Březnový přechod na skialpech ze Strečna na Chleb

Březnový přechod na skialpech ze Strečna na Chleb

Předposlední březnový víkend jsme se rozhodli v praxi vyzkoušet vybavení vhodné do zimních hor. Na tento výlet se vydal snowboardista se sněžnicemi, skialpinistka a trekařka s mačkami…

V pátek večer jsme přijeli do Strečna. Čekala nás část hřebenovky Malé Fatry, kdy jsme se chtěli ze Strečna dostat na Chleb.

Začátek výletu byl výživný, neboť jsme museli nastoupat přibližně 800 výškových metrů k Chatě pod Suchým. Ve Strečnu nebylo po sněhu ani památky. Při stoupání sněhu začalo pomalu přibývat a na hřebínku jsme se začali bořit. Na chatu jsme došli o půl druhé ráno za krásné venkovní teploty  –11 C.

V sobotu ráno bylo v plánu dojít na Chatu pod Chlebom. S odchodem jsme moc nespěchali a vycházeli jsme až kolem 10:00 h. Podle mapy měla cesta trvat sedm hodin. Ze startu nás prověřilo strmé stoupání na Suchý. Skialpy na prašanu nechtěly držet. První šel David na sněžnicích. Pak šla trekařka s lehčím batohem a za nimi jsem se bořila já ve skeletech se skialpy na zádech. Po tomto stoupání jsme ani nedoufali, že bychom mohli dorazit na chatu.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Na hřebínku se naštěstí situace zlepšila. Kousek jsem si sjela, pak kousek vyšlapala. Přes skalnatý vrcholek jsem musela lyže sundat.

Trekařka nazula mačky, protože povrch v pohorkách klouzal. Skelety zvládaly. Vystoupali jsme až na Malý Kriváň. Sníh byl zmrzlý, ale sjet se dalo. Pokračovali jsme dále. Sluníčko pomalu klesalo. Každou chvílí jsem se otáčela a obdivovala tu nádheru. Plán byl stihnout západ slunce na Velkém Kriváni.

Já s Helčou byla dosti unavená a nad Krivání byl mrak a tak jsme se vydali do údolí. Snowboardista stoupal až na vrchol. Měl štěstí, mraky klesly a krásný západ slunce viděl. Dolů to zkusil na snowboardu, ale nízká viditelnost mu to nedovolila na moc dlouho.Nechtěla jsem sundávat lyže, tak jsem to vzala traverzou. Musela jsem kousek šlapat, ale ly že jsem sundávat nemusela. Na chatě jsme se všichni potkali. Občerstvili jsme se vynikajici slovenskou kuchyni a sdělili si zážitky s dalšími horaly. Snowboardista testoval spacák venku – Sir Joseph 1200 – pochvaloval si, že se konečně nepotil. S Helčou jsem dala přednost chatě.

Ráno jsme si ještě vystoupali na lehko na Chleb. Výhled byl nádherný. Já sjela na lyžích, snowboardista také využil snowboardu. Z Chlebu sníh vedl skoro až do Šútova, ale povrh byl zmrzlý. Na lyžích se dalo, na snowboard to nebylo. Kilometr před vesnicí jsem teprve sundávala lyže. Za 20min jsme byli na nádraží, kde jsme čekali půl hodiny. Během chvilky jsme byli zpět ve Strečnu, kde nás čekalo auto.

Foto: Krewski von Hochstein

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: