Arménský Teqsar (2880 m) na skialpech

Před odjezdem do hor jsme se byli trochu protáhnout na jediné umělé stěně v Arménii – Boulder Town, která se nachází v centru Jerevanu. Stěna se stále rozšiřuje, a pokud máte v úmyslu jet do Arménie a povalují se Vám někde volné nevyužité chyty, ozvěte se, zda by bylo možné je dovézt do Jerevanu.

V Hermonu byl první sníh od nás několik set výškových metrů daleko, takže původní nápad se ještě večer důkladně vyvětrat rychlým skialpovým výstupem a sjezdem za svitu čelovek, vzal rychle za své. Místo lyží jsme se tak věnovali gurmánským aktivitám a místnímu pivu.

Po důkladné snídani jsme se autem přesunuli k Mhkitarem předpokládané výstupové trase na 2880 metrů vysoký Teqsar. V dolní části kuloáru nebyl žádný sníh, takže by se muselo pěšky a závěr už zespodu vypadal dost strmý na to, aby bylo možné vylézt na vrchol na lyžích. Spíše by se hodily stoupací železa a cepín, které jsme s sebou neměli. Tuto variantu jsme proto zavrhli a autem se přesunuli do bočního údolí směrem k vesnici Goghtanik, odkud vede na Teqsar klasická výstupová trasa.

Z auta jsme ve výšce přes 1700 metrů vystoupili rovnou na sníh. Nacvakli se do lyží a začali volným tempem mírně zvlněným terénem stoupat na hlavní hřeben v ZV směru. Sníh nebyl úplně sedlý, a už při výstupu mírnými svahy se pod lyžemi ozývaly charakteristické zvuky… Proto bylo jasné, že sjezdová trasa bude stejná jako výstupová, tj. po bočním hřebenu a následně dolů.

Po dosažení první vyvýšeniny v hřebenu ve výšce asi 2450 metrů ještě chvíli svítilo slunce, načež se z jihu začaly valit mraky a začalo hustě sněžit. Rozhodli jsme se pokračovat dále, dokud bude ještě dostačující viditelnost. Toto rozhodnutí bylo podpořeno tím, že sjezdová trasa měla kopírovat výstupovou, měli jsme GPS a na hřebenu nehrozilo lavinové nebezpečí.

Výsledek? Cestou po hřebenu jsem vzdáleně uvolnil lavinu v severních svazích ve výšce asi 2600 metrů a kvůli husté oblačnosti ve vrcholové oblasti jsme výstup otočili ve výšce necelých 2700 metrů. Lavinový batoh ABS Vario 32 jsem tak nevyužil. Při sjezdu jsme vyzkoušeli odtrh laviny a pokračovali dále dolů. Pod 2100 metrů byl sníh už vlivem vyšších teplot a bezvětří poněkud mokrý, takže sjezd na úzkých skialpových lyžích nebyl zdaleka ideální.

Samotný Teqsar i jeho okolí nabízí řadu zajímavých výstupů i sjezdů na skalpech, jen je potřeba, aby sněhová pokrývka byla poněkud stabilnější. Sklony jsou od mírných (klasická výstupová trasa využitá námi) až po značně přesahující hranici 40 stupňů. Převýšení z údolí na vrchol přitom přesahuje tisíc výškových metrů. Příště akorát vybereme lepší sníh.

Amul (2988 m) – arménská vyhlídková skialpová túra nad sedlem Vorotan