Spoluzakladatelka klubu Kérkonošská Telechasa a bývalá lyžařská instruktorka Tereza Hájková v rozhovoru představuje telemarkové lyžování a důvody, proč s telemarkem začít. Tereza sice pochází z města, ale srdcem je z hor. Proto na horách už delší dobu žije.
Co to znamená telemark? Jak bys naprostému laikovi krátce popsala tento způsob lyžování?
Hlavním a poznávacím znamením telemarkisty je jízda z kopce s volnou patou. Na rozdíl od sjezdového lyžování není pata připevněná pevně k lyži a oblouky se provádí stylem naklekávání, kdy vrchní koleno směřuje k patě nohy spodní. Telemarkování je vlastně prapůvodní styl lyžování, který vznikl v norské oblasti Telemark, dnes však s moderním vybavením – žádné jasanky a kožené botky připevněné řemínky.
Jde telemark tedy do módy? Můžeme čekat jeho rozmach?
Myslím, že spíš ne. Jedná se spíš o sport pro nadšence, pro lyžaře, co už nechtějí hoblovat sjezdovky jen z hrany na hranu svých slalomek. I přes to, že se i na telemarkách jezdí závody světového poháru, pořád si tento sport drží svůj styl dle hesla : „Volná pata, volná mysl“. Výhodou dnešní doby a rozvoje telemarkového lyžování je, že už není problém sehnat si vybavení dle potřeby a ještě si dokonce i vybírat!
Doporučila bys čtenářům vyzkoušet tento styl?
Rozhodně! Kdyby to čtenáře náhodou nenadchlo tak jako mě, minimálně si odnesou nezapomenutelné a silné zážitky!
Co tě na telemarkování tolik baví?
Čím jen začít? Jakožto telemarkový nadšenec na tom shledávám samozřejmě jen samé klady. Od doby, kdy jsem telemarky ovládla, moje sjezdovky se dostávají na kopec spíše sporadicky. Navíc ve srovnání se sjezdovým lyžováním mají podle mě telemarky jen samé výhody.
Když to vezmu nejprve z „vědeckého“ (objektivního) hlediska, tak hlavní výhodou je to, že ač se to nemusí zdát, tak je telemarkování mnohem zdravější pro všechny lidské klouby, než klasické lyžování sjezdové. Klouby se ohýbají ve svých přirozených osách, nepůsobí na ně žádné nepřirozené tlaky. V telemarku najdou praktickou výhodu i zarytí sjezdaři závodníci. Jízda na telemarkách pomáhá v tréninku správného postavení na lyžích.
A ty subjektivní důvody?
Když se proženete po kopci na telemarkách, máte téměř 100% jistotu, že na vás ulpí pohledy všech kolem. A ty pohledy jsou většinou obdivné, pokud se vám tedy nezadaří třeba teletučňák – pád specifický jen pro telemarkisty – po hlavě na břicho mezi špičky… To už jsou pohledy zaručeně pobavené. Naučit se na tele (jak se telemarkovým lyžím zkráceně říká) je na začátku výzva, pak už závislost a vášeň. Hladce řezané oblouky na sjezdových slalomkách nebo obřačkách jsou najednou strašná nuda. Překlekávaní z jedné lyže na druhou mezi oblouky, díky tomu elegantní vykreslování oblouků nabízí úplně jiný požitek.
Možná nebudete až takoví super rychlíci (i když i na tele to jde „smažit“ pekelně rychle), ale podle mě zažijete daleko větší pocit lyžařské kreativity! Hopsat na telemarkách v prašanu je taky úplně jiná sranda než na lyžích normálních. Možná se trochu víc nadřete, ale za tu kolosální radost to fakt stojí!
Za jak dlouho se lze naučit základy na telemarkových lyžích?
Myslím, že základy je člověk schopný naučit se během pár hodin. Pokud na lyžích umíte (takže neupadnete, jakmile se lyže trochu sklouzne po sněhu), tak jsou základy opravdu otázkou pár hodin. Určitě je ale nejlepší začít s instruktorem, nebo někým, kdo na tom umí a ví, jak to naučit. Samostudium může vést k dlouhému bádání a zažití si špatných návyků, co se pak budou hůř odbourávat. V podstatě jde jen o to nebát se nakleknout a pak už to jde samo.
Pokud ale někdo lyžovat vůbec neumí, neznamená to, že se nemůže na telemarkách naučit. Jen se ta výuka vezme více z gruntu a základy se více podobají výuce klasického lyžování.
Spolek nadšených telemarkistů a jejich nadšených přátel. Nadšeně jsme se vrhli do telemarkování, nadšeně se vrháme do jakýchkoliv sportovních aktivit. Mezi členy našeho spolku najdete nejen jen nadšené telemarkisty , ale i jejich rodiče, plyšovou žábu – cestovatelku Drahuš, ale i telemarkové reprezentanty České republiky na závodech světového poháru. Poznáte nás na kopci podle modrých bund s Krakonošem na tele a hlavně podle jízdy s volnou patou! A že nám to na těch lyžích sluší!!
|
Skialpy a telemarky. Jaký je v tom vlastně rozdíl?
Telemarkové lyžování je především styl sjíždění z kopce dolů. U skialpinismu je základ v chůzi nahoru. U skialpinismu máte volnou patu, jen když jdete do kopce. Na jízdu dolů zaklapnete botu do vázání a jedete jako na klasických sjezdovkách. Takže pak je vše lyžařsky při starém. Výhodou tele je, že pokud si pořídíte speciální stoupací vázání (jde přepnout na jízdu a chůzi – jako u skialpového vázání – ale volná pata zůstane vždy), tulení pásy na skluznici, můžete si vesele a pohodlně vykračovat do kopce jako skialpinisté, ale dolů už si zase užíváte opojnosti telemarkových oblouků v nákleku s volnou patou!
Co všechno je pro telemarkové lyžování potřeba?
Rozhodně nadšení! Dál je potřeba pořídit telemarkové boty a vázání. Telemarkové boty jsou stejně jako klasické lyžáky skeletové s přezkami, ale nad místem ohybu prstů mají harmoniku, takže se dají trochu ohnout, a podrážka je většinou polepená gumovým Vibramem. Vepředu mohou mít telemarkové boty „kačenu“ jako mívaly boty na běžky (75 mm), ale jsou i boty, co „kačenu“ nemají a vypadají jako klasické lyžáky (tzv. NTN) Záleží na druhu televázání. Právě vázání vám určí, jakou botu pořídit. Nejjednodušší je to s lyžemi.
Na telemarky můžete použít jakékoliv sjezdové lyže, jaké budete chtít. Kdo chce krátké slalomky, může mít slalomky, kdo chce obřačky, nechť se řítí kopcem na obřačkách, televázání si můžete dát i na superširoké prašanky, nebo třeba na twintipky pro tríčky v parku. Pro naučení stačí sehnat jakékoliv volné „práskačky“. Co se týče hůlek, osvědčilo se nám používat na jízdu hole kratší než na sjezdovky (při jízdě jste většinou v nákleku, takže mnohem níž než normálně). Já jsem třeba vyštrachala hole o délce 105 cm ze svého dětství a jak se s nimi parádně jezdí! Kdo využívá tele i na chůzi do kopce, pro toho je dobré pořídit teleskopické hole.
Jsi členem Kérkonošské telechasy – jak tento klub vznikl?
Kérkonošská Telechasa je spolek nadšených telemarkistů a jejich nadšených přátel! Tmelí nás dohromady telemarková vášeň, obliba hor a zimních (i letních akčních) sportů vůbec! Klub vznikl docela kuriózně – na Novém Zélandu v jablečném sadu. Když už jsme si s Tomem (mým nynějším panem manželem) vyprávěli historky o tom, jak jsme slavili Vánoce apod. už potřetí, přišel čas na změnu tématu a začali jsme snít. Jelikož jsme oba milovníci hor a lyží, oba bývalí instruktoři, co na kopcích strávili hodně času, začali jsme si vysnívat v horkém létě na jabloni s těžkým vakem na břiše jaké by to bylo brázdit kopce bílé. Oba jsme se shodli na tom, že bychom chtěli zkusit telemarky, na které jsme do té doby ještě neměli šanci stoupnout, ale děsně se nám to líbilo.
Když už jsme byli u toho snění, rozhodli jsme se, že se na nich, až se vrátíme, naučíme. Rozhodli jsme se, že v tom budeme dobří. Když už v tom budeme dobří, založíme si klub. Když už budeme mít klub, tak bychom mohli proniknout mezi telemarkovou komunitu v Čechách a uspořádat telemarkový festival se závody a obohatit tak českou telemarkově-společenskou scénu. No a jak jsme si vysnili, tak jsme udělali! Tři čtvrtě roku na to jsme se vrátili do Čech, koupili lyže, naučili se na nich (samozřejmě jsme se stali ukrutně dobrými), založili Telechasu a uspořádali náš první telefest (telemarkový festival).
Co všechno se dá zažít na telemarkovém festivalu?
Celkem dost! Záměrem telefestů (nejen těch našich, ale všech, co se u nás pořádají) je ukázat telemarkové lyžování ostatním lyžařům na kopci, naučit je základy díky námi pořádaným seminářům a půjčovně vybavení zdarma, nadchnout je pro nový sport! Součástí telefestů tradičně bývají i závody, kdy se jede obří slalom, součástí je skok, běžecká vložka a když to podmínky (nebo skiareál) dovolí tak i klopená zatáčka. Závodů se může zúčastnit každý, kdo chce – začátečník i zkušený matador světového poháru. Telemarkové festivaly jsou o přátelské atmosféře a radosti z ježdění. A právě takhle bychom chtěli telemark šířit dál! Chtěli bychom, aby bylo víc a víc telemarkistů, co si přijedou telemarkování užít s ostatními!
Patří telemark spíš na sjezdovku nebo do prašanu?
Telemark patří tam, kam si ho kdo chce vzít! Jak už jsem říkala, tak si televázání můžete dát na jakékoliv lyže (viděla jsem i kolečkové)! Takže záleží jen na vás, kde zakleknete!
Free heel, free mind! – A telemajku zdaj! (pozdrav Kérkonošské Telechasy)