GIRLS ON SKIS Kateřina Růžičková: Od závodění na sjezdovkách po skialpové výlety

Fotogalerie GIRLS ON SKIS Kateřina Růžičková >>

Od počátků lyžování ke skialpinismu

Obvyklá otázka na začátek – jak, kde a kdy jsi začínala lyžovat?
Ve dvou letech (opravdu ve dvou), jelikož mám o rok a půl starší sestru a ta už jezdila, chtěla jsem dělat všechno, co ona. První „krůčky“ byly určitě za panelákem v Havířově a následně mě táta vzal na tréninky na Armaturku. Tam jsme zpočátku jezdily s mámou, zatímco se táta věnoval starším závodníkům. Dodnes si pamatuji, jak mě poma nadnášela, díky mé váze se jednalo spíš o létání, než lyžování a dostat se vlekem nahoru bez letecké vložky byla výzva.

Za vše tedy můžou rodiče?
Samozřejmě, v lyžařské rodině se s dětmi nediskutuje, kde  chtějí na víkend. Pamatuji si, jak jsem kamarádkám ze školy záviděla Studio kamarád, nebo Mrazíka. V tu dobu jsme vždy lyžovali, lyžovali jsme od listopadu do května, jak jen to šlo. Takže jsme se vždy pár bláznů sešlo na Pradědu na prvním sněhu, bez vleku, byl to zároveň trénink fyzičky.Lyže jsme si nosili na ramenou a za den dali třeba pět jízd. Do května se pak jezdilo na Chopok, nebo Skalnaté pleso, kde byl sníh nejdéle. V létě jsme několikrát absolvovali soukromé soustředění ve Zmrzlé dolině v Tatrách, bydleli jsme na Chatě při Zelnom plese a každý den  šplhali nahoru, abychom za den dali těch 5 jízd. Museli jsme mít se sestrou šílenou kondici.

Táta nás celé léto tahal po horách, pěšky i na kolech, vždy když našel nějaký nový sport, museli jsme jej vyzkoušet. Tak třeba dovezl ze služebky v Rusku něco jako inline brusle, byla to v podstatě deska s kolečky a na to namontoval vázání. Tenkrát byla na Lysou nová asfaltka, tak jsme to jeli vyzkoušet. Skončilo to na chirurgii se sešitým kolenem sestry a máma nám to (aspoň myslím) zakázala. Ale určitě jsme měli první inliny na Ostravsku. Táta (Líťa) byl svéráz a dodnes si jej lidi pamatují a občas si o něm někdo přijde popovídat. Tenkrát totiž lyžovali Srdcaři. Vlastně to byli skialpinisté, hodili si lyže na batoh k lyžákům a vyšlapali na Lysou, či Chleb ve Vrátné a sjeli si to. Nebo se táhli s vybavením vysoko za sněhem a tam pak otočili několikrát kousek zbylého sněhu. Vleků moc nebylo a fronty byly o víkendech dlouhé. Nás jako děti tahal sebou, klidně nás nosil obě najednou, aby si zatrénoval. Jedna seděla v sedačce a druhá za krkem. Dnes se to prodává ve formě zátěžových vest a přitom si stačí udělat děti.

Jakých výsledků jsi dosáhla v závodním lyžování?
Jsem ze tří dětí a všichni jsme jezdili celostátní závody do desítky. Takže mám medaile z přeborů i Mistroství republiky. Mám jednu zlatou z Mistroství ČR v Super-G, nebo bronz z Přeboru ČSFR v kombinaci. Brácha Marek je stejný ročník jako Ondra Bank a léta se držel na podobné úrovni, má několik jeho skalpů, jenže většina závodních lyžařů s tím končí kolem puberty. Měla jsem ještě jednu závodní vlnu v Masters, před deseti lety jsem trochu potrénovala. Následně jsem na Světových hrách masters 2010 ve slovinské Kranjske goře získala 2 zlaté a jednu stříbrnou ve své věkové kategorii. Jenže jsem si v tréninku utrhla křížový vaz v jednom a po čtyřech letech i v druhém koleni. Po takové zkušenosti se mi už závodit nechce, slalom je výzva, ale kolena v 45ti nedrží jako ve 20ti.

Po skončení první  závodní kariéry v 19 letech jsem se tři zimy věnovala učení lyžování v JPK v Harrachově, což mě teprve naučilo „hezky“ lyžovat. Měla jsem na starost metodiku a výuku instruktorů a o pluhu se mi i zdálo. Pluh je základ všeho a není divu, že i světová špička se k němu občas vrací.

Kdy a proč jsi přesedlala ze sjezdovek (nebo běžek) na skialpinistické lyže?
Skialpy se mi líbily už dlouho, je to spojení fyzické námahy a za odměnu parádní sjezd. Jenže se to nedá dělat s malými dětmi. Takže jsem „přesedlala“ jakmile odrostly. V zimě jsme od rána do večera v práci, máme otevřeno 7 dní v týdnu, takže mohu v 5 ráno vyrazit na kopec a v 9 být v obchodě. To je výhoda bydlení na horách.

Nepočítám si výstupy na Lysou, ale minulá zima byla nádherná a dlouhá. Dali jsme i několikrát Smrk a jiné kopečky v okolí. Máme na fb skupinu Beskydy na skialpech, kde se lidi domlouvají na společných výstupech. Už jsem tam našla pár parťáků, co umí chodit nejen do kopce, ale nemusím je čekat cestou dolů. Při čekání mi mrznou ruce i nohy, vlastně nemám ráda zimu a musím se hýbat, abych neumrzla. Při lyžování na sjezdovkách je zima cestou dolů i nahoru, proto chodím raději na skialpy. A taky ticho v pět ráno v zimním lese, jen my a „medvědi“.

Jaké byly tvé oblíbené terény ve skialpinistických počátcích?
Jako úplně první jsem šla na Bílé jižní sjezdovku, chtěla jsem si to vyzkoušet a nikde jinde nebyl sníh. Sjezdovkám se ale vyhýbám, jako lyžař vím, jak může být skialpinista za zatáčkou nebezpečný element. Navíc je to strašná nuda. Vlastně jen alternativa, když nikde jinde není sníh a pak se musí výstup stihnoutnež pustí lanovky. Stejně není nic hezčího, než východ slunce na kopci. V zimě je velmi často inverze, takže vycházíte potmě v mlze a pak přijde svítání a dostanete se nad mraky.

Na Lysou se dá jít z několika stran a ze Zlatníku, či Papežova si to mohou dovolit i skoro nelyžaři, jelikož sjezd po asfaltce zvládne snad každý. Proto právě tam směřujeme kurzy pro začátečníky, které už několik let pořádáme i díky naší půjčovně v Ruma sport, která je dnes už perfektně vybavená. Ale na Lysou z Papežova si může troufnout i začátečník sám, tedy s kamarády, rozhodně bych nechodila sama, vždy se může něco stát. Díky rezervačnímu systému na www.rumasport.cz se dá vybavení rezervovat na míru předem a vše potřebné se vysvětlí během zkoušení.

Pohybové aktivity mimo lyže

Jakým aktivitám se věnuješ kromě skialpinismu?
Předpokládám, že se ptáš na sport, jelikož aktivit mám spoustu. Celoročně hrajeme 2x týdně tenis, v létě občas beach, každý den chodím (občas běhám) se psem a cvičím. Musím, jelikož vždy když přestanu, začne mě něco bolet. To je úděl lidí, co se hýbali odmala. Od roku 2010 jsem certifikovaný horský průvodce a 1-2x ročně vyjíždím na zájezdy s klienty CK Alpina.

Kolik dnů ročně se věnuješ pohybu na lyžích a jiným cestovatelským nebo horským aktivitám?
Odjakživa jsem chtěla bydlet na horách a věnovat se tomu denně. Bydlím skoro v lese a jsem v něm každý den hodinu až dvě. Takže 365 dní minus možná 10, kdy jsem třeba nachlazená. Ale pes musí ven denně aspoň na chvíli, jste-li líní, pořiďte si psa, který potřebuje intenzivní pohyb.

Kde a s kým na lyžích?

Podle čeho si vybíráš místa, hory, výstupy a sjezdy?
Pokud místo neznám, ráda jdu s někým, kdo už tam byl, ale není to podmínkou. Pokud jdeme s někým novým, vybírám podle náročnosti sjezdu, s ohledem na jeho schopnosti.

S jakými parťáky jsi jezdila a jezdíš? Je to čistě mužská záležitost, nebo jsou ve skupině i další ženy?
Mám kamarády i kamarádky, nejlepším parťákem je můj manžel, jelikož je po ruce a umí to, nebo pes, ale do hlubokého sněhu bych ho nebrala. Propadá se. Do hor a nejen na skialpy ráda chodím s lidmi, co jsou v pohodě a mohu se na ně spolehnout. Když vám někdo lidsky nesedí, nepůjdete s ním na kopec.

Které sjezdy patří mezi tvé nejoblíbenější? Jsou mezi nimi i některé, které je možné označit za velmi strmé?
Miluji strmé sjezdy, moc jich tady v Beskydech není, ale dají se najít. Nebudu uvádět místa, jelikož nechci, aby tam chodilo moc lidí. To se nedělá.

V jakých nejvyšších nadmořských výškách jsi dosud lyžovala a jak to na tebe působilo?
Nejvýš jsem lyžovala na Pitztalském ledovci, to je 3400, ale člověk tam vyjede lanovkou a rychle sjede dolů. Sama jsem byla nejvýš na marockém Jebel Tubkal v 4150 metrech a už se mi těžko dýchalo a to jsme šli pěšky.

Používané vybavení

Jaké lyže, vázání a obecně vybavení jsi používala ve svých začátcích?
Jelikož mi 2 roky byly před 44 letmi, tak nenajdu ani žádnou fotku, začínala jsem určitě v kožených botičkách, ale už v pěti jsem měla přeskáče Dolomiti, co táta dovezl z dovolené. Najdu fotku a Blizzardy s bezpečnostním vázáním. Skialpové začátky byly na deskovém vázání z naší půjčovny, dnes mám a taky většina lyží z půjčovny pinové vázání

Co používáš dnes a proč?
Nyní Mám žluté Blackcrows, ale lyže si vybírám podle momentálního sněhu, jiné do prašanu a jiné na zmrzlý sníh. Na zmrzlý jsou lepší úzké lyže, do prašanu široké, je to jednoduché. Boty mám Scarpy, vytvarované na nohu, ale letos si chci pořídit nové, boty se za posledních pár let hodně vyvinuly a stojí za to, jich pár vyzkoušet.

Co preferuješ u oblečení?
Na skialpy rozhodně Ortovox, je v něm vlna ve všech vrstvách, která zajistí tepelný komfort a je velmi odolný proti oděru. Navíc všechny věci, co nosím na skialpy využívám i při procházkách v lese, chodím v dešti a větru a tak se mi investice do kvalitních materiálů denně vrací.

Lavinová prevence

Jaké jsou tvé zkušenosti s lavinovou prevencí?
Absolvovala jsem několik kurzů (jsem Horský průvodce) a lavinové sady v zimě půjčujeme, sama je ale na Lysou a okolo  nenosím, pokud by samozřejmě nebyla lavinová předpověď, což v minulých letech nebyla. Máme od Ortovoxu i lavinové batohy. K horám cítím velký respekt a chci na ně chodit ještě dlouho. Byli jsme třeba týden lyžovat ve Francii a celý týden byla lavinová 5, tak jsme prostě do terénu nešli, i když mě to velmi lákalo. C´est la vie. Až pojedeme na Kamčatku, určitě si vezmu batoh i set.

Jaké používáš lavinové vybavení?
Máme sety od Ortovoxu a Piepsu.

Ve strmějších terénech může docházet častěji k výskytu lavin, jaká je tvá prevence?
Sleduji počasí a upozornění HS, ve všech lokalitách jsou lavinové předpovědi a je třeba se podle nich řídit.

Máš nějaké osobní zkušenosti s lavinami?
Díky bohu ne.

Motivace pro další ženy a možné plány do budoucna

Co by jsi doporučila ženám, které by se chtěly posunout v lyžování na vyšší stupeň?
Jezdit co nejvíc dnů v roce. Jezdit v různých podmínkách, i v noci, měnit místa, svahy, lyže. Ani výuka dětí není ztracený čas, každý pohyb na lyžích vás posune dál. I třeba bigfooty jsou zajímavá zkušenost. Nebo si zkuste sjet sjezdovku na běžkách, na jedné lyži, pozadu, občas si skočit, vjet do slalomu, do muld. Já prošla spoustou tréninků s různými trenéry a nejvíce se naučila lyžovat, když jsem to učila jiné.

Na co by si měly dát ženy hlavně pozor?
Na horaly? Na horách není rozdíl mezi ženou a mužem, snad jen, že chlapi mají lepší fyzičku, ale laviny a přecenění sil hrozí všem.

Jaké jsou tvé sny nebo plány, kde by jsi chtěla lyžovat?
Heliskiing třeba v Gruzii, nebo někde jinde, ale klidně si to vyšlapu po svých. Ale proč někam jezdit, když bude na Lysé pár metrů sněhu, budu plně spokojená za domem.