přímo na lyžích. Ve vyšší poloze obvykle sníh bývá a výhled ze skal ať už na Liberec nebo na ještědský vysílač, stojí za to. Ze skal bývá už zpravidla vyšlapaná cesta kouskem lesa a dál úpatím na ještědské kameny a pod hlavní lanovkou, kde obkroužíme vrchol a můžeme se tak dostat přímo k hotelu.

Vrcholové kameny bývají málokdy sjízdné, já to ještě nezažila, takže dolů bud na pásech do trasy Úvozem, nebo opatrně po silnici v botech (bývá posyp). Od parkoviště na Ještědce se dá opět pokračovat na pásech a závěrečné sejmutí pásů probíhá na Černém vrchu – červené turistické značce, kde si pro sjezd úplně dolů můžeme vybrat z několika sjezdovek.

Trasa Úvozem se liší v horní části od Malého Matterhornu

V horní partii kopce se trasa Úvozem liší v odbočce, kde musíme lesní cestou doleva přetraverzovat konec sjezdovky Pod Lany a značení nás nasměruje nahoru k přechodu silnice. Tam už se objevujeme ve svahu pod ještědskými kameny a poměrně hezkým výstupem přes ještědské kameny až nahoru k vysílači.

Sjezdy z Ještědu

Cestu dolů je nejideálnější zvolit některou ze sjezdovek. Já mám nejraději Libereckou nebo pro trénink techniky na tankodromu rovnou Pod lany. Dole záleží opět na nás a na podmínkách kudy zvolíme druhé, třetí nebo i čtvrté kolo výstupu. Pokud už pospíchám na tramvaj, nejrychlejší sjezd se nabízí Novou Skalkou.

Po nějakých třech výstupech a kombinací tras můžeme nastoupat krásných +1200m převýšení a užít si jak sjezdy v prašanu na Pláních, tak různě náročné sjezdovky. Na jediný výstup můžeme dosáhnout maximálně lehce přes +450 metrů výškových od spodní stanice lanovky, až na samotný vrchol Ještědu.

chata Pláně, Ještědka