Dětský skialp a freeride – skialpové a freeridové jarní prázdniny 2020 v Bosně a Hercegovině

Fotogalerie Dětský skialp a freeride Bosna 2020 >>

Podívat se do míst, kde se v roce 1984 konala zimní olympiáda, na které Češka Olga Charvátová získala bronz ve sjezdu, kde potom na začátku devadesátých let zuřila válka a kde dnes modernizují lyžařská střediska, takže se tu vedle zřícenin chat či hotelů nacházejí i luxusní ubytovací kapacity a moderní šestisedačkové či kabinové lanovky, rozhodně stojí za to.

Sjezdovky jsou tady pěkné a členité, místní modré sjezdovky by v našich zeměpisných šířkách byly patrně označeny spíše barvou červenou, a okolo je množství svahů vybízejících k lyžování ve volném terénu.

Cesta do Bosny a Hercegoviny

Z ČR se dá do Sarajeva letět letadlem, my jsme zvolili cestu dodávkou, do něhož jsme se v šesti lidech s adekvátním množstvím zavazadel a 12 páry lyží pohodlně vešli. Cesta o délce 1100 km se dá zdolat asi za 10 hodin jízdy čistého času, když se jede přes noc, přes Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko. S ubytováním jsme před hotelem dali přednost klasické menší horské chatě, tzv. vikendice.

Dopředu jsem slyšela vyprávění o parádním prašanovém ježdění, takže jsem se hodně těšila. Předpověď počasí ale věštila prvních pár dnů poněkud vyšší teploty, trochu jsem se bála, že sníh, který tam je, roztaje. Ukázalo se, že obavy jsou oprávněné, a první tři dny měl člověk pocit, že sněhová pokrývka odpovídá dubnu a ne konci února přestupného roku.

Pohoří Bjelašnica

Ranní příjezd do pohoří Bjelašnica a pohled na svahy, kde místy rolba zaorala do sněhu i něco hlíny, ve mně vzbuzoval smíšené pocity. Nicméně jsme si nakonec pěkně zajezdili, nejdříve na slunci, poté i v mlze, sjezdovky byly pro celou holčičí partu více než vyhovující, počet lyžařů, kteří jezdili lanovkou až nahoru jako my, byl minimální, takže čekací doba byla nulová.

Skialpování za vysokých teplot na Jahorině

Následující dva dny venkovní teploty vystoupily v údolí k deseti stupňům nad nulou, a proto jsme místo mokrého sněhu na sjezdovkách dali přednost skialpovým výletům. Šlapali jsme na hřeben a sjížděli dolů. Více po sjezdovkách než mimo ně, podle toho, co dovolily sněhové podmínky.

Holkám to na skialpech šlo v pohodě, dvě mladší již se zkušeností z Beskyd to zvládaly do kopce bravurně a z kopce klidně i se smíchem trénovaly pádové techniky. Dvě starší teens chvílemi demonstrativně stávkovaly, ale problémy neměly a při pohledu z dálky by nikdo neřekl, že jsou na lyžích s pásy poprvé. Na skialpových výletech jsme nepotkali po celou dobu ani nohu.

A přišel prašan, hodně prašanu

A pak to přišlo. 30 cm sněhu napadlo přes noc, sněžení pokračovalo částečně přes den a další noc, takže konec týdne byl ve znamení prašanových orgií na Jahorině. Lanovkami a vleky nahoru a dole kopcom, jak kdo chtěl. Slečny starší většinově po sjezdovkách, ale ty menší nadšeně jezdily kdekoliv a prašanových peřin jsme si s nimi náležitě užívali. Terény byly dokonalé. Ačkoliv s přívaly sněhu přibylo i lyžařů, tak fronty na lanovku trvaly maximálně pár minut a v horních partiích areálu nás jezdilo jenom pár. Bylo to super prašanování a každý den odpoledne byl slunečný, takže k dokonalosti nechybělo vůbec nic.

Nejenom lyžování, ale také apres ski

Jahorina i Bjelašnica jsou místa více než vhodná i pro dětské a rodinné lyžařské a skialpové aktivity. Pravda, vzhledem ke vzdálenosti z ČR se nehodí pro víkendové výlety, ale týdenní výjezd sem stojí za to. Ceny jsou tu příznivé, lyžování parádní, po něm lze využít i wellness a bazény v místních hotelech, z apres-ski baru Peggy se vám nebude chtít odejít a v Sarajevu si můžete užít i nočních tanečních klubů (tam se brát dětí nedoporučuje).

Skimokids jsou podporovány Boatpark, Rumasport a Koloshop.