Pohyb na tuleních pásech s využitím lyží nebo splitboardu zažívá v posledních letech exponenciální rozmach. S tím souvisí i vývoj výstroje využitelné pro tyto aktivity ve sněhem pokrytých horách. Pro co nejlepší zážitek z výletů jsou kromě jiného důležité i hole jak pro výstup, tak pro sjezd. Uvedeme si základní rozdělení a parametry holí vhodných pro pohyb na sněhu.
Obecně se u skialpinistů můžeme setkat se třemi typy holí – jednodílné a poté dvou nebo třídílné teleskopické. Každý typ těchto holí má svou oblast použití, výhody a nevýhody. Ve skialpinistickém pravěku se začínalo klasicky s neskladnými bambusovým holemi s velkými kotouči proti boření do sněhu. Od té doby vývoj výrazně pokročil do současných tří variant holí:
Jednodílné hole – jsou doménou skialpinistických závodníků a fitness skialpinistů. Jednodílné hole jsou obvykle výrazně delší než standardní nastavení vícedílných holí, neboť u závodníků a fitnessáků je hlavní důraz kladen na co nejrychlejší výstup, k čemuž pomáhají delší hole. S tím souvisí i poutka, která jsou vždy používaná a v rovinatých úsecích závodů při bruslení mohou být hole používány stejně jako na běžkách. Při sjezdu se hole chytají níže za prodloužené rukojeti. Košíčky na holích jsou asymetrické pro maximální účinnost záběru na tvrdém sněhu
Dvoudílné hole – v současné době jsou nejvíce rozšířené mezi tradičními skialpinisty a lyžařskými turisty. Obvykle umožňují nastavení délky pro výstup a sjezd v rozmezí přibližně 110 až 145 cm. Klasické zámky s vnitřními kónusy jsou dnes na ústupu, a místo nich se používají rychloupínáky podobné jako u kol nebo vnější otočné prstence. Dvoudílné hole mají pouze jeden zámek, tj. při dlouhodobém použití je menší šance, že se něco pokazí. Pro skialpinismus jsou dostatečně skladné a není problém je při výstupu strmým svahem přidělat k lyžím na batohu, když je v ruce cepín.
Třídílné hole – byly dříve standardem pro skialpinistické a splitboardové použití. V dnešní době jsou rozšířené hlavně mezi splitboardisty, kteří je potřebují při sjezdu upevnit na batoh tak, aby z něj co nejméně přečnívaly. Při četné manipulaci s nimi (několikrát úplné složení a rozložení během dne) je potřeba, jim věnovat zvýšenou starost – pokaždé je rozebrat a nechat uschnout.
Nejrozšířenějšími materiály pro samotné hole jsou hliník a karbon, přičemž karbonový bývá často spodní díl. Pro dobrý zážitek z výletu je důležité tvarování rukojeti a její materiál, případně, zda zakončení rukojeti je prodloužené coby provizorní ochrana prstů při pádu a zároveň pomůcka pro přepínání různých výškových nastavení pat vázání. S rukojeťmi souvisí i jejich prodloužení využitelné pro traverzování, kdy se snadno přechytne hůl níže. Pro pohyb nahoru i dolů jsou nepostradatelné dostatečně velké kotouče a provedení hrotu holí.
Na co si dát pozor při pořizování holí pro skialp nebo splitboard?
- Ergonomičnost rukojeti a její tvar, případně „zobák“ částečně chránící prsty proti odření při pádu a využitelný pro snadnější přepínání „podpatků“ vázání
- Prodloužení rukojeti pro přechytávání při traverzech
- Provedení poutek holí, i když se většinou nepoužívají!
- Způsob provedení prodloužení rukojeti pro traverzování strmějších svahů a pro přechycení při krátkých sjezdech – jak je řešeno uchycení, délka, apod.
- Zámky u dvou a třídílných holí, u rychloupínacích možnost jejich dotažení
- Hmotnost, pevnost, ohebnost holí
- Velikost kotoučů, případně výměnné kotouče s různými velikostmi
- Hrot hole a obecně spodní část hole – uzpůsobení pro snadný průnik do sněhu
- Dostupnost náhradních dílů! Skialpinistické hole, nebo alespoň jejich spodní díly a kotouče mohou být v závislosti na použití považovány za „spotřební“ zboží, neboť při pádech, zachycení o kořen či zapadnutí konce hole mezi kameny může docházet k ohnutí nebo zlomení spodního dílu.
