O Islandu toho bylo napsáno už mnoho. Je to krásná země plná úchvatných scenérií, kterou rozhodně stojí za to navštívit a procestovat. Po celé délce Ring Road – 1300 km okružní silnice ostrova – je toho opravdu hodně k vidění. Drtivá většina turistů však vidí Island právě z této hlavní silnice. Co takhle se podívat na Island z ptačí perspektivy a ještě si u toho dobře zalyžovat? Heliskiing na Islandu vám zaručí zážitek do konce života.
Arktický heliskiing na Islandu
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerieFotogalerie Arktický heliski na Islandu >>
Společnost Arctic Heliskiing operuje od roku 2008 na Trolím poloostrově, kde kombinace vulkanické činnosti, ledovců a tvrdého severského podnebí utvořila dokonalé podmínky pro heliskiing s možností dlouhých sjezdů od vrcholků hor vysokých do 1500 m až k rozbouřenému moři nejdelšího islandského fjordu Eyjafjörður, na jehož konci leží druhé největší islandské město Akureyri s vlastním letištěm. A to vše od konce února až do půlky června.
Domácí atmosféra v heliski lodge
Z Akureyri, kde přistanete po příletu z Reykjavíku, případně po 5 hodinové cestě autem, je to k heliskiingové lodge ještě asi půl hodiny autem. Po příjezdu vás jako první přivítají volně pobíhající slepice a krásný potůček tekoucí mezi jednoduchým heliportem a strohými, za to stylovými, severskými sruby s trávou na střeše. Nečekejte žádný přepych a nablýskaný luxus, ale počítejte spíše s domácí atmosférou. Bohaté snídaně a večeře probíhají v domě, který dříve sloužil místním farmářům – prarodičům dnešních majitelů heliskiingové společnosti. Připadáte si zde, jako kdyby vás ve svém domě hostili po dobu, než se do sytosti vyblbnete na svazích, které jsou rozeseté na 4000 kilometrech čtverečních všude kolem vás. Kam ani oko nedohlédne.
Po snídani a povinném bezpečnostním breefingu vám už nic nebrání si užívat vůni spáleného paliva a dunivého zvuku helikoptér, které se rozlétávají postupně do hor. Protože je počasí na Islandu dost rozmanité a mění se každou minutou, nikdo vám dopředu neřekne, kde se bude dnes létat. První helikoptéra co vzlétne, omrkne situaci a vysílačkou informuje, kde je nejlepší viditelnost. Létá se ve skupinách po čtyřech plus guide a v závislosti na zaplaceném programu lítáte buď sami jednou helikoptérou, a nebo se o helikoptéru dělíte s další skupinou. Dělit se o helikoptéru však není žádný problém. Jakmile slyžujete dolů, stroj už na vás čeká a máte co dělat, abyste si stihli sepnout lyže skicukem, podat je guidovi na určeném místě a zakleknout před nástupem na další kolo.
Mezi plytkými svahy a prudkými žlaby
Jakmile se dostanete poprvé do vzduchu, jste okouzleni krásou a rozlehlostí horského masívu, do kterého je zaříznutý fjord s ledově tmavě modrým mořem. Když vás helikoptéra vysadí a zapadne někde do údolí, naskytne se kouzelné ticho a pohled, nad kterým se vám tají dech. Pod sebou máte nekonečně mnoho možností na sjezd. Na každou světovou stranu máte na výběr mezi plytkými svahy a prudkými žlaby s délkou sjezdu přes 1000 metrů výškových. Sněhové podmínky jsou rozmanité po celou dobu sezóny. Od prašanu, který mnohdy vydrží dlouho, až po dokonalý firn. Pokud chcete zažít sjezd až k moři, měli byste si zabookovat časnější termín, ale guide nám říká, že pamatuje sjezd k moři i 15. června.
Letošní rok to však není se sněhem až tak ideální. Letos bylo prý nejméně sněhu za poslední roky, sjezd až k moři nás na konci května bohužel nečekal. Zážitek byl však i tak obrovský. Oproti kanadskému heliskiingu bylo vše takové domácí a přátelské, jako kdybyste lyžovali s partou kamarádů. Po 10. jízdě dostáváme skvělý oběd na pěkném místě a rozebíráme dopolední ježdění. V tom za mnou příjde pilot a nabízí mi svoje náhradní baterie do GoPročka, pokud by se moje baterie vybily. A prý pokud budu chtít, půjčí mi i své GoPro. Po dobrém obědě rychle dochází síly a po dalších pěti jízdách přichází od guida otázka, kterou vůbec nečekám: “Tak co? Kolik ještě zvládnete jízd?”. Říkám, že chci ještě, ale nohám dochází šťáva. Nakonec dostáváme nášup v podobě dalších dvou jízd, s tím že závěrečnou jízdu už můžu jenom já a neúnavná 65-letá Němka Sissi, která se údajně zná s Karlem Schwarzenbergem.
Za celý den jsme stihli 15 parádních jízd (každá asi 400 – 500 výškových metrů) prvotřídním firnem, s různým stupněm obtížnosti a různými výhledy. Sjezd s výhledem na fjord samozřejmě nesmí chybět a je zařazen do každého programu. Dnešní den se vyvedl na jedničku, protože nám přálo počasí. I místní tvrdí, že bezvětří dlouho nezažili. Na vrcholcích skutečně dnes vířila arktický vzduch pouze helikoptéra.
Jiří Kulíšek se s lyžemi narodil. S bratrem Martinem aka Kuldabros vyhledává prudké svahy a hluboký prašan. S bratrem nijak nesoupeří, protože prohru jeho starší bratr špatně nese. Sezónu strávil v kanadském Revelstoke, a teď přes letní zkratku na Novém Zélandu míří na sezónu do Japonska. Radost z lyžování se snaží šířit i mezi ostatní, a tak v roce 2017 založil značku polarizačních brýlí Gnarly Owl. |