Jan Pala

Pohyb na sněžnicích není nijak technicky náročný, přesto má svá úskalí. Je dobré předem vědět, na jaké odlišnosti se při použití sněžnic máme připravit, abychom si cestu mimo upravené svahy dostatečně vychutnali a nepřišli o nic z možností, které moderní sněžnice nabízejí.

Při sjezdových aktivitách ve volném terénu se klade hlavní důraz na co nejlepší zvládnutí mnoha sjezdových technik od ideálního prašanu až po krustu na různých sklonech svahů. Často se přitom opomíjí metodika, která se na první pohled nezdá být příliš důležitou. Jednou z těchto málokdy probíraných technik je bezpečné zvládnutí různých pádů při sjezdu. Sedmý díl skialp a freeride metodiky je zaměřen právě na padání.

Ve dnech 26. až 30. prosince 2014 jsme pobývali na tradičním horolezecko-skialpinistickém memoriálu 155. horolezeckého oddílu Vsetín ve Vysokých Tatrách. Tentokrát jsme se pohybovali v okolí Chaty pri Zelenom plese. Předchozí počasí přívalům nového sněhu nepřálo, ale stejně jsme si lyže vzali s sebou.

Do Černé Hory se obvykle jezdí v létě ať už k moři nebo chodit v pohořích jako jsou Durmitor, Komovi, Prokletije a mnohé další. Jenom minimum našinců se do těchto krásných hor podívalo v zimě. A je to chyba, neboť černohorská pohoří jsou v zimě nádherná…….. a liduprázdná. Jen v nejvyšším Durmitoru je kromě nejvyššího Bobotova Kuku řada o něco menších vrcholů, které jsou překrásné a vhodné k lyžování. Šestým nejvyšším vrcholem Durmitoru je 2409 metrů vysoká Bandijerna vzpínající se na konci údolí Lokvice.

Lavinový batoh je jedinou aktivní lavinovou pomůckou v současnosti, která po pádu laviny s vysokou pravděpodobností umožní zasaženému zůstat na povrchu nebo jen lehce přisypán. Na veletrhu ISPO 2014, kde byly představovány novinky zejméne na letošní zimu, jsme si všimli, že lavinové batohy zažívají obrovský „boom“. Není tedy na škodu seznámit se s dostupnými systému a s jejich pro a proti.

Ve dnech 5. až 7. prosince 2014 uspořádala Komise tradičního skialpinismu při Českém horolezeckém svazu. Setkání skialpinistů na horském hotelu Martiňák v Beskydech. Poprvé v historii byla na tomto setkání věnována velká pozornost aktuálnímu vývoji výstroje a výzbroje pro skialpinismus, stejně jako ochraně přírody.

Na začátku listopadu jsme ve dnech 4. až 5. listopadu měli možnost vyzkoušet novinky firmy K2 na zimní sezónu 2014-2015. K vyzkoušení jsme zajeli do rakouského lyžařského střediska Sölden, kde se nachází testovací centrum K2. Zatímco dole v Söldenu pršelo, od 2300 metrů velmi hustě sněžilo, což ovlivnilo i naše praktické zkoušení.

Ve skialpinismu mají začátečníci a mírně pokročilí hlavní obavy ze sklonu svahu. Problém je to pouze psychický, kdy se stačí přenést přes to, že nejedeme na sjezdovce se sklonem 15 stupňů, ale na svahu se sklonem třeba přes 40 stupňů. Pokud není velká expozice svahu s možností pádu přes skály někam daleko dolů, tak se zjednodušeně jedná o něco podobného jako na strmé červené nebo černé sjezdovce v lyžařském středisku.

Z vrcholu Studniční hory do Obřího dolu se jezdívaly závody na lyžích Maiskirennen po dobu více než třiceti let v květnovém termínu. Velké popularity tento závod dosahoval ve třicátých a čtyřicátých letech, z nichž jsou následující unikátní fotografie z knihy Die skisportlichen Erfolge der Sudetenjugend 1939-1944 od Dr. Pepiho Erbena.

Střední oblouk je při freeridu a skialpu velmi často používany téměř v jakýchkoliv sklonech svahů v klasické nebo carvingové podobě. Dlouhé oblouky jsou s oblibou používány nejenom na méně strmých svazích, ale za výborných sněhových podmínek a při zájmu o co nejrychlejší sjezdy také na strmých svazích. Často jsou k vidění v lyžařských videích z Aljašky.