Zimní část I. Mezinárodního kurzu horské medicíny 2016 pod záštitou UIAA/ICAR/ISMM se uskutečnila v Krkonoších na Dvoračkách na přelomu března a dubna. Čím se tato první část vyznačovala? Se samotnou teorií se účastníci seznámili z dodaných studijních materiálů, takže v Krkonoších byly přednášky interaktivní s maximálním zaměřením na praxi v terénu.
Hlavní organizátorce Kristině Höschlové se při přípravě prvního kurzu horské medicíny podařilo zajistit špičkové zahraniční přednášející a vedoucí praktických workshopů – Emmanuel Cauchy (jeho kniha) z Chamonix, Lorenzo Introzzi (Varese a Val Gardena, Itálie), Dominique Jean (Univerzita a Univerzitní nemocnice v Grenoble, Francie) a Jean-Marc Bertrand (lékař horské letecké záchrany Mt. Blanc Helicopters, Avoriaz, Francie). Emmanuel navštívil Českou republiku vůbec poprvé, a přestože je zvyklý na velehory v okolí Chamonix, tak se mu líbily i Krkonoše. Emmanuel i Lorenzo se velice rychle naučili česky objednávat piva a jediné, co je trochu překvapilo, byl sobotní oběd, kdy byly jako druhý chod „buchty na pare“.
Zahraniční přednášející doplnila Jana Kubalová (Předsedkyně Lékařské komise ČHS, víceprezidentka Společnosti horské medicíny a lékařka Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje) a Iva Sikulová-Filová (zdravotnická záchranářka, dobrovolná členka horské služby a první žena, která sjela Pallaviciniho kuloár na Grossglockneru). Dominique Jean a Jana Kubalová budou přednášet v závěrečné části kurzu v září 2016.
Proč vůbec vznikl mezinárodně uznávaný I. kurz horské medicíny v České republice vysvětluje hlavní organizátorka Kristina Höschlová: „Díky mým pobytům v zahraničí jsem v roce 2013 dostala nabídku absolvovat Mezinárodní master kurz horské medicíny, který probíhal v Itálii. Kurz mě nadchnul a tehdy jsem se rozhodla umožnit podobné vzdělání mým českým a slovenským kolegům. Tak tedy vzniknul stávající Kurz horské medicíny. Vznikl jen díky neobyčejnému nadšení všech organizátorů, lektorů a instruktorů.“< |
Kompletní záchrana a pohyb v zimních horách
První část kurzu byla zaměřena na komplexní pojetí problematiky medicíny, záchrany a pohybu v zimních podmínkách na sněhu. Tato komplexnost zahrnovala téměř vše, s čím by se mohli účastníci kurzu setkat ať už v horských lyžařských střediscích, na běžkařských pláních, až po náročnější pohyb v alpském prostředí, případně při expedicích do velehor s různými variantami výškové nemoci.
Poslední březnový den začal kurz přehledovým úvodem Kristiny Höschlové, načež byl celý den zaměřen na vyšetřování při záchraně v terénu nejprve teoreticky a poté v rámci workshopu. Každý si mohl vyzkoušet, jak diametrálně velký může být rozdil mezi nemocniční praxí a vyšetřováním za nízkých teplot přes několik vrstev oblečení. Výborné bylo také napravování zlomenin a vykloubenin daleko od civilizace s nemožností rychlého transportu do nemocnice.
Druhý den se pokračovalo v traumatologii v terénu od nácviku na „sucho“, přes tři kasuistiky s těžkými traumaty až po celé odpoledne venku s ošetřováním a nácvikem transportu zraněného z terénu na kanadských saních (ve spolupráci se členy Horské služby Rokytnice nad Jizerou). Mezi dopoledním a odpoledním programem ponechali pořadatelé dvouhodinové volno, aby mohli účastníci využít krásného počasí k provětrání se na krkonošských hřebenech ať už pěšky nebo na skialpech. Stihli to všichni, včetně následného slunění se na terase.
Sobotní záchrana těžce zraněných
Organizátoři v závislosti na vývoji počasí trochu pozměnili program, aby se v sobotním dopoledni zvládlo v rámci přednášek co nejvíce k podchlazení a omrzlinám. Emmanuel Cauchy měl připraveno několik přednášek, v jejichž rámci představil různé kasuistiky podchlazení a omrzlin. U omrzlin jenom z legrace zmínil, že pokud by byl čas, tak má za mnohaletou praxi k dispozici několik tisíc obrázků omrzlin různých části těla v různém stádiu.
1st International MOUNTAIN MEDICINE COURSE in the Czech Republic od KHM na Vimeo.
Na odpoledne byly připraveny čtyři modelové situace se zraněním ve snadno i obtížně dostupném terénu. Byl jsem jedním z figurantů pro simulaci těžkého zranění v oblasti pánve hovořícím pouze anglicky. Z pohledu figuranta bylo zábavné sledovat, jak každá ze čtyř skupin účastníků přistupuje k vyřešení problému v terénu trochu jinak. Někteří se nedokázali vžít do situace, že má být -15 C (reálně na slunci bylo nad nulou), takže přes přítomnost matrace a saní, jsem např. dost dlouho ležel na sněhu. Sobotní večer byl kromě didakticko-kulturního programu vylepšen o sponzorský dar – velkou krabici hořických trubiček (jak je dobrým zvykem i na všech Pelikánových seminářích horské medicíny) od Miry Ouzina Ouzkého.
Lavinová neděle
Celá neděle byla věnována všem aspektům lavin, lavinovým nehodám, lavinové prevenci a lavinové výbavě. Po úvodu věnovanému lavinovému traumatu byla rozsáhlá část věnována vzniku lavin, možnostem přežití v lavině, hodnocení podmínek až po praktické kausistiky, z nichž podrobně probrána byla vlastní zkušenost Ivy Sikulové-Filové s lavinou v bulharské Rile v roce 2006, která skončila vážnými zraněními. Kromě základní lavinové trojice byla prakticky představena i pokročilá výbava – lavinový batoh Pieps JetForce a elektronická „vyhledávací“ sonda Pieps iProbe.
V odpoledním venkovním programu se účastníci rozdělili do tří skupin a postupně se vystřídali na stanovištích, kde důkladně procvičili vše potřebné pro pohyb ve volném zimním terénu s možným rizikem pádu lavin: 1. vyhledávání s lavinovými vyhledávači, 2. sněhový profil a kompresní test, 3. ECT, kluzný blok, Norská sonda, nastavovaný sloup a aktivní testy stability sněhové pokrývky. Vyvrcholením lavinové neděle byla simulovaná lavinová nehoda připravená Ivou Sikulovou-Filovou a členy Horské služby Rokytnice nad Jizerou. Účastníci kurzu měli za úkol komplexní vyřešení lavinové nehody od dohledání zasypaných pomocí lavinových vyhledávačů, stejně tak s hrubým a jemným sondováním, kdy jeden zasypaný nebyl vybaven lavinovým vyhledávačem. Následovalo základní ošetření a transport postiženého na základnu.
Pohyb ve volném terénu pod vedením horských vůdců UIAGM
Krásné počasí od pondělí do středy bylo dokonale využito, kdy horští vůdci Karel Kříž, Vojtěch Dvořák a Petr Giacintov přijeli na kurz, aby přítomné podrobně seznámili s tím, jak se mají pohybovat na sněhu a ledu. Začalo se pohybem na sněhu a ledu se stoupacími železy, cepínem, brždění pádu a pokračovalo se ledovcovou problematikou od chůze, přes přemosťování trhlin až po jištění na sněhu a ledu se záchranou z trhliny.
„Utorok sme začali skialpinistickou túrou na hrebeň Krkonôš a trénovali ďalšie techniky istenia v snehu pomocou kotvy z lyží, cepínu i lopaty, zlaňovanie cez terénne prekážky a ich prekonávanie na lane pomocou prúsika, záchranu z ľadovcovej trhliny a zásady plánovania túry a lyžovania vo voľnom teréne,“ hodnotí úterý Iva Sikulová-Filová. |
Večerní program byl každý den bohatý, ale nejlepší byl zřejmě v úterý večer, kdy čerstvý držitel ceny Fair play Honza Tráva Trávníček přítomné obeznámil se svými zkušenostmi z vysokohorských expedic a možnosti záchrany z vysokých nadmořských výšek, aklimatizací a použitím kyslíku.
Vykopání záhrabu na závěr
Středeční program byl jen dopolední, kdy účastníci pod vedením horských vůdců vykopali záhrab, přípravovali nápoje roztápěním sněhu a procvičili se v pohybu na laně pomocí prusíkových uzlů. Poté se účastníci rozjeli k domovu, aby vstřebali nově nabité vědomosti a mohli se těšit na druhou část kurzu – vrtulníkový výcvik v Německu.
Další průběh I. kurzu horské medicíny je zaměřen na vysokohorskou a expediční medicínu, trauma v obtížném terénu v letních podmínkách, základní horolezecké techniky a technické dovednost k záchraně ve skalách. Ve spolupráci s Horskou službou Jizerské hory proběhne hlavní část od 8. do 14. září 2016 na Jizerce za účasti stejných horských vůdců, instruktorů Singing Rocku (cvičení na via ferratě) a s leteckou společností DSA provádějící vrtulníkovou záchranu v Libereckém kraji.
Názor účastníka po první části kurzu horské medicíny
Tomáš Filip zodpověděl pár otázek k prvnímu Kurzu horské medicíny. Jak jsi se dostal na Kurz horské medicíny? Ke kurzu jsem se dostal tak, že mi kolega (Jan Pala) přeposlal odkaz na stránky kurzu, které jsem si následně pročetl. A pak jsem e-mailem rovnou oslovil organizátorku kurzu a doptal se na pár detailů. Přihlášení proběhlo standardně, přes internet, stejně jako následne platby kurzu a veškerá komunikace včetně dodání studijních materiálů (ty přišly poštou). A proč jsem se přihlásil? Především ze zvědavosti. Přišlo mi zajímave rozšířit si své medicínské znalosti o tuto „okrajovou“ oblast medicíny, která zároveň překrývá větší část mých volnočasových aktivit (pohyb na horách v létě i v zimě, lezení na skalách), dalo by se říci spojit příjemné s užitečným. Jak moc to byl Kurz horské medicíny pro mne přínosný? Trochu předčasné hodnotit, když máme za sebou první třetinu kurzu. Vyjádřím se pouze k této první části. Pokud jde o praktickou část výcviku, hodnotím ji velmi pozitivně. Měli jsme možnost si procvičit, osahat a zažít v různých cvičebních scénáriích snad vše, co lékaře/záchranáře může na horách nejpravděpodobněji potkat. Teoretickou část hodnotím také kladně. Byla věcná, dobře připravená a dlouhá tak, aby byla vstřebatelná, vždy s možností se na danou problematiku doptat. Je třeba dodat, že se očekávají dopředu určité teoretické znalosti k daným tématům. Účastník kurzu si je nastuduje sám, a proto jsme již dopředu dostali přehledový studijní materiál. Doposud jsem spokojený ve všech ohledech s tím, co mám aktuálně za sebou. |
ZÁVĚR
Podle názoru účastníků i organizátorů se první část premiérového kurzu horské medicíny po všech stránkách povedla a je možné očekávat, že podobně dopadnou i další dvě části. Kurz horské medicíny je v rámci České republiky a Slovenska unikátní v tom, že dosud tady nebylo nic podobného organizováno, navíc pod záštitou mezinárodních organizací UIAA, ICAR a ISMM.
Jan Pala se skialpinistickým aktivitám věnuje dvě desetiletí od Kanady přes Evropu, Blízký východ až po východní Asii (Japonsko, Kamčatka). Je autorem knihy Hory a sníh (Jan Pala, Iva Filová a kol., Epocha 2010) a spoluautorem knihy Horolezecká abeceda (Tomáš Frank, Tomáš Kublák a kol., Epocha 2007). Skialpinismus propaguje od metodiky přes kurzy až po přednášky. |
