Kamčatka je proslulá velkým množstvím činných a neaktivních sopek pokrývajících celý poloostrov. Nejblíže k Petropavlovsku-Kamčatskému je aktivní sopka Avačinskaja vypínající se téměř z úrovně hladiny nedalekého Tichého oceánu.
Rusko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Základní trasa
Podrobný popis
Na Kamčatku se za skialpovým i výstupy na aktivní a vyhaslé sopky létá většinou v jarních měsící od konce března do konce května. Pro výlety na většinu z kamčatských sopek je potřeba počítat nejeno s letenkou a vízy, ale také přihlášením na OVIR a případně propustkou do pohraniční zóny. Ať už se na Kamčatku letí z Moskvy (či odjinud) přímo nebo s mezipřistáními, při příletu do Elizova je vhodné doufat v krásné počasí. A proč? Při přistání je možné obdivovat nejenom skalní útvar Tři bratři v Tichém oceánu, ale hlavně pásmo pěti sopek na sever od Petropavlovska-Kamčatského. Oblast na jih od Avačinské zátoky se ovšem nenechá výhledy zahanbit, když jsou vidět vulkány Viljučinskij, Mutnovskij, Gorelij a Opala.
Pod sopku Avačinskaja autobusem nebo maršrutkou
Z letiště v Elizovu se můžeme nechat autobusem 106 zavézt k odbočce na Suchoj rečku po severní cestě Elizovo-Petropavlovsk. Pohodlnější možností je využití služeb mikriku, jež nás doveze ještě o několik kilometrů dál, což ušetří část pochodu rovinou po břehu v těchto místech vodnaté řeky. Klikatícím se korytem řeky jdeme po rovině směrem k sedlu mezi sopkami Korjakskaja (3456 m) a Avačinskaja. Březovými lesy minimálně nabíráme výšku a při jejich konci sledujeme sloupy bývalého elektrického vedení, jež vedou k bývalé chatové základně. V současné době je v údolí mezi Avačinskou a Korjakskim několik samostatných chat či základen, které je možné objednat na přespání. Za špatného počasí je vhodnější si k přesunu pod vulkán Avačinskaja objednat rolbu a zbytečně se nevyčerpávat přesunem.
Od chatové základny na vrchol Avačinské
Od chat začíná výstup na Avačinskou, kdy nejprve po rovině šlapeme k výraznému bočnímu hřebínku. Po něm začínáme stoupat na lyžích, přičemž v jarním období můžeme narazit na sloupky s plechovými značkami vyznačujícími letní turistickou stezku k vrcholu. Dojdeme k horní části rozsáhlého kruhového valu kolem celé sopky. Odtud se nabízí možnost pokračovat více trasami. Tady je uveden klasický výstup.
Výše se na svazích Avačinské stoupá na mačkách, případně i s cepínem
Pokračujeme po letní turistické stezce, jež po bočním hřebínku vede k severní straně samotného konusu sopky. Po ní nebo ještě více východním směrem potom následuje výstup klasickou cestou do oblasti vrcholového kráteru. Z této strany je to také mnohem bezpečnější z hlediska sopečných sirných výparů, neboť vítr vane obvykle směrem k Petropavlovsku-Kamčatskéhmu. Dostatečná vrstva sněhu je z této strany až ke hraně kráteru, jehož střední část je „ucpaná“ a sopka si čmoudí převážně po obvodu.
Na okraji kráteru Avačinské
Procházka po okraji kráteru Avačinské
Nahlédnutí do čoudícího kráteru Avačinské
Sjezd ze sopky v horní části víceméně kopíruje výstupovou trasu, po dosažení úpatí konusu je možné přejet na začátek jednoho z dlouhých údolí, jímž po silně zledovatělém sněhu následuje rychlý sjezd až na úroveň chatové základny.
Sjezd z Avačinské v podání Pažouta
České prvosjezdy: Jaroslav Gerža za doprovodu Karla Toráče duben 2002, první opakování o den pozdějí Petr Novák, Jan Pala a Natalia Zhukovets duben 2002.
Pod vrcholovým kuželem Avačinské je kousek pláň s výhledem na vulkán Korjakskiji
Přístup na začátek
Ubytování a jídlo
prijut Tri vulkana
Další túry v okolí
Korjakskij (3456 m), Uglovaja (2376 m), Kozelskij (2250 m)
