Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro TuleníPásy.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o zimních túrách, vybavení či více rozhovorů. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy se sportovní outdoorovou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce TuleníPásy.cz
Ve východní části Podkarpatské Rusi, která v letech první republiky byla součástí Československa, jsou nejvyšší vrcholy celé Ukrajiny. Nejvyšší hory jsou v Černohorském hřebeni s Hoverlou (2061 m) v čele. Zatímco na nejvyšším hřebeni je možné provozovat skialpinistické aktivity, hlavním centrem freeridu je protilehlá polonina Svidovec, kde se v dohledu nejvyššího vrcholu Bliznica (1880 m) v půlkruhovém údolí nachází lyžařské středisko Dragobrat.
Do bývalého nejvýchodnějšího cípu předválečného Československa je možné se dostat po vlastní ose, kombinací vlalů a autobusů, kombinací autobusů, a nebo přímo s lyžařským zájezdem cestovní kanceláře. Nejlepší je dojet do města Jasiňa, které je ideálním východiskem do nejvyšších ukrajinských hor. Z údolí řeky Tisy nevede na Dragobrat standardní asfaltová silnice, jakých jsou plné například Krkonoše, ale poněkud krkolomná kamenitá (pokud není sníh) cesta. K výjezdu do lyžařského střediska je tak nejlepší použít náklaďák upravený na přepravu osob, tedy „vachtovku“ či „gruzovik“. V případě malé skupiny může stačit i klasický gazik (UAZ připomínající džíp).
Lyžařské středisko Dragobrat se v posledních letech významně moderznizovalo, takže přibily dvousedačkové lanovky. Celkem je v současné době na Dragobratu šest vleků – dvě dvousedačky a čtyři kotvy. Ubytovací kapacity jsou rozsáhlé od klasických ukrajinských dřevěnic až po šílené novostavby (architektonická podobnost s takovým Špindlerovým Mlýnem je čistě náhodná…). Kromě několika upravovaných sjezdovek jsou všechny terény mezi nimi ponechány bez úpravy. Stejně tak cokoli dále od vleků.
Možností na freeride jsou nepřeberné jak s přímou dostupností z vleků, tak v případě krátkého přechodu po hřebenu ať už pěšky nebo na stoupacích pásech. Jelikož samotná hrana hřebene bývá často vyfoukána na tvrdý podklad, je možné k nástupům sjezdů dojít ve skeletech. Terény mají různý sklon, který může být na mnoha místech krásně proměnlivý.
Kdy vyrazit: Leden – březen, podle aktuálních sněhových podmínek i dříve nebo naopak později na jaře. Cesta na Ukrajinu: S zájezdem CK Alpina nebo individuálně vlastním autem, případně kombinace vlaku a autobusu. Ubytování: Přímo na Dragobratu je řada ubytovacích kapacit, stačí si jen vybrat.
Pokud je nad hranicí lesa nepřízniví počasí (hustá mlha doprovázená silným větrem), nabízí se sjezdy v poměrně řídkém lesním porostu. Dojezd v takovém případě závisí pouze na sněhových podmínkách, jak hluboko do potočního koryta se může sjet. V takovém případě je ovšem pro návret nahoru do civilizace mít s sebou stoupací pásy. Dalšími variantami výletů mimo lyžařské středisko je výstup na nejvyšší vrchol Bliznica (1880 m) nebo sjezdy a výstupy z nížších okolních zaoblených vrcholů do táhlých údolí.
Sedačkové lanovky vedou na vrchol Stoh (1200 m) a do sedla Peremyčka (1400 m) s možností celodenní permanentky (300 hřiven) nebo placení jednotlivých jízd. Kromě vleků je k objednání rolba pro catski, kdy je možné se nechat vyvézt do některé z oblastí dále od Dragobratu. Pozor na lavinové nebezpečí, neboť většina svahů poloniny Svidovec je travnatých. Jejich sklon sice nedosahuje sklonů svahů a terénních zářezů v Západních Tatrách, ale laviny se tady každoročně vyskytují. Další pozor je nutné dát na špatné počasí v hřebenové oblasti, neboť za husté mlhy je zabloudění velmi snadné.
Freeridový výlet na Ukrajinu je vhodný pro každého, kdo chce zažít východní kultursu se vším, co k ní patří od dopravy, fungování lyžařského střediska, sauny až po jídlo a večerní aprés ski.
Dobrý den, můžete doporučit nějaké ubytování? Děkuji