Deníček skialpové princezny: zápisky z velikonočního Slovinska a Chorvatska

Fotogalerie Skialpové velikonoce v Chorvatsku >>

Z Prahy napřed do slovinských Karavanek

Vytáhla jsem své voňavé, dozlatova vypečené skelety, oprášila batoh a chvěla se nedočkáním na bílé, sluncem zalité svahy a romantické výhledy na Jaderské moře. Když v tom ale přišla zdrcující zpráva: Bude hnusně. Zasáhlo mě to jako šíp do srdce, ale snažili se mě uchlácholit alespoň příslibem božího sjezdování ve Slovinsku. Tak jsem jim to uvěřila.

S nemalým očekáváním jsme proto v osudnou škaredou středu večer nasedly do auta na trase Praha – nowhere. Jeli jsme tehdy tři ženské. Milý deníčku, raději si ani nezkoušej představit ty diskuze. Když si k nám v Brně ještě v čerstvém stavu přisedával palič, někde kolem Vídně už mu kapala pěna od pusy a stoupala pára z uší. Ještě druhý den by u něj bystrý pozorovatel mohl zaznamenat drobný tik v koutku levého oka, a kdo ví, jestli tak netiká dodnes.

Do mlhy a deště za parádními sjezdy

Abych to zkrátila, po komfortním noclehu na sedadle auta jsme se ráno probudili v objetí slovinských kopců. Jak tam bylo krásně! Z neviděných vršků se snášela mléčná mlha a lehký deštík halil naše hlavy chladivým závojem. Milý deníčku, to chceš. Nasadili jsme lyže a začali stoupat tou dokonalou mlhou, kdy člověk neví, kde je nahoře a kde dole, směrem na Dom na Zelenici. Cestu jsme si krátili peprnou debatou na téma „někdo to rád horké, někdo to rád mokré, ale každý to rád”. Když jsme dorazili k chatě, debata gradovala, avšak chata zela prázdnotou. Snad nás tam nečekali tak časně. Což o to, proviantu nechybělo, tak jsme využili času k hodině improvizovaného tělocviku a akrojógy pod vedením cvičitelky Jany. A myslím to vážně. Ještě teď se trámy chaty otřásají pod krásou Janiny Bruderem zespoda přidržované stojky. Jen připomínám, že žádné prkno ani stehno nepřišlo k úrazu.

A bylo veselo. Zábava pak pokračovala formou poledního večírku za účasti několika welcome drinků, a bylo ještě veseleji. A mlha venku jen houstla a houstla… Když někdo zahlásil, že se jde ven, dostal svařák, tak zlé to bylo.

Nakonec Míra nevydržel a velel odchod. Nebudu se tady rozplývat nad těmi nádhernými zamlženými výhledy, provazci deště a vodou nacucaným sněhem, které nás provázely další dva dny… Ale mohla bych se rozplynout nad radostí z mého krkolomného sjezdu a větru ve vlasech. Nad tím, že místo na pána jezdím na šaška a že je super padat ústy do sněhu a občas to proložit nějakým tím obloukem. Taky bych se rozplynula nad sjezdy v mlze do neznáma a nad tím, jak je hezké pozorovat lidi, co to umí, ale hlavně ty vteřinové výhledy, když vítr odfoukne mrak. To, milý deníčku, stálo za to.

Ovšem s takovým počasím se může stát, že morálka mužstva bude podlomená a zásoby alkoholu vyčerpané. Velícím důstojníkem přes dodávku alkoholu byl nepromyšleně jmenován Bruder. Rozhodnutí téměř fatální, když se rozhodl hrát berany-duc live verzi domina s barovými stoličkami.

Za lepším počasím do Chorvatska

A tak se stalo, že když jsme se vydávali na další cestu do Chorvatska, nálada byla nevalná a nedůvěřivost ve slova vůdcova stékala jako dehet po sklech zamlžených okének. Pořád věřil v metry sněhu, ale naše naděje (a hrdla) byla vyschlá jako klín staré panny.

A tak jsme jeli a pršelo… a jeli… a pršelo… a stoupali… a pršelo… a pršelo. Když v tom, skoro náhle, auto plavalo ve vyjetých kolejích a okolo nás závěje vyšší nad rakev. Nevěřili jsme vlastním očím. Řidič byl frajer, jezdí bez řetězů a když už musí, tak jenom s jedním. Historické řetězy z první republiky nevydržely nápor jeho umění a s vervou jim vlastní odlétávaly z kol (jako) utržené. A tak jsme dojeli kus od chaty Zavižan. A tam… nádherná, hustá, voňavá mlha. Tak jsme mlhu převedli ve večírek. A bylo opět veselo.

Slunce, jasno a lyžování s výhledem na Jadran

Ráno nás konečně obloha překvapila. Byla čisťounká jako dětská prdýlka a skoro bez mráčku. Konečně se splnilo, po čem jsme všichni toužili – bílé kopce, zalité slunečními paprsky, co se odrážely ve vlnách nedalekého Jadranu. Palič předvedl radost téměř hysterickou, když prohlásil: “hm, hezký”. Vyrazili jsme tak na parádní výlet nahoru, dolů, nahoru, dolů, až do zblbnutí, čerstvě napadaným prašanem. Srdíčka plesala, oblaka sněhu se zvedala od lyží, plešky se leskly ve sluneční záři. Pája fotila jako smyslů zbavená, Palič cvakal div mu prsty neupadly. A ty sjezdy! Někteří byli tak natěšení, že sjezdovali i při výstupu. Klasická skialpová technika “metr nahoru, dva metry dolů” tak našla, hlavně u přítomných dam, velké zalíbení. Kvalitní chorvatské smrčky však naštěstí jen tak nějaká slečna nevyvrátí. I Filip skákal ze skalek jako koza na tripu.

Tohle báječné rochnění však muselo zákonitě dospět ke svému konci. A tak se stalo, že se při blížícím odjezdu naplnila podstata aprílového počasí. Sotva se naše ubohé bezřetězé autíčko dalo do pohybu, pohnula se i nebesa. Začalo to romantickým sněžením, které rozněžnilo nejedno zubožené srdce. Po chvíli však tahle nadpozemská krása přešla v bouřlivé krupobití, kde blesky blýskaly a hromy hromovaly. Nejeden sněhový balvan musel být odvalen. Prchali jsme proto dolů z “chorvatského himaláje”, vstříc utěšenému moři.

Závěrečné koupání v moři

Leckterý Chorvat by si pomyslel, že v dubnu je na koupání v moři brzo. Možná proto na nás zírali jako paví očka při krmení, když jsme se objevili na molu v plavkách. Ale možná za to mohla naše statná pružná těla, to už asi nikdy nezjistíme. Snad z toho nebude zákaz pro obecné ohrožení, kdy vyjevení Chorvati téměř v mrákotách padali do chladných vod přístavu. Nutno podotknout, že odvahu na tolik potřebnou hygienu sebralo toho času jen 25% zúčastněných mužů, za to ale celá polovina žen. Girls power!

Osvěžení a celí rozjitření krásou osluněného moře jsme se konečně opět nalodili a vyrazili  zpátky domů. Pánové se nemohou dočkat koledy a my dámy jsme jedině rády, že nenaplnili své plané sliby vymrskat nás cepínem.

Pozn.: v průběhu výletu proběhlo dotazníkové šetření zaměřené na zjištění oblíbenosti sexuálních poloh u mužů a žen. Pro bližší informace, eventuálně účast v šetření či praktický zácvik prosím zašlete své foto, kontakt a velikost bot koordinátorce studie.