V období norského státního svátku 17. 5. – Den ústavy z roku 1814, se již tradičně koná československé skialpinistické setkání k ukončení zimní sezóny. V roce 2017 se tento memoriál uskutečnil ve dnech 16. až 21. května v oblíbených oblastech v pohořích Jotunheimen a Hurrungane.
V zimě 2017 se ve Vysokých Tatrách doslova roztrhnul pytel s různými náročnými skialpinistickými přechody. Prvním z nich byl Martin Eliáš, který sólo zopakoval náročný a netradčiní skialpinistický přechod Vlado Tatarky.
V intervale štvrtok 30. 3. 2017 16:OO – pondelok 3. 4. 2017 13:30 sa nám (dvojica Jozef Matúš a Martin Repický) zadaril prechod skoro celých Tatier zo Ždiaru až na Zverovku. Prešli sme veľa sediel a o čosi viac dolín. Spolu 115 km a 8900 výškových metrov.
Absence většího množství volného času způsobila, že jsme se tentokrát vydali do Vysokých Tater jenom na otočku. Museli jsme, protože nejenom Vetroplach dává obden na internet fotky skialpu na parádním vysokotatranském sněhu.
Členové přerovského splitboardového uskupení Proti Větru se první dubnový víkend 2017 pohybovali na svém „domácím“ hřiští v Malé Studené dolině ve Vysokých Tatrách. Počasí jim přálo, a tak si vylezli a sjeli Baranie rohy, Spišský štít a Ovčiarskou lávku.
Dva týdny od konce ledna 2017 jsme se ve smíšené česko-slovenské šestičlenné skupině pohybovali na japonském ostrově Honšú. V rámci skialpinistického a kulturně poznávacího výletu jsme navštívili řadu oblastí, vylezli na řadu sopek, důkladně vyzkoušeli různorodou a velmi chutnou japonskou kuchyni. Mj. jsme se blíže seznámili se známými sněžnými opicemi.
Balíme spacáky a karimámy pod přístřeškem kabinové lanovky před vesnicí Gardmen. Všechny naše saky i paky končí v autě a my jedeme směrem do sedla Sustenpass. Klikatící se silnicí se suneme výš a výše a našim přáním je vyjet co nejvýše. Rozjeté auto zastavuje stažená závora a my víme, že tady dnes jízda končí.
Po úspěšném premiérovém ročníku 2016 začal na Dvoračkách v březnu 2017 druhý ročník mezinárodního kurzu horské medicíny. Od 19. března se v Krkonoších 20 účastníků intenzivně věnovalo všem aspektům horské medicíny a pohybu v zimních horách.
Lyžování mě bavilo už odmalička, tedy alespoň moji rodiče to tvrdí. Já si to nepamatuju, ale vzhledem k tomu, že mi neutkvělo žádné velké trauma (až na to, že jsem si musela počítat jízdy a nemohla čůrat do chvíle, kdy jsem se dostala průměrně pod 1 Kč za jízdu), mají asi pravdu.
Hledáte zajímavé místo na lyžování, snowboard, skialp a heliski? Ve švédském národním parku Abisko jste už byli, v Britské Kolumbii také, co tak poloostrov Kamčatka? Dálněvýchodní poloostrov nabízí vynikající terény, výborné sněhové podmínky až do pozdního jara, případně začátku léta, výborné ryby, na jaře probouzející se medvědy a řadu dalších kratochvílí.