Jan Pala

Ve středu 6. ledna 2021 jsme po skončení online výuky vyjeli po D8 směrem na Teplice. Na místě jsme se nejprve zastavili v Koloshopu, abychom si postupně popůjčovali dětské skialpové sety. Následně jsme se přesunuli do skialpinistického areálu Skialp nad Hrobem, který nabízí řadu zajímavých výstupových i sjezdových tras.

V seriálu GIRLS ON SKIS se dostáváme na slovenský Liptov, když se představí Soňa Oravcová. Studentka pátého ročníku Fakulty tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Komenského v Bratislavě věnuje většinu svého volného času různým sportovním aktivitám. Zatímco od jara do podzimu intenzivně leze na různých skalách a v horách, od podzimu do jara tráví hodně času na skialpinistických lyžích. Kromě domácích Tater nejraději s lyžemi navštěvuje Norsko.

Skialpující rodiče mají tendence „zatáhnout“ do stejné aktivity i své děti. Je to velmi záslužná tendence, ale musí se postupovat krok za krokem. Nic nepřehánět a věnovat se hlavně zlepšování sjezdových schopností dětí než s nimi bude plnohodnotně možné vyrazit na skialp se sjezdem volným terénem. Začít se může už u malých dětí, ale přechod na tradiční skialp by měl být s ohledem na schopnosti dítěte ve věku 8-10 let.

Po téměř roce mravenčí práce s využitím předchozích zkušeností představil cestovatel a fotograf Jan Hocek projekt Via Czechia. Jeho cílem bylo smysluplné propojení nejzápadnějšího a nejvýchodnějšího bodu pěšky, na kole nebo na lyžích tak, aby výsledkem byly ucelené dálkové trasy obcházející Českou republiku ze severu (Severní stezka) a z jihu (Jižní stezka).

V polovině října se rozsněžilo na řada zajímavých míst v evropských pohořích. Kromě toho, že bylo možné provětrat lyže třeba v Jeseníkách a Beskydech, stálo za to vyrazit na pár dnů i na některý z rakouských ledovců. Pro dětské freeridové a skialpové aktivity jsme zvolili oblast Mölltal.

Každý skialpinista nebo skialpinistka už zažili počasí, kdy slunce peklo o sto šest a měli nutkání odložit si alespoň část svršků. Může k tomu dojít při inverzi uprostřed jinak tuhé zimy ve střední Evropě, v pozdním jaru na alpských ledovcích nebo v létě ve vysokých horách.

Na jaře 2020 jsem testoval nové 600gramové skialpinistické batohy Rutor 25 a 30 od firmy Ferrino. Akce COVID-19 způsobila, že jsme se s batohy proháněli na skialpech, běžkách i pěšky takřka jen po českých horách. O to však intenzivněji. Litráží se od sebe batohy liší minimálně, ale o to víc rozdílů je v jejich konstrukci. Jaké tedy jsou a v čem se liší?

Po mnoha letech se v České republice objevil sníh už uprostřed října. Nezbývalo nic jiného, než toho rychle využít, a vyrazit se #skimokids na zahájení dětské skialpové sezóny. Kdo ví, za jak dlouho to bude opět možné.

Rodiče jezdící na skialpech nebo obecně se pohybující v zimním terénu řeší po narození svého dítěte a v jeho prvních zimách zásadní problém: Jak se s malým prckem pohybovat na sněhu? Možností je hodně, když se může začínat s kočárkem, pokračovat s nosičkou, boby a sáněmi. Pokud se už dítě udrží samo na lyžích, tak po výstupu pod vedením rodičů může sjíždět s dopomocí rodičů dolů.

Jízda svahem nebo kuloárem dolů je vyvrcholením skialpinistické túry a měla by v člověku vzbudit co nejlepší pocity a potěšit jeho estetické cítění. To je jasné asi všem, kteří najíždějí jako první do neposkvrněných svahů ať už s hlubokým prachovým sněhem nebo s ideálně naměklým jarním firnem.